Lucie (55): Když vidím svoje fotky z mládí, je mi do pláče. Proč mi nikdo neřekl, že jsem byla krásná?

Dcera mi nedávno řekla, že by chtěla být krásná jako já. V ruce držela fotku, na níž mi bylo něco přes třicet. Vzpomněla jsem si, jak hnusná jsem si tehdy připadala. Mrzí mě, že jsem si mládí a figuru víc neužila.

Mohlo by Vás zajímat:

Valerie (38): Mládí jsem si užívala se vším všudy. Dohnalo mě to v době, kdy jsem potkala toho pravého

Máma mě držela zkrátka a nikdy mě nechválila

U nás doma se nechválilo za nic. Ani za dobré známky, úspěch v práci nebo pomoc při úklidu. Rodiče mě utvrzovali v tom, že jsem průměrná a musím se celý život snažit. Jako holka jsem tak nikdy neměla pocit, že jsem kdovíjak pěkná. O kluky jsme se zajímala až později, a přestože se o mě v tanečních prali, nebyla jsem namyšlená.

„Tak nejsi kdovíjaká manekýna, ale ošklivá taky ne. Důležitý je, jaký máš srdce,“ říkala mi babička. Vadil mi můj nos, příliš vysoká postava, velká prsa. Nikdy jsem se sebou nebyla spokojená. Vzala jsem si muže, který mi zalichotil jen na první schůzce. Řekl mi, že jsem nádherná. Ale od té doby jsem od něj nic takového neslyšela.

Jelikož jsme měli tři děti, o svůj vzhled jsem se příliš nestarala, nebyl čas. Byli jsme aktivní rodina, hodně jsme sportovali. V zimě věčně někde na horách, v létě na kolech. Odívání jsem řešila z praktického hlediska, málokdy jsem se někam vyloženě šňořila – bez praxe jsem to ani neuměla. Sem tam se mi stalo, že o mě projevil zájem nějaký muž. Nikdy jsem ale nezašla příliš daleko.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamil (48): Stárnutí je pro mou manželku noční můrou. Snaží se vypadat mladě, ale nezvolila zrovna šťastný způsob

Padesátka pro mě byla zlomová

Pamatuji si, že jsem si po čtyřicítce začala všímat přibývajících kil a vrásek. Nijak zvlášť jsem se netrápila, protože jsem nebyla na svůj vzhled fixovaná. Jen jsem s povzdechem konstatovala, že mládí je už v trapu, a dělala si z toho legraci. Po přechodu se změny znásobily a moje postava už nebyla tak sportovní. Po pár letech jsem si zvykla.

Nemám ve zvyku hrabat se v minulosti, málokdy vezmu do ruky stará rodinná alba. Moje nejmladší dcera je mnohem nostalgičtější než já a fotky si ráda prohlíží. Elišku považuji za nádhernou holku a je mi líto, že nemá ráda svoje tělo. Když si jednou prohlížela moje fotky, posteskla si, že po mně nezdědila ani špetku krásy. Vzala jsem obrázek do ruky a chtěla protestovat, jenže mi „spadla brada“.

Na fotce jsem se skoro nepoznala. Ve slušivém kabátku a lodičkách jsem vypadala perfektně jako z nějakého starého francouzského filmu. Tvářička k nakousnutí, jasné oči a hrdý výraz – fotili mě na svatbě mojí sestřenice, tehdy jsem si myslela, že jsem neskutečně ošklivá! Hned jsem to řekla Elišce, aby pochopila, jak málo si vážíme toho, co máme.

Mohlo by Vás zajímat:

Vendula (40): Manžel byl najednou samá kytka a lichotka. Pak jsem zjistila, že mě podvedl s největší běhnou z vesnice

Svoje dcery zdravě chválím už odmala

Snažím se, abych dětem předala lásku a sebevědomí. Dělám to jinak než moji rodiče. Samozřejmě se to nesmí přehánět. Jen bych byla ráda, aby si moje dcery užily krásu a mládí. Je to sice klišé, ale mladí jsme jen jednou, a když teď vidím sebe, je mi do breku. Byla jsem vážně moc pěkná, nikdo mi to ale neřekl a já se cítila celý život ošklivá a tuctová.

Kdybych si ženskost a krásu užívala, cítila se přirozeně pěkně, možná bych život prožila úplně jinak. Bez napětí, studu, odpírání si nebo pocitu, že jsem nezajímavá a žiju jen pro druhé. Rozhodla jsem se začít užívat své krásy, abych si pak v sedmdesáti neposteskla: "Bože, já byla padesátnice k světu a chodila jsem oblékaná jak stará babka."

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Renata (43): Můj manžel je opravdu krasavec. Jsem za to ráda, jen ty pohledy ostatních dam už mě nebaví