Paní Marie se pohádala se svým manželem, který má podle jejího názoru absurdní požadavek. Chce, aby po čůrání nesplachovala, protože to stojí hodně peněz.
Nechápu, proč bych neměla splachovat toaletu. Žijeme v 21. století a máme normální záchod. Tak proč ho nepoužívat?
Manžel remcá na všechno
Můj Viktor (57) má ještě do důchodu daleko, ale stejně mi přijde, že je z něj takový dědek. Jen co ráno otevře oči, hned si začne stěžovat. Tohle ho bolí, támhleto nefunguje, všechno je drahé...
Zvykla jsem si naslouchat jeho řečem tak na půl ucha, jen abych byla trochu v obraze. Ale větší pozornost tomu nevěnuju. To bych pak asi nedělala nic jiného.
Souhlasím s ním ovšem v tom, že v posledních letech spousta věcí zdražila. Když jsem kdysi šla po práci na nákup, stačily mi třeba dvě stovky a měla jsem chléb, salámu, mléko a něco k tomu. Dnes ani nevím jak, ale nechám v krámě pětistovku.
Manžel mi vyčítá podivnou věc
Děti už máme dospělé, takže o barák pečujeme jenom my dva. Protože to spolyká spoustu peněz, snažíme se ušetřit. Manžel občas zajde na dřevo do lesa, ať ho nemusíme tolik kupovat. To byl dobrý nápad. Nelíbí se mi ovšem věc, kterou vymyslel nedávno.
Viktor mi jednou večer ukázal kus papíru posetý čárkami. "Prosím tě, co to je? Účet z hospody?" dělala jsem si z něj legraci. "Ne. Značil jsem si, jak často chodíš na záchod," řekl vážně. Vytřeštila jsem na něj oči. Přišlo mi to kapku ujeté.
"Pokaždé spláchneš. Víš, kolik vody se na to mine? Na obyčejné čůrání?" vysvětloval mi. Pak začal počítat, kolik litrů vody je potřeba na jedno spláchnutí. Jistě, šetřit bychom měli. Ale proč zrovna na záchodě? Vždyť to bude smrdět po celém baráku...
Pohádala jsem se manželem
Viktor se ale nedal odbýt a dál počítal, kolik je to peněz za měsíc a pak za rok. Nebylo toho málo. Jenže na druhé straně je splachovací záchod příjemný komfort. Pokud nemám splachovat, už může rovnou vykopat na dvoře latrínu. To bychom teprve ušetřili...
Asi jsem mu to neměla říkat takhle, protože se namíchl a ošklivě jsme se pohádali. Já stejně nepřestanu splachovat po čůrání. Přijde mi to hygieničtější, než to tam nechávat a čekat, až někdo půjde na velkou a spláchne.
Vím, že Viktor po sobě nesplachuje. Občas jdu kolem toalety a je to cítit. Nejhorší je, když jdu čůrat po něm. To spláchnu hned a pak ještě jednou. Na tomhle rozhodně nebudu šetřit.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.