Marie (24): Naše kočka hrozně prskala na jednu kamarádku. Díky tomu jsem zjistila neuvěřitelnou věc

Kočky mám hrozně ráda už odmala. Je mi v zásadě jedno, jaké plemeno to je. Miluji jejich hebkost a přítulnost, ale líbí se mi také to, že jsou to docela tvrdohlavá stvoření. Na kočku si prostě jen tak nepřijdete…

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (55): V noci ke mně přišla kočka a lehla si mi na hrudník. O měsíc později mi zjistili vzácnou srdeční chorobu

Chtěla jsem přijít na jiné myšlenky

Bydlím na koleji ve velkém městě a domů se moc často nedostanu. Ale protože mým rodičům neujel technologický vlak a oba mají chytré telefony, tak si každý den píšeme a posíláme fotografie. Já jim občas cvaknu něco ze svého života na koleji, samozřejmě, jenom to, co mohou vidět… A máma mi posílá fotky naší Tlapičky.

To je asi pětiletá kočičí dáma, kterou jsem kdysi dostala k narozkám. Bohužel se mnou nemohla jít na kolej, ale velkoryse mi dovolila, že já můžu jít pryč. A ona mi bude hlídat postel.

Když jsem měla zkouškové a do hlavy jsem už nedokázala dostat víc učiva, napadlo mě, že si udělám výlet k našim. A přemluvila jsem také Lenku (23), která se mnou bydlí na koleji. Je to moje nejlepší kamarádka. Původně se jí moc nechtělo, řekla, že se raději bude sama učit. Ale tak dlouho jsem o tom mluvila, až se nechala ukecat.

Mohlo by Vás zajímat:

Leona (34): Roky marného čekání a trápení jsou pryč. Ke štěstí mi pomohla záhadná paní s kočkou

Naše kočka začala hrozně prskat

A tak jsme v pátek odpoledne sedly na vlak. Naši Lenku ještě naživo neviděli, ale hodně o ní slyšeli. S Lenkou jsem toho zažila tolik, že je součástí téměř každé historky, kterou rodičům říkám. Dokonce mě seznámila s mým přítelem Liborem (25). Vůbec nevím, co bych si bez ní počala. Lenka byla nezvykle tichá, ale říkala jsem si, že má prostě plnou hlavu zkoušek. Proto jsem se těšila, že až budeme u našich, přijde na jiné myšlenky. Máma nám něco dobrého navaří a pořádně si odpočineme.

Jakmile jsme vstoupily do domu mých rodičů, už jsem cítila spousta známých vůní. Lenku jsem seznámila s mámou a tátou, ale pořád mi někdo chyběl. „Tlapičko, kdepak jsi?“ zavolala jsem na kočku. Neukázala se. Napadlo mě, že mi stráží postel. Vzala jsem Lenku za ruku a vedla ji do svého pokoje. Jen jsem otevřela dveře, ozvalo se kočičí prskání. Nešlo mi to do hlavy. Přiblížily jsme se k Tlapičce, ale ona nepřestávala. Dokonce na Lenku výhružně zavrčela…

Snažila jsem se na Tlapičku mluvit a konejšit ji, ale z nějakého důvodu jí Lenka nepadla do oka. Ta pokrčila rameny a šla do obýváku. Sedla jsem si na postel a Tlapička mi skočila do klína. Začala spokojeně příst a nechala by se hladit snad až do večera.

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (68): Když mi zemřela kočka, myslela jsem, že už ji nikdy neuvidím. To jsem se ale spletla

Zjistila jsem pravdu o své nejlepší kamarádce

Nevěděla jsem proč, ale ty dvě se celý víkend obcházely. Vím, že kočky si některé lidi neoblíbí a mrzelo mě to. Jinak byl víkend super a s Lenkou jsme se hodně nasmály. Bylo mi smutno, když jsme v neděli musely odejít. Nechtěla jsem se ještě vrátit k učení, ale jinak to nešlo.

Jednou jsem se ze zkoušky vrátila dřív, protože ten den šlo všechno jako po másle. A místo původně plánovaného dopoledne stráveného psaním testů jsem měla známku v indexu za hoďku. Těšila jsem se, že to řeknu Lence, proto jsem ji nenapsala, ale chtěla ji překvapit. Jen co jsem otevřela dveře našeho pokoje, uviděla jsem, že se na Lenčině posteli válí nějaký pár. Chtěla jsem se diskrétně vzdálit, ale pak jsem zjistila, že ty kalhoty pohozené vedle postele znám. Patří Liborovi!

Udělala jsem scénu, za jakou by se nemusela stydět ani Tlapička. Oba jen leželi a koukali. Když jsem skončila, odešla jsem a sedla na první vlak, který mířil k našim. Zbytek dne jsem seděla s Tlapičkou na klíně a hladila ji. Nevím, jak to dokázala, ale poznala, že Lenka není moje opravdová kamarádka. A chtěla mě před ní varovat. Je opravdu možné, že zvířata o nás ví víc a dovedou vycítit, jestli někdo je špatný člověk?

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Nataša (32): Synové mi tvrdili, že je v noci straší neznámý chlapec s kočkou. Dodnes lituji, že jsem jim nevěřila

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.