Martinova manželka Petra se zamilovala a odešla za výrazně mladším milencem. Po roce se Petra vrátila zpátky a žádá druhou šanci. Jenže nepřišla sama...
Moje manželka Petra (38) udělala něco, co bych od ní nikdy nečekal. Možná, ale zdůrazňuju, že jenom možná, bych snesl nevěru. Jenže ona ode mně i odešla...
Manželka se začala chovat divně
Manželství s Petrou bylo dlouho pohodové. Na děti jsme nespěchali, popravdě si myslím, že jsme si nechtěli narušit životní styl. Měli jsme čas na své koníčky, kulturu a vybírat dovolenou pro dva bylo o moc jednodušší, než kdybychom měli řešit cestování s dětmi a další věci.
Někdy po pětatřicátých narozeninách se ale v Péti něco změnilo. Najednou si stěžovala, že stárne, často koukala na sebe do zrcadla a měla řeči o vráskách. Nepomáhalo, když jsem jí říkal, že se mi stále líbí. Došlo to až tak daleko, že chtěla mít tmu, když jsme se milovali.
Doufal jsem, že to je jenom dočasný stav. Pak začala chodit do fitka a na jógu a po několika měsících na sobě viděla zlepšení. Na obličej se jí vrátil úsměv a do naší ložnice světlo...
Manželka si někoho našla
Když začala cvičit každý den, trošku mě to překvapilo. Opravdu měla fajn postavu a hezký zadek, ale co z toho, když na mě postupně měla méně času. Chtěl jsem ji překvapit a rezervoval jsem nám wellness víkend, abychom si trochu odpočinuli a byli spolu jako za starých časů. Ale když jsem jí ve čtvrtek řekl, že druhý den pojedeme, rázně to zamítla. Prý nemůže vynechat ani víkendové cvičení, protože by si připadala provinile a nemohla by si užívat relax. Tak jsem všechno zrušil a přeseděl víkend u televize.
Petra byla v neděli pryč celé dopoledne. Když se vrátila, jen po mně střelila pohledem. Ležel jsem na gauči a koukal na film. "Jaké bylo cvičení, zlato?" zeptal jsem se. "To ty asi nikdy nezjistíš, když se tady válíš," pronesla a hodně mě překvapila. Ovšem to nejhorší ještě jen mělo přijít. Pak mi řekla, že se již delší dobu s někým vídá a chce ode mně odejít. "Co-cože?" vykoktal jsem. Tohle jsem opravdu nečekal. A jen jsem zděšeně koukal, jak si balí věci a odchází...
Celá ta situace byla tak náhlá a absurdní, že než jsem se vzpamatoval, byla pryč. Vyběhl jsem za ní ven, ale už jsem viděl jen to, jak nasedá do auta k nějakému mladému chlápkovi a jedou pryč. Nezvedala mi telefon, neodpovídala na zprávy. Dokonce jsem na ni několikrát čekal před prací, ale nechtěla se se mnou bavit. A já nerad dělám scény na veřejnosti, takže jsem ji vždy nechal jít.
Manželka chce druhou šanci
Vůbec jsem netušil, co budu dělat. To jako mám požádat o rozvod? Přiznám se, že jsem se několikrát opil tak, že ani nevím, jak jsem dorazil domů. Zkoušel jsem obvolávat i její kamarádky, ale dozvěděl jsem se jenom to, že Petra žije s nějakým mladým instruktorem jógy a je spokojená...
To je sice fajn, ale co já? Každý den jsem se vracel do prázdného bytu a netušil, co bude dál. Neměl jsem sílu zbavit se věcí, které po ní zůstaly. Ani si najít nějakou jinou ženu, prostě to nešlo. Večer jsem usínal s myšlenkou na ni, často se mi o ní zdálo, ale když jsem se vzbudil, v posteli jsem byl sám. To trvalo asi rok. Pak se jednoho dne otevřely dveře a v nich stála Petra. Byla ztrhaná a lehce při těle. Poté jsem si všiml, že má těhotenské bříško. Seděl jsem v obýváku a nic neříkal. Opatrně šla dál a prolomila mlčení. Mluvila asi půl hodiny a všechno mi vysvětlila. Jak se zamilovala a začala žít s milencem, i to, jak otěhotněla, ale nechtěla si to nechat vzít. A tak ji milenec vyhodil...
Byl to docela velký náklad informací a emocí. Když skončila, požádala mě o druhou šanci. A dodala, že nemá kam jít. Přišlo mi, že mě emocionálně vydírá. Máme v bytě pokoj pro hosty, tak jsem jí nabídl ten, do ložnice ji nepustím. Nejhorší ale je, že vůbec nevím, co mám dělat. Byl jsem smířený s tím, že už se nevrátí. Teď je tady a ve složité situaci. Perou se ve mně různé emoce, někdy bych ji nejraději vyhodil i já, jindy bych jí vyznal lásku. Musím se rozhodnout a to rychle, protože už je v sedmém měsíci...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.