Mariana (21): Moji babičku chytla druhá míza. Nosí minisukni a honí chlapy na seznamkách

Upřímně? Jsem docela zoufalá. Nejenže moje babička loví na seznamkách muže, ale je jí úplně jedno, jestli jim je šedesát nebo třicet. Maluje se jako fiflena, oblíká ještě hůř a jejím programem jsou téměř každodenní rande. A se vším se mi navíc svěřuje!

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (26): Měla to být jen zábava na jeden večer, ale online seznamka mi sebrala nejlepší přítelkyni

Je jak babka z kabaretu

Nikdy bych neřekla, že zrovna moje babička podlehne moderním technologiím. A už vůbec ne tomu, že bude trávit víc času na seznamkách než holky, které znám a které se s tím svému okolí svěřují. Když mi moje babička ukázala svůj profil, myslela jsem, že si dělá legraci. Ale ona byla smrtelně vážná. „Když to nezkusím teď, tak už nikdy,“ prohlásila tahle šedesátiletá žena, zatímco si rudou rtěnkou malovala rty. Bože, vypadala jako reklama na kabaret!

Ale ona tak trochu vypadala i její fotka v jejím profilu, která byla víc než odvážná. Teda já, jakožto dvacítka, bych řekla, že byla … fakt nebetyčně drzá. Krátká sukně, hluboký výstřih, póza jako z módního časopisu. A pod ní popisek: „Život je krátký, tak si ho užijme naplno!“ Děsilo mě, co z toho může být.

Mohlo by Vás zajímat:

Irena (32): On-line seznamka mi přinesla jen zklamání. Po poslední zkušenosti s ní končím

Jedno rande za druhým

Nejdřív jsem si myslela, že ta hrůznost nikoho neosloví, že přece nemůžou mít muži o ženu jejího věku – který nijak nezastírala – zájem. Ale kdepak. Stačily dva dny a babička se v nabídkách topila. A nešlo jen o starší pány, ale oslovovali ji i mladší muži! Že by to bylo tou minisukní?! A babička se rozhodla se mi svěřovat. Nikdo jiný asi po ruce nebyl. „Tenhle je podnikatel, tenhle dělá do nemovitostí, a tamten prý umí skvěle vařit!“ chlubila se mi, zatímco si zkoušela další minisukni, kterou si koupila v obchodě pro mladé. Bylo mi jasné, že tahle její druhá míza bude ještě pořádná jízda.

A pak to začalo. Kdyby nešlo o moji babičku, byla by to skoro až humoristická povídka. Jednou si vyrazila s nějakým bývalým vojákem, který ji po večeři vzal na střelnici. Další den se setkala s doktorem, který jí zaplatil večeři a celý večer s ní probíral všechny choroby, které má nebo spíš by ve svém věku mohla mít. A další ji vylákal do společné sauny, kde se od ní očekávalo, že bude nahatá. Babička všechny tři poslala do háje, ale druhý den už si domlouvala další rande.

Rodina byla zoufalá. Táta nadával, že dělá ostudu. Máma se tvářila, jako by se jí to netýkalo. A já? Já se snažila babičce domluvit, ale ta mě vždycky odpálkovala. „Holčičko, dokud můžu chodit, budu na rande chodit!“ smála se a natáčela si kulmou vlasy. Obarvené na blond, jak jinak. "Jo, kdybys tak viděla, jak mě ti chlapi žerou!" dodala. Ale ne vždycky končila její rande podle jejích představ.

Jednou se vrátila domů dřív s výrazem naprostého zhnusení. Za nejhorší a za svou prohru považovala, když jí nabídl, že s ní bude jen tak kamarád. „A není to lepší než ti zoufalci, co tě tahají na divné akce?“ zeptala jsem se opatrně. Nato se na mě babička podívala tak, že jsem si radši další poznámky nechala pro sebe.

Mohlo by Vás zajímat:

Maruška (29): Babička objevila internet a sociální sítě. Teď mi tím komplikuje život

Šťastný konec? Kdoví...

Pak ale přišel den, kdy se všechno změnilo. Babička se přestala malovat jako prodejná žena. Přestala si kupovat šaty pro dvacítky. A přestala chodit na rande. Nejdřív jsem si myslela, že se jí něco stalo. Pak mi ale zavolala a řekla: „Přijď ke mně, musím ti někoho představit.“

Šla jsem tam s obavami. Otevřela mi v pohodlném svetru a kalhotách – šok číslo jedna. A v obýváku seděl nějaký muž. Měl šedivé vlasy, ale působil elegantně. Vstal, podal mi ruku a představil se jako Oldřich. A dodal: „Vaše babička je úžasná žena!“ Koukala jsem na něho s otevřenou pusou. Kde je ta babička, co denně běhala za chlapy? Ta, co tvrdila, že se usadit rozhodně nehodlá? „Je jiný než ti ostatní,“ řekla mi později, když jsme zůstaly samy. „Nikam mě netahá, neslibuje nesmysly. Je milý.“

Byla jsem v šoku. Říkala jsem si, že to nakonec dobře dopadlo. Sice mi nebylo jasné, jak tohohle seriózního pána ulovila na rudou pusu a minisukni, ale stalo se. I když, mám-li být upřímná, tak trochu nevěřím tomu, že na babičku čeká usedlý život. To není v její povaze. Takže buď pána přesvědčí, aby byl taky trochu bláznivý, nebo to martýrium bude jednoho dne zase zpět. Protože moje babička se nezměnila, pořád je tou bláznivou ženou, u které nikdy nevíte, co zase vyvede.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Julie (42): Konečně jsem zažila pocit vítězství. Zjistila jsem, že jsem úspěšnější než spolužačky, které se mi posmívaly