Marie si během rušného dne všimla zprávy od manžela, že má jet napřed na chalupu. Zpráva záhadně zmizela a on ji prý neposlal. Marie ale díky tomu našla zavčas násilím otevřenou chalupu, kde se právě schylovalo k požáru.
Zpráva na mobilu mě nabádala, ať vyrazím na chalupu a já naštěstí poslechla. Zamezila jsem tak požáru. Nikdy jsem se ale nedozvěděla, kdo mi zprávu poslal. Záhadně mi zmizela z mobilu, jako bych si ji vymyslela.
Našla jsem chalupu násilím otevřenou
Měla jsem opravdu hektický den. Musela jsem vyzvednout děti ze škol, odvézt je na kroužky a pak zabalit dvoje kufry. Jedny na následující den na chalupu. Další pak na dovolenou, na kterou jsme měli letět hned po víkendu. Do toho jsme měli v práci nečekané problémy a já měla všeho nad hlavu, manžel na tom nebyl o nic lépe.
Vtom mi přišla další zpráva, a jelikož jsme měla zahlcený telefon i mail, přečetla jsem si ji jen zběžně. „Jeď prosím na chalupu už dnes, zítra všechno dovezu.“ Zprávu jsme viděla na displeji a ani ji nerozklikla. Měla jsem za to, že mi ji poslal manžel. Asi se dostane z práce dřív a vyzvedne děti z kroužků, jak jsem tajně doufala.
Sebrala jsem tedy doma nějaké potřebné věci a vydala se na chalupu sama. Říkala jsem si, že je to ideální řešení, protože stihnu ještě večer posekat zahradu a za odměnu si dám skleničku se sousedkou na zahradě. Ani jsem si nevšimla, že mi vypadl signál, což se občas na chalupě stávalo. Do trávníku jsem se ale nepustila, protože jsem našla chalupu násilím otevřenou.
Sousedka zavolala policii
Bylo mi to hodně podezřelé, a tak jsem nejdřív zaběhla za sousedkou, abych dala vědět. „Někdo nám vlezl do chalupy, mám pepřák, zavolej prosím policii,“ houkla jsem neohroženě. Zanedlouho byla za mnou a v ruce držela krumpáč. V chalupě jsme nikoho nenašly. Byl tam jen neskutečný bordel.
Zdálo se, že si u nás ustlali nějací narkomani. Soudě podle nepořádku, dalších výmluvných artefaktů a plného doutnajícího popelníku. Nebylo to tak dlouho, některé nedopalky ještě hořely všude možně a to včetně dřevěné misky rovnou pod záclonkami u okna. Ještě několik minut a rozhořel by se tam oheň.
Snažila jsme se dovolat manželovi, ale spadlo mi to do schránky. Následovalo zdlouhavé vyšetřování policie. S manželem jsem si promluvila až večer. Vůbec neměl tušení o tom, že jsem na chalupě. Žádnou zprávu mi prý nepsal. Naštěstí měl čas vyzvednout děti, které mu zoufale volaly, že čekají před sokolovnou a výtvarnou dílnou.
Zprávu od manžela jsem v mobilu nenašla
Prolezla jsem telefon, zavolala operátorovi, zkrátka jsem se tomu snažila přijít na kloub. Kde se vzala ta zpráva, od koho byla a jak je možné, že zmizela? „A nezdálo se ti to? Třeba jsi měla silnou intuici,“ mínila sousedka. Znělo to moc pěkně, ale já na tyhle věci nedám.
Nikdy se mi nestalo nic podobného a zprávu jsem na displeji stoprocentně viděla. Musel ji tedy poslat nějaký anděl strážný, který nechtěl, aby nám naše oblíbená chajda lehla popelem. Celý víkend jsem ji uklízela a už máme bezpečnostní zámek.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.