Den českého piva: Jak se pilo za socialismu a co byl malý či velký bobr

Na území České republiky je pivo bez debat nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Zlatavý mok s pěnou je rovněž považován za jeden z českých symbolů. Od roku 2008 je navíc název "České pivo" chráněným zeměpisným označením.

Mohlo by Vás zajímat:

Nealkoholické pivo jako nápoj pro děti: Herečka Kristen Bell ho dává svým dcerám a odborníci upozorňují na riziko závislosti

Nejlepší bylo v zelených lahvích

Jeden z pamětníků a znojemský štamgast Antonín Ryšánek řekl pro retro seriál deníku.cz, že kvalita piva se nedá s tím komunistickým srovnat. Byl menší výběr, ale bylo rozhodně lepší. Dnes se této laťce snad jen vyrovná produkce minipivovarů. Také zavzpomínal na to, jak lidé rozlišovali piva na ta ze zelených a hnědých lahví. Jemu chutnaly více ale z těch zelených, i když vlastně nedokázal říci proč.

Pověst o lepším pivu v zelených lahvích potvrdil i Jan Pospíšil z Vyškova. Říkal to už i jeho děda a on měl tutéž zkušenost. Tuto záhadu se pokusil uvést na pravou míru Ladislav Desenský, jenž pracoval od roku 1957 pro pivovar Starobrno. Tehdy platila norma, že pivo muselo v lahvi vydržet sedm dní. Na dně se postupně usazovala sedlina z kvasinek. Lidé tak mohli ve světlejší, zelené lahvi, zkontrolovat, zda je pivo ještě "čerstvé". Přitom šlo jen o estetický dojem.

Mohlo by Vás zajímat:

Rituály Adély Gondíkové a Jiřího Langmajera: Na výročí svatby se milujeme a po divadle si doma vždy dáme společně pivo

Významná role hospod

K pití piva neodmyslitelně patřily, a stále patří, hospody. Kdysi, v době bez sociálních sítí, měly ale úplně jinou roli, než jak je tomu teď. Byla to vlastně taková centra společenského vyžití. Hovořilo se tam o politice nebo sportu. Domlouvaly se sňatky, řešilo se manželství i milenky. Také se hrál takzvaný malý a velký bobr. Malý – člověk vydržel vypít šest piv, aniž by se šel vymočit, velký – musel jich vypít dvanáct.

Hospoda také častokrát fungovala jako jakési útočiště před životem v komunismu. Mnoho lidí tam přišlo na jiné myšlenky, byť už jen kvůli tomu, že si tam mohli popovídat. "Nejlepší" byla zařízení takzvané čtvrté cenové kategorie – cigaretový kouř, který by se dal krájet, rozvrzaný nábytek a muž za výčepem, který měl vše pod palcem. Zavíralo se v deset večer. Muselo. Jinak hospodskému hrozily pokuty a popotahování u místního národního výboru. A to už nebyla sranda.

Mohlo by Vás zajímat:

Bezstarostné dětství Otakara Brouska staršího: Dědovi tajně upíjel pivo, s bratrem chodili uždibovat kvasnice

Obavy z nepokojů

Perlička na závěr. V socialismu bylo žádoucí, aby ceny potravin zůstávaly co možná nejdéle neměnné. V osmdesátých letech se však začala ekonomika Československa zmítat v krizích. V obchodech chyběly základní věci – ponožky, vložky i zubní pasty. Zdražení bylo jednoduše velmi ožehavou záležitostí. Kupříkladu pivo ale zdražilo již v roce 1966, a to o 1,70 Kčs. A že s tím strana dlouho otálela. Pivo totiž spadalo do takzvaných citlivých položek. Vládnoucí garnitura měla strach, že kvůli zdražení mohou nastat ve společnosti nepokoje.

Mohlo by Vás zajímat:

Černá vdova s jedem na krysy: Velma Barfield své poslední oběti otrávila pivo

Zdroje informací:
Alkoholia.cz: Češi slaví nový svátek – Den českého piva
Vyškovský.deník.cz: Lidé raději kupovali pivo v zelených lahvích. Nebo nanuky za tři koruny
Retromania.sk: Hospody a pivo v ČSSR
Idnes.cz: Zdražit pivo nebo brambory se KSČ bála. Tajila to do poslední chvíle