Nedávný odchod zpěvačky Hany Zagorové se hluboce dotkl nejen jejích fanoušků, ale také Venduly Pizingerové. Nechyběla proto na úterní zádušní mši v kostele svatého Tomáše. Naše máma na přechodu má na populární interpretku spoustu jedinečných a hlavně krásných vzpomínek, o které se neváhala podělit.
Téma dneska nebude veselý, i když se ho budu snažit rozveselit. Mám moc ráda film Čtyři svatby a jeden pohřeb. I když v mém životě je to teď spíš naopak – čtyři pohřby a jedna svatba. Na svatbu jsem pozvaná, ale bohužel nemůžu, protože budu zrovna s Pepíčkem, kamarádkou Luckou a její dcerou Aničkou u moře. Ale věřím, že to manžel zvládne za mě, že se jeho kamarád ožení a bude štastnej.
Tenhle rok nás opustilo hodně lidí
Miro Žbirka, Radan Dolejš, moje sestřenice a teď Hanka Zagorová. V úterý jsem byla na zádušní mši za Haničku. Hodně lidí ji mělo rádo a bude na ni dlouho vzpomínat. A její písničky, ty s námi zůstanou napořád. Do krásného kostela svatého Tomáše na Starém městě dorazili všichni, kdo tam měli být. Bylo to až moc zaměřené na tématiku náboženství, ale samozřejmě jsem poprosila, aby byla Hanka přijala tam, kam náleží.
Hanka byla úchvatnej člověk
Vzpomínám na Hanku s láskou. Byl to velice úchvatnej a výbornej člověk. A taky perfekcionistka. V showbyznysu byla jednoznačně na správným místě. Skvělá zpěvačka, ale i herečka a moderátorka. Vzpomínáte na televizní pořad Hogo Fogo? Jednou jsem tam účinkovala a bylo to velmi vtipný. Jela jsem tam rovnou z festivalu ve Zlíně. Moje scénka měla být o tom, že mě v restauraci jako by napadnou chlapi, zatímco sedím na kafi se zpěvákem Bohušem Matušem.
Byla to vlastně zkouška na Bohuše, jestli mě začne nějak výraznějc bránit, nebo to nechá být. Dost jsme se u toho nasmáli a co myslíte, Bohouš neudělal nic. Ti chlapi, který mě napadli, byli právě převlečená Hanka Zagorová se Štefanem Margitou. Na hlavě měli takový zelený kšiltovky a vypadali jako prapodivný trampové. Ale to už je někde v propadlišti dějin.
Pořád jsme řešily váhu a postavu
Hanka skoro vždycky vystupovala na koncertech Kapky, ať už v Čechách, nebo na Slovensku. Pokud měla čas, nesměla tam chybět. Vždycky byla velice profesionální a pokorná. Hezky se poslouchala a hezky se s ní kecalo. Chodívaly jsme spolu na takové cvičení. Spočívalo v tom, že jsme šly nejdřív na lymfatickou masáž baňkama proti celulitidě a potom na takový přístroje, který v podstatě cvičily za nás. Hanka měla po ruce skleničku šampaňskýho a stěžovala si: 'Čoveče, Vendulo, já nějak nemůžu zhubnout.' Tak jsem tak koukala na tu lahev a odpověděla: 'Musíš holt začít pít brut.' To už je asi 15-20 let zpátky. Pořád jsme řešily váhu a postavu a bylo to vlastně strašně roztomilý. Asi jsme to nikdy ani nevyřešily, ale to je jedno.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Hanka měla od Karla víc krásných písniček
Ráda vzpomínám, když Hanka vystoupila na koncertu ve Španělském sále, kterej byl věnovanej nedožitým osmdesátinám Karla Svobody. Hanka měla od Karla víc krásných písniček, jedna byla Studánko stříbrná, další se jmenovala Gvendolína. Karel mi vyprávěl, že Gvendolínu natáčeli krátce potom, co se Hanka přestěhovala z Ostravy. A že bylo hodně slyšet, jak lidi v tomhle regionu krátí hlásky. Zpívalo se tam: 'Jedna z lodí nese jméno Gvendolína, na vlajce má kosti zkřížený, veze kromě pirátů a spousty vína vzácnej náklad koření.' A Hanka pořád zpívala koření krátce: 'Veze náklad kořeni.' Dlouho prý trvalo, než se to povedlo a natočilo. Když se do tý starý nahrávky teď zaposlouchám, pořád to tam trochu slyším.
Přípitek na Hanku šampaňským
Obdivovala jsem jejich partnerství se Štefanem. Kdykoliv jsem byla u nich doma nebo jsem je viděla spolu, drželi se za ruce a chovali se k sobě strašně hezky. Myslím, že spolu byli třicet let. Když jsem v tom kostele viděla zdrcenýho Štefana, tak mi úplně dobře nebylo. Ale je to prostě tak. My, kdo tady zůstáváme, nevíme, co nás čeká po smrti. To už jsem ale řešila v předešlým sloupku.
Přála bych všem, aby našli pokoj a klid. Abychom si mohli na Hanku připít. Ať už jejím oblíbeným šampaňským nebo něčím jiným. Odešel ze světa člověk, kterej něco uměl, a ty souvislosti jsou jiný. Byla to trochu jiná doba a tyhle lidi budou mezi námi obrovsky chybět.
Jedna historka na závěr
Chodila jsem s Janisem Sidovským na školu managementu a tam jsme měli ekonomiku. Janis tenkrát Hanku zastupoval. Na hodině nám dali za úkol, abychom vypočítali EBID, což je takový ekonomický ukazatel. A on ten EBID tenkrát počítal na Hančiných koncertech.
Hana Zagorová nás provázela celej náš plodnej život a bude nám tady moc chybět!