Luboš (50): Rodiče přepsali svůj dům na sestru. Já prý všechno mám, zatímco ona ho potřebuje

To, že mám mladší sestru Agátu (38), mi nikdy nevadilo. Vyrůstali jsme každý jindy a spolu jsme si moc nerozuměli. Když se Agáta narodila, měl jsem už jiné zájmy. Vztahy se mezi námi utvořily, až když jí bylo dvacet. To už jsme si měli o čem povídat.

Mohlo by Vás zajímat:

Petr (28): Otec celý život bil a urážel matku. Po její smrti po nás se sestrou chce něco neuvěřitelného

Se sestrou nikdy nebudeme nerozluční parťáci

Nikdy jsem nepochopil, proč rodiče s druhým dítětem otáleli tak dlouho. Vždyť jim muselo být jasné, že se mezi námi nevytvoří pouto. Chvíli pro mě bylo náročné přijmout její existenci. Když byla malá, hodně plakala a já to nemohl pochopit. Pořád jsem jen říkal mámě, ať už ji nějak utiší.

Potřeboval jsem se buď učit, nebo se na něco soustředit, a to se řvoucí sestrou nešlo. Je pravda, že později jsme si k sobě našli cestu, ale nikdy už to nebude, že bychom byli nerozluční parťáci. Vždy mezi námi bude propast, a to hlavně potom, co jsem zjistil, jak se rodiče zachovali.

Mohlo by Vás zajímat:

Vlastimil (46): Sestra se odmítá starat o naše rodiče. Všechno musím oddřít sám

Rodiče přespali dům na sestru

Rodiče mají dům kousek za Prahou, je velký a vejdou se tam bez problémů dvě rodiny. A tak tam sestra bydlí i s přítelem a dvěma dětmi. Já žiji jinde, často cestuji pracovně do zahraničí, takže velký byt nebo dům k životu nepotřebuji. Neměl bych se o něj kdy starat.

Avšak to, co udělali rodiče, mě zaskočilo. Nedávno jsem se totiž dozvěděl, že dům přepsali na sestru. Nemohl jsem to pochopit, vždyť jsme sourozenci. Nemělo by se všechno dělit rovným dílem? Rodiče mě ale rovnou odstřihli. Na jejich dům už nemám nárok. Asi bych to skousl líp, kdyby se o tom se mnou aspoň pobavili. Ale oni mě postavili před hotovou věc.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavel (32): Sestra se mnou nemluví už dlouho. Závidí mi, že mám rodinu a klidný život

Jejich chování mě naštvalo

Je mi z toho zle, nikdy by mě nenapadlo, že mě takto vyšachují. Když jsem se ptal rodičů na vysvětlení, neuspokojilo mě to. „Vždyť ty tady ani nebydlíš, nemáš rodinu, byt svůj už máš a stejně jsi častěji v cizině než doma,“ řekl mi táta. Chápu, že ve spoustě ohledů má pravdu. Rodinu nemám a často cestuji, ale zachovali se ke mně neférově.

Takové zacházení jsem si nezasloužil. Kdyby mě o všem informovali, vzal bych to s nadhledem, jejich způsob měl ale ještě víc naštval. Naivně jsem si myslel, že mezi sourozence se mají věci dělit rovným dílem. Moji rodiče to ale vidí jinak.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Šárka (25): Bydlení v podnájmu se pro mě stalo peklem. Majitelka bytu mě budí v pět ráno s nesmyslnými dotazy

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.