Marie měla do prvního těhotenství ukázkovou vydřenou postavu. Tu ale „hodila za hlavu“ a zaměřila se na svoje miminko. Mateřství bere jako poslání a vzhled je stranou. Jenže její matka má jiný názor a myslí si, že by Marie měla mít půl roku po porodu zpátky svou figuru.
Moje matka je posedlá postavou a opovrhuje lidmi, co nejsou štíhlí. Zřejmě mě ovlivnila, celý život jsem se udržovala ve skvělé kondici. Mateřství beru ale jako výjimečný stav, moje tělo patří dítěti a nehodlám se po porodu hnát do hubnutí. Jenže pak mi máma vpálila, že vypadám příšerně a uteče mi manžel
Mateřství mě naplňuje a nemám čas na nesmysly
Než jsem měla dítě, řešila jsem hodně svoji postavu. Třikrát týdně jsem se dřela v posilovně a denně jsem chodila běhat. Co nešlo udržet pohybem, doháněla jsem dietami. Opravdu jsme si striktně nedopřála nic sladkého, smaženého nebo příliš tučného. Na svoji postavu jsem byla pyšná, ale mnohem víc jsem si přála stát se matkou.
To se nakonec povedlo a já už se během těhotenství začala smiřovat s tím, že moje tělo dostane zabrat. Že se dostane do jiných rozměrů a pravděpodobně se nikdy nevrátí tam, kde bylo. Připadá mi to tak v pořádku a beru to jako zázrak přírody. Samozřejmě jsem nešla obezitě naproti a necpala se jen dorty a brambůrkami. Přesto mě už tehdy zarazila snaha mojí matky mě v jídle usměrnit.
„Maruško, donesla jsem ti nějaký dietní krekry. Nezapomínej, že nemusíš jíst za dva, to je jen hloupá pověra. Výmluva pro vyžrané ženské.“
Moje máma odjakživa rozlišuje lidi na ty, co mají pěknou postavu a ty ostatní, co by se sebou měli hodně rychle něco udělat. Je dost možné, že jsem její výchovou svým způsobem poznamenaná. Vím o tom a celý život se snažím jejímu vlivu vyvarovat. S příchodem dítěte se naplnil můj sen a já jsem se o svoji postavu přestala dočista zajímat.
Máma mě svým výrokem šokovala
Manžel nepatří naštěstí k těm mužům, co by vyžadovali po partnerce kvapné shazování kil po porodu. Naprosto chápe, že jde o proces a jsou důležitější věci, než tvar postavy. Třeba zdraví ženy i dítěte a celková domácí pohoda. Sám mi navíc řekl, že mu připadám ještě krásnější než kdy dřív a po porodu se do mě jakoby znovu zamiloval.
Věřím, že to tak mnoho chlapů nemá a jsem za toho svého vděčná. Nicméně moje matka to tak nevidí. Neuběhlo ani půl roku od porodu a začala se na mě dívat svým kritickým okem. „Už by ses měla vejít do starých šatů. Já je nosila měsíc po porodu,“ připomínala mi asi posté v životě. Moje matka si po porodu stáhla břicho pásem, přestala jíst a za chvíli měla zpátky původní váhu.
Že to odneslo její zdraví je druhá věc, o které se nehodlá vůbec vybavovat. Já chci být pro svoje dítě plná vitamínů, zdraví a měkkého materiálu, ke kterému se rádo přivine. Líbí se mi být trochu baculatější maminkou se zdravou barvou v obličeji. Připadá mi, že vypadám dokonce mladší, než dřív, kdy jsem se honila za štíhlou siluetou.
„Měla bys rozhodně nosit podprsenku, jestli ti můžu poradit. Vojta by se ti to asi styděl říct, ale nevypadá to pěkně. A už začni zase běhat, jinak ti ta vana zůstane. Chlapi mají pak tendenci utíkat,“ řekla mi máma nekompromisně a já zalapala po dechu.
Podepsala si tím ortel
Spolkla jsem něco hodně zlého, co jsem jí chtěla říct a přešla její hrozné poznámky mlčením. Naštěstí nepokračovala a já měla pak čas nad vším přemýšlet. Je mi mojí matky a jejího přístupu líto. Byla to poslední kapka.
Nepřipustím, aby měla jakýkoliv vliv na mou dceru. Jedinkrát jí řekne něco o postavě a její přítomnost u nás bude maximálně redukovaná. Mámě jsem pak napsala v krátkosti jen jedinou myšlenku.
„Mami, jsi posedlá vzhledem a už nikdy mi neříkej tak hnusný věci.“ Kupodivu mi na to nic neřekla.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.