Lucie (38): Kamarádka je naštvaná, protože jsem nepřišla na její oslavu. I když jsem měla vážný důvod, ona to bere jako zradu

zoufalá
Zdroj: Freepik

Lucie se od dětství kamarádí s Patricií, která je o dva roky starší. Patricie pořádala pro rodinu a přátelé velkou oslavu svých čtyřicátých narozenin. Lucie byla pozvána a přislíbila účast. Jenže týden před oslavou onemocněla. Omluvila se i z oslavy narozenin. Patricie se to ale velmi dotklo...

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 10. 03. 2025 07:00

S Patricií jsme se kamarádily od základní školy. Do třídy jsme spolu nechodily. V té době jsme byly spíše členky party dětí a tam jsme se vídaly.

Puberta nás stmelila a jsem za to ráda

S Patricií jsme se více sblížily v pubertě. Svěřovaly jsme si různá tajemství ohledně kluků. Ve stejné době jsme se vdaly, ve stejné době v rozmezí několika měsíců jsme porodily první dítě a trávily spolu čas na mateřské dovolené. Bohužel si moc nesedli naši manželé. Oba byli z jiného těsta. Patricie si vzala cholerika a můj manžel byl kliďas. Chlapi nenašli společnou řeč a svou přítomnost nevyhledávali.

S manželem jsme se pokoušeli o další dítě, ale nešlo to. Přidaly se zdravotní problémy moje i manžela, a tak jsem si řekli, že nám jedno dítě stačí. Těšili jsme se z toho, co v životě máme a žili jsme si poklidným životem v úctě jeden k druhému. S Patricií jsme se vídaly jen s dětmi. Někde v herničkách nebo na pískovišti. Patricie během dalších pěti let porodila další dvě děti, ale nevypadala šťastně.

Smutné roky jednou odplují a bude dobře

Patricie se rozvedla a zůstala sama s dětmi. Občas se v jejím životě nějaký nový muž objevil, ale vztah z toho nebyl. Až poslední dva roky se na kamarádku usmálo štěstí a potkala fajn muže. Už spolu bydlí, vychovávají dohromady pět dětí a jsou spokojení. Patricie je velice srdečná žena, a tak nevlastní děti přijala s otevřenou náručí a vytvořila jim nový domov. Náš osobní kontakt nebyl častý.

Já s manželem jsme se přestěhovali do domu po mém tatínkovi, který zemřel. Mezi mnou a Patricií bylo sto kilometrů. Každá jsme žila své životy a minimálně třikrát týdně jsme si telefonovaly. Jednu tradici jsme dodržovaly. V létě jsme každá sbalila děti a jeli jsme všichni k rybníku do kempu. A tam jsme si stačily povědět vše, co se nám v životě dělo. Před měsícem mi přišla pozvánka od Patricie, že pořádá velkou oslavu čtyřicátých narozenin. S radostí jsme přislíbila účast a začala vymýšlet dárek pro kamarádku.

Z oslavy jsem se slušně omluvila

Týden před oslavou jsem ale ošklivě onemocněla angínou. Brala jsem antibiotika a měla jsem neschopenku. Hned jak jsem šla od lékařky, volala jsem kamarádce: „Páťo, je mi to strašně líto, ale jsem nemocná. Jdu od doktorky s neschopenkou a mířím do lékárny pro antibiotika. Chci se ti omluvit z oslavy. Užijte si to, pořádně zapařte a hned, jak mi bude dobře, zvu tě na večeři. Nezlob se.“ Kamarádka mě přemlouvala, abych na oslavu šla a telefonát ukončila s tím, že doufala, že se objevím.

Ráno v den oslavy jsem psala kamarádce zprávu, že se stále necítím dobře a že na oslavu nedorazím. Večer mi pípla od Patricie zpráva, kde mi naštvaně vyčítala, že jsem na oslavu nepřišla. Už to jsou dva týdny a Patricie mi nebere telefon. Je uražená. Já vinu necítím. Oslava nebyla závislá na mé účasti. Patricie na oslavě měla rodiče, přítele, děti a jiné kamarády. Určitě si to hezky užili. Mrzí mě její chování. Opravdu mi nebylo dobře a na neschopence jsem byla i další týden po oslavě.

Další příběhy ze života →


Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Dojemný příběh Reginy Řandové: Ustála toxický vztah i únosy syna, nakonec se dočkala svého prince

Dojemný příběh Reginy Řandové: Ustála toxický vztah i únosy syna, nakonec se dočkala svého prince

Související články

Další články