Leona (27): Přítel je absolutně nekontaktní na veřejnosti. Na všech fotkách působíme směšně

Jsem romantická duše. Vím to o sobě a k životu zkrátka potřebuji dávku emocí. Poslední rok chodím s přítelem Lukášem. Je skvělý. Kluk pro život.

Mohlo by Vás zajímat:

Marta (32): Cítím se tak osaměle. Můj manžel je pro ostatní hrdina, ale ke mně se chová chladně

Vše důležité pro život mám

Lukáše jsem znala roky. Nikdy jsem nevycítila, že by měl o mě zájem. A on se zase bál, že jsem na něj příliš hezká. A tak jsme o sobě věděli, ale každý měl jiného partnera. Až před rokem jsme se dali do řeči a vyšlo najevo, jak moc jsme se oba mýlili. Po pár hodinách nám bylo jasné, že máme mnoho společného. Náš vztah nabral spád. Tím, že jsme se znali, odpadla prvotní rande a rovnou jsme spolu začali trávit víkendy. V přírodě, pod stanem nebo v příjemných penzionech po celé republice.

Lukáš byl ten, na kterého jsem čekala roky. Upřímný kluk, kterému jsem věřila. Chytrý, kterého jsem obdivovala. A dojímal mě svou starostlivostí. Když jsme byli spolu u mě doma a dívali jsme se na televizi, drželi jsme se za ruku. Usínali jsme v objetí. Doma v soukromí mě Lukáš pusinkoval a měl potřebu se mě dotýkat. To jsem byla absolutně šťastná a emočně jsem dostávala to, po čem moje romantická duše prahla.

Mohlo by Vás zajímat:

Vendula (31): Zlomené srdce si léčím vášní na jednu noc. Stává se ze mě nymfomanka bez emocí

Dělá mi radost ocenění druhých

Mám takový rozmar. Ráda sdílím svůj život na sociálních sítích. Hodně fotím a své úlovky dávám na Facebook nebo na Instagram. Vždy mě potěší, když vidím, že fotky měly ohlas. To samé platí i o mém životě. Už asi sedm let sdílím veškeré své zážitky z cestování, návštěv koncertů nebo zajímavých událostí. A přiznám se, že často vyfotím sama sebe a jsem ráda, když mi někdo pochválí třeba účes nebo oblečení. Je to manýr, patřící k mé generaci. Nebo jsem možná trochu sebestředná.

A tak mi zkrátka záleží na tom, jak působím na okolí. Jak působí můj vztah na okolí. A Lukáš má jednu jedinou vadu. Ve společnosti nebo při focení je nekontaktní. Ve společnosti mě nedokáže chytit za ruku, natož aby mě políbil. Když někam jdeme, vypadáme jako kamarádi. Jdeme vedle sebe. Nikdy za ruku. Mnohokrát jsem to Lukášovi vyčítala, ale vždy se omluví a řekne mi, že mu to není vlastní. A že to asi neumí změnit. Když na to myslí, za ruku mě chytne. Ale jinak ne.

Mohlo by Vás zajímat:

Eduard (43): Žena si hraje na hvězdu sociálních sítí. Děti fotí v půjčeném oblečení, já se bez snímku nesmím ani najíst

Fotky jako ze skautského tábora

Kdykoliv se fotíme, Lukáš si vedle mě stoupne, rozkročí nohy a ruce volně ponechá u těla. Má neutrální výraz ve tváři a působí spíše zamračeně. Vedle něho na fotografii stojím já. Usmívám se. Nicméně působíme směšně. Naše fotky nemůžu nikam sdílet a ani nemám chuť je někomu ukazovat. Vypadáme na každé fotce jako dva skauti. Kamarádi, co se spolu fotí. Ale rozhodně nepůsobíme jako zamilovaný pár. Takové fotky nejsou hezké ani do rodinného alba, které chci jednou své rodině tvořit. A jednou se na ně dívat.

„Luky, podívej se na tu fotku. To se ti líbí? Vypadáme jako zamilovaní?“ Lukáš mi vždy vysvětlí, že řeším blbosti a že je to nepodstatná věc. Má pravdu, vím to. Ale já prostě chci mít nějakou romantickou fotku. A tak jsem to vymyslela. Lukáš ode mě dostane k narozeninám voucher na focení v ateliéru. A tam už si nás profesionální fotografka nastaví, jak bude potřebovat. A to budou přesně ty fotky, které potom bude sdílet a nechám je vyrobit jako fotoobraz na zeď až spolu budeme jednou žít.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (21): Moje kamarádka si vymyslela fiktivního muže, jenže sociální sítě ji snadno odhalily