Jitka (52): Rozhovor s kamarádkou mi otevřel oči. Její ostrá slova plná závisti mě ranila

Nechci si stěžovat. Každý máme v životě něco, s čím jsme se museli vypořádat. Co nás v nějaké fázi trápilo, co se nám nepovedlo nebo co nás zranilo.

Mohlo by Vás zajímat:

Šárka (33): Celý život jsem trpěla tím, že jsem nemanželské dítě. Rodina mého otčíma mě nikdy úplně nepřijala

Bolestné roky plné očekávání

I já jsem si v životě zažila svoje. Když mi bylo dvacet pět let, zemřela mi maminka. Tatínek ji přežil jen o tři roky. Utrápil se. Ve dvaceti jsem se vdala za bezvadného muže, jenže se nám nepodařilo zplodit potomka. Při sedmém potratu jsem už přestala počítat. Snad šest let jsme se neustále snažili, oklepali se z nezdaru a šli do boje znovu.

A pak přišla nemoc, vzali mi dělohu a bylo rozhodnuto. Zůstanu bezdětnou ženou. Manžel to z kraje nesl statečně, jenže jsem viděla, že ho to trápí. Dala jsem mu volnost. Zůstali jsme přátelé a kamarádi. Za necelé čtyři roky od rozvodu se mu narodila dcera. Já už jsem si žádného muže nehledala. Stačil mi občasný kamarád s výhodami. Po operaci mi zůstaly nějaké psychické bloky, kvůli kterým jsem si intimní život neužívala.

Mohlo by Vás zajímat:

Sandra (32): Bývalá kolegyně se se mnou chtěla sejít. Moje odmítnutí ji možná stálo život

Našla jsem se v cestování

Posledních dvacet let hodně cestuji. Snad kromě severního a jižního pólu jsem byla opakovaně na všech kontinentech. Vydělávám prakticky jen na cestování. Mám oblíbené tři cestovní kanceláře, s kterými vyrážím několikrát do roka na poznávací zájezd. Už mám vytvořenou rozsáhlou skupinu nadšenců do cestování, a tak se vždy dohodneme a na zájezd nejedu s neznámými lidmi.

Dlouhé roky jsem cestovala a vědělo o tom pár lidí. Moje dobrá kamarádka se vždy po příjezdu hlásila, že přijde na kafe a hltala moje vyprávění. Před třemi lety jsem si vytvořila účet na Facebooku, kam vkládám fotky z mých cest. Nedělám to proto, aby mě lidé obdivovali. Chci je inspirovat. Jsem ráda, když skrz moje fotky uvidí krásy naší planety.

Mohlo by Vás zajímat:

Barbora (48): Ve vteřině jsem ztratila smysl života. Pomohla mi až zvířecí láska na druhé straně zeměkoule

Ostrá slova mojí kamarádky mě ranila

Před dvěma týdny jsem se vrátila z mojí poslední cesty po Jižní Americe s návštěvou Velikonočního ostrova. Dala jsem si záležet s výběrem těch nejkrásnějších fotek na sociální síť a plná dojmů jsem líčila kamarádce své zážitky. "Já ti nevím, Jitko, přijde mi, že to všechno děláš jen abys působila zajímavě. Působíš na mě jako pozér. Podle mě to neděláš proto, že tě to baví, ale abys byla na síti odlišná. Určitě ti dělá dobře, jak ti tam všichni píšou obdivné komentáře."

Dívala jsem se na kamarádku a nechápala jsem. Moc dobře věděla, že cestování je mojí životní vášní. Klidně chodím na brigádu, jen abych mohla jet na zajímavé místo. Klidně žiji skromně, jen abych mohla vidět nějaký div světa. Hluboce mě cestování naplňuje a je to moje jediná životní radost. Nemám děti. Nemám rodiče. Nemám sourozence. A možná už nemám ani kamarádku. Jak říkám, život umí házet klacky pod nohy.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (29): Zjistila jsem, že můj snoubenec vede dva životy. Vydala jsem se jeho milenku navštívit