Linda (25): Křeslo z bazaru bylo jako začarované. Pravidelně jsem v něm usínala a měla děsivé sny

Martin (30) mi během víkendu v Berlíně navrhl, abych si na trhu vybrala dárek. Zamilovala jsem se do starožitného křesla a odvezla si ho domů. Jenže pak jsem zjistila, že v něm do minuty usínám a mám divné sny. Martin se mi smál jen do té doby, než se mu stalo to samé.

Mohlo by Vás zajímat:

Agáta (34): Koupila jsem si starožitné hodiny, po kterých jsem dlouho toužila. Od té doby se doma dějí zvláštní věci

Byl to můj první kousek z bazaru

Přítel na mě tlačil, abych si vybrala nějaký dárek k narozeninám. Byli jsme zrovna na víkend v Berlíně, kde probíhal veliký trh s bazarovým nábytkem. Nikdy jsem si použitou věc nekoupila a to ani v „sekáči“. Je ale pravda, že některé kousky nábytku byly moc pěkné.

„Nekoukej na cenu ani na velikost, do auta se vleze cokoliv,“ řekl mi Martin a mě padl zrak na sametové křeslo. Vypadalo pohodlně, krásně vyspravené a kupodivu nikde moc ošoupané. Rozhodla jsem se, že jeden použitý kousek mít doma můžu. Barva by mi navíc ladila se zbytkem nábytku. A tak jsme se vraceli s křeslem v kufru auta.

V neděli večer jsem si křeslo naaranžovala do výklenku mého pokoje, sedělo tam perfektně. Jakoby tam celou dobu takové křeslo chybělo. Pustila jsem si hudbu, zapálila svíčku a na křesle se uvelebila pod teplou deku. V mžiku jsem usnula, ale ne na dlouho. Vzbudil mě podivný sen. V tom snu jsem se přenesla i s křeslem do starého domu.

Mohlo by Vás zajímat:

Judita (25): Darovala jsem babičce starožitný budík. Svým způsobem předurčil její osud

Nějaká žena na mě bez ustání křičela

Uprostřed knihovny, kde plápolal jen oheň v krbu, jsem se krčila na svém křesle, zatímco na mě křičela jakási žena. Nerozuměla jsem jí ani slovo, jazyk jsem nedokázala ani odhadnout. Měla jsem silný pocit, že jsem něco provedla. Bylo to kvůli tomu křeslu?

Vzbudila mě rána, knížka mi vypadla z ruky a já se ocitla zase ve svém bytě. Přesunula jsem se pak do postele, ale na křeslo jsem se dívala se značnou nedůvěrou. Doufala jsem, že sen byl výjimkou. Jenže to samé se opakovalo kdykoliv jsem si do křesla sedla.

Mohlo být klidně dopoledne nebo podvečer, vždy jsem hned usnula a pokaždé jsem se dostala do onoho domu. Buď na mě někdo křičel anebo jsem slyšela, jak celý dům podivně praská v trámech a v krbu hučí meluzína. Nebylo mi z toho místa dobře. Martin mi vůbec nevěřil.

Mohlo by Vás zajímat:

Linda (45): Manžel mi přivezl ze služební cesty starožitnou šperkovnici. Počáteční radost vystřídal strach

Přítel to zažil na vlastní kůži

„Tak já si tam taky schrupnu a uvidíme,“ souhlasil nakonec. Podala jsem mu deku a nechala ho večer sedět v mém novém křesle. Fascinovaně jsem ho sledovala, usnul opravdu do minuty. Myslela jsem, že si ze mě dělá legraci. Pak se začal škubat a bylo znát, že se mu zdá něco nepříjemného.

„Nechtě mě!“ zakřičel a to už jsem s ním třásla. Řekl mi, že ho někdo napadl a chtěl ho ke křeslu přivázat. Ještě tu noc jsme nádherný kus nábytku odvezli do bazaru. Snad se u někoho bude mít lépe.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Dominika (33): Koupila jsem si v bazaru starožitný noční stolek. To jsem ještě netušila, jaké to bude mít následky