Ljuba měla oslavit 50 let manželství s mužem, kterého nikdy nemilovala, a který se k ní celé roky nechoval pěkně. Místo toho se však rozhodla k velmi odvážnému životnímu kroku.
„Mami, to nemyslíš vážně, zbláznila ses – v tvém věku? Tak se prostě odstěhuj, ale proč se hned rozvádět?" pronesla má dcera Jana, když jsem jí oznámila, že jsem podala žádost o rozvod. „Vždyť jste spolu vydrželi padesát let!“ dodala. Ano, vydrželi. Ale za jakou cenu? Byly to roky plné ticha, nepochopení a samoty. Vdala jsem se v devatenácti, protože jsem musela, podvedla jsem svou tehdejší lásku, Zdendu, a pykala za to celých padesát let. Když totiž rodiče zjistili, že jsem těhotná, musela jsem se vdát za muže, s níž jsem nerozvážně „zhřešila“.
Jediný Zdenda čekal
Zdenda zůstal v mém srdci celých padesát let! Měl sice několik známostí, ale nikdy se neoženil, zlomila jsem mu srdce. V městě sice zůstal, ale potkávali jsme se jen výjimečně, byl stavbyvedoucí a neustále byl někde na montážích. Pravidelně mi psával k narozeninám a svátku, ale vždy do práce, aby se to Igor nedověděl, to bych pak měla doma peklo. Nikdy zkrátka neudělal nic, čím by mi zkomplikoval život.
„Trpěl jsem, když jsem pochopil, co je Igor zač. Bál jsem se o tebe,“ řekl mi nedávno. A můj muž Igor? To byl jiný příběh! Jeho vášeň byla hospoda, fotbal a mariáš. Já byla ta, kdo se staral o děti, domácnost a vše ostatní. Když jsem se ozvala, byl doma křik a rozbíjení všeho, co měl po ruce, a tak jsem mlčela. Byly dny, možná i týdny, kdy jsme spolu nepromluvili ani jedno slovo. A tak to šlo i potom, co děti odešly.
Nehoda nebyla náhoda
Loni na podzim jsem měla nehodu. Mé auto dostalo na mokré silnici smyk a skončilo na střeše. Když mě hasiči vyprostili, kroutili hlavou, že jsem to přežila bez zranění. Tehdy mi došlo, že život může skončit kdykoli. „Chci být šťastná,“ řekla jsem si a věděla, co musím udělat! Ten rok jsme měli oslavit zlatou svatbu a já se rozhodla rozvést.
Rozvod probíhal rychle. Čekala jsem, že Igor bude vyvádět, ale on prohlásil, že je mu to úplně jedno. „Když tu nebudeš, ani si toho nevšimnu!“ řval na mě uraženě. Myslím, že dělal ramena a doufal, že přijdu časem s prosíkem. Velmi se mýlil. „Radši dožiji sama než vedle muže, co mě nemůže vystát,“ pomyslela jsem si a tajně doufala v zázrak – ve shledání se Zdenkem.
Konečně jsem šťastná
Po rozvodu jsem mu napsala, zda se nechce sejít. Neměla jsem co ztratit. Ani jsem psát nemusela, ve městě se rozkřiklo, že jsem se rozvedla. Byl to skandál roku. Mých dvou dcer je mi sice v tomto ohledu líto, ale šlo o můj život! Zdenek mě navštívil záhy. Naše setkání předčilo má očekávání, bylo jako z nějakého romantického filmu.
Nevěřila jsem tomu, že spolu opravdu budeme, ale doufat jsem nepřestala. Byla jsem připravená žít sama, vše bylo lepší než stárnout vedle Igora. Už rok žijeme se Zdenečkem na hromádce a já občas zalituji, že jsem se k rozvodu neodhodlala dřív – ale lepší pozdě než nikdy!
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.