Facebook
Instagram
Potřebujete nějakou drobnou opravu nebo úpravu v bytě? Sežeňte si chlapa! Ne na doživotí, jen na chvíli. Udělala to i Marie, a nakonec si ho nechala ne jen na hodinu, ale navždy.
Hodinový manžel, práce všeho druhu! Dostala jsem se do situace, že už mi nic jiného než sehnat si nějakého chlapa za peníze, nezbývalo, byt se mi sypal pod rukama. A žádný muž nebyl v dohledu.
Hodinový manžel mě nezklamal
„Zítra v deset dopoledne ke mně přijde hodinový manžel!“ vysvětlovala jsem kamarádce, proč jsem v dobu, kdy by mě ráda viděla, zaneprázdněná. Ticho. Žádná reakce. Takže zopakuji slovo od slova to, co jsem už říkala. „Co?“ vyhrkla, „jako… chlap… na…“ „Na co ty nemyslíš!“ smála jsem se, „kdepak! Přijde mi naštípat dříví, pověsit obrázek, opravit lištu na kuchyňské lince… a tak podobně,“ vysvětluji, co to vlastně hodinový manžel je.
Kamarádce termín hodinový manžel nápadně připomínal hodinový hotel, o kterém všichni dobře víme, k čemu slouží. K příjemně strávené hodince. A můj hodinový manžel mi nabídl hodinku – pomoci. Která byla ve výsledku ještě příjemnější, protože byl za ní vidět kus práce.
Zamilovala jsem se do něj hned ve dveřích
Můj hodinový manžel byl velmi milý a po telefonu mě požádal, abych specifikovala, co od něj potřebuji. „Pověsit jeden obraz, ale asi se bude muset vrtat…“ „Ano, píšu si: vrták, hmoždinky, sádra.“ „Dále potřebuji opravit lištu na hraně kuchyňské linky.“ Poznamenal si, že bude potřebovat tmel a lepidlo. „A především potřebuji nasekat dřevo! Nemám na to sílu!“ Chvilka ticha a pak zazněla otázka: „Mám si vzít sekeru?“
Dorazil na minutu přesně. Měl na sobě krásně čisté triko s logem Hodinový manžel, čisté byly i kalhoty. Žádné ušmudlané montérky! Všechny náležitosti, které věděl, že bude potřebovat, měl po ruce, nic nehledal. A byl tak hezký! Zamilovala jsem do něj už ve dveřích…
Naše láska kvete, až na jednoho brouka v hlavě
„Cože? Ty ses s ním dala dohromady?“ Kámoška na mě koukala s otevřenou pusou, když jsem se jí svěřila, že už si za práce řemeslníka nemusím platit, protože jednoho mám doma. Musela jsem přiznat, že se mi líbil od prvního okamžiku, a že jsem si ho proto objednala ještě podruhé – a když to bylo potřetí, zastříhal ušima a pozval mě na večeři. „Příště jsem uvařila sama a došlo i na sex. No, a od minulého týdne u mě bydlí!“
Od té chvíle věřím tomu, že náhody existují a potkat budoucího partnera lze kdekoli a za roztodivných podmínek. Jediné, co mi trochu kazí náš vztah, je červíček v hlavě, který mi našeptává: „Kolikrát už to udělal? Nehledá takhle dobré bydlo? A neuteče ti k jiné, kterou potká na některé z těch svých zakázek?“ Musím věřit tomu, že se to nestane. Co jiného mi zbývá?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Vítejte u Hanky Kynychové: Jako první jsme navštívili nový dům, ve kterém má konečně vlastní šatnu
Vítejte u Hanky Kynychové: Jako první jsme navštívili nový dům, ve kterém má konečně vlastní šatnu
Související články
