Laura (40): Jsem stále panna. Kvůli drastickému zákroku z dětství mám hrůzu z milování

Ačkoliv na panenství ve vysokém věku není nic špatného, společnost vidí věc jinak. Když je pannou šestnáctiletá holka, je vše v pořádku. Když pětadvacítka, říká se, že ten pravý na ni ještě čeká. Ovšem jak žena překročí třicítku, začne být zle. Já „starou pannou“ zůstat nechtěla, ale osud mi zařídil život jinak.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (25): Jsem stále panna. Nevím proč, ale každý chlap se bojí být můj první

V dětství jsem podstoupila bolestivý zákrok

Gynekologické potíže, ovšem čistě „fyzického“ charakteru, mě provázely od dětství. Jako pětiletá jsem prodělala tzv. srůst, což je vada, kdy malým holčičkám pohlavní orgán více či méně sroste a vše je zapotřebí co nejdříve řešit drobným chirurgickým zákrokem, což byl i můj případ, jenže…

Lékařka, která mě tenkrát dostala na starost, rozhodla, že lokální anestezie není zapotřebí a vše řešila za plného vědomí. Srůst sice nebyl velký, takže „to“ bylo hned. Jenže šok, který jsem při zákroku utrpěla, stál za domněnkou, že vše, co se odehrává „tam dole“, je výhradně bolestivé.

Mohlo by Vás zajímat:

Romana (22): Jsem stále panna, ale přítel si myslí něco jiného

Vyděsilo mě, co obnáší sex muže a ženy

Když jsem pak přišla do věku, kdy mi začalo být jasné, „odkud se berou děti“, měla jsem z informací na rozdíl od jiných děvčat šok. Zvlášť, když nám bylo vysvětleno, co je sexuální styk, těhotenství, a hlavně jak funguje panenská blána.

Pamatuji si jako dnes, když nás ještě coby deváťačky naše učitelka na rodinnou výchovu ujišťovala, že prasknutí panenské blány při prvním milování je pro dívku sice bolestivé, ale rychlé. Zatímco jiné holky neměly o bolestech „tam dole“ žádnou představu a informaci braly akademicky, o mě se pokoušely mrákoty. Všechno se se mnou zatočilo a nepříjemný zážitek z dětství mi znovu vytanul na mysl. Právě tehdy jsem řekla všemu okolo sexu i těhotenství jasné „NE“.

Upřímně, vztah s klukem jen proto, abych nebyla panna a měla „to“ za sebou, mi vůbec nic neříkal. A tak jsem zvesela zahájila staropanenský život, ze kterého mě nesvedly ani hormony ani řeči holek na gymplu, jež se předháněly, která už dostala antikoncepci a která o „to“ přišla. Vše mi přišlo děsivé, což platilo i o návštěvách ženského lékaře, kterému jsem se vyhýbala. Měsíčky chodily přesně, takže nač se stresovat?

Mohlo by Vás zajímat:

Marika (23): Kamarádka se pochlubila nevšední ztrátou panenství. Radost z toho ale neměla

Lékař zjistil, že mám příliš silnou panenskou blánu

Jenže s přibývajícím věkem bylo stále těžší podobný styl života udržet. Okolí nechápalo, že jsem single a já byla zoufalá. V šestadvaceti jsem si proto našla přítele a poprvé skončila ve „vodorovné pozici“. Jenže nic „nebylo“ a nakonec se ukázalo, že ani být nemohlo.

Po návštěvě gynekologa, která jsem absolvovala se zatnutými zuby, jsem se dozvěděla, že mám panenskou blánu natolik silnou, že ji běžný akt bez velké bolesti a námahy porušit nemůže. Vyděsila jsem se a ještě větší šok mi způsobilo doporučení uvažovat o chirurgickém odstranění blány. „Tak to ne!“ odmítla jsem a u lékaře mě pak roky nikdo neviděl.

Dnes slavím čtyřicet a život „staré panny“ pokračuje. Ne proto, že bych chtěla zdolávat rekordy, spíše proto, že jsem se už nikdy nezamilovala a nepotkala člověka, pro kterého by mi stálo za to podobné nepříjemnosti podstupovat.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (30): Proč jsem ve třiceti panna? Nechápu, že se chlapi bojí takové maličkosti

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.