Martina (29): Řasokoule od kamarádky mi zachránila život. Kdyby mě nezdržela, z toho sklepa už bych se nedostala

Když mi bylo dvacet, toužila jsem ze všeho nejvíc po svatbě. Rodiče na tom s penězi nikdy moc dobře nebyli a já k tomu, abych vystudovala alespoň střední hotelovou školu, musela úderem osmnáctin přispívat do rodinného rozpočtu. Byly to těžké dny, ve kterých už nezbýval prostor na randění a typická dívčí snění s otevřenýma očima. Přesto jsem se nevzdávala naděje, že jednou i do „osamělých končin mého srdce“ zavítá skutečná láska. Ideálně s penězi v kapse…

Mohlo by Vás zajímat:

Hanka (35): Dlouho jsem nemohla otěhotnět, nakonec mi pomohl zvláštní dárek od malého chlapce na hřišti

Na brigádě jsem si našla zvláštní kamarádku

Maturitu jsem složila až po dvacítce, protože mi jednak rodiče dali „odklad“ a jednak jsem při náročné práci nezvládla termín. Měla jsem všelijaké brigády jako pokojská či uklízečka, a tím pádem pokukovala po všelijakých typech mužů. Zamilovat se do cizince a odjet s ním naslepo třeba do Itálie, přesto nebyl můj sen. K tomu, abych se uvázala, byla zapotřebí alespoň nějaká základní jistota. Ta scházela a osudový muž nikde. Místo něj ale přišlo něco, na co budu vzpomínat do konce života.

Jmenovala se Adéla, ale od pohledu vypadala spíš jako chlapec. Seznámily jsme se coby kolegyně uklízečky a od první chvíle bylo jasné, že spolu budeme kamarádit. Áďa byla se vším hned hotová a pro vtip nechodila daleko. Občas jsme zašly na kávu, občas na procházku městem. Zatímco ona mi chtěla pořád „cosi“ sdělit, já žila v blažené nevědomosti. Že je na holky, mi došlo, až když mi nabídla vztah. Nevěděla jsem, jak reagovat. Lesbička nejsem a netáhlo mě to ani k bisexualitě.

Mohlo by Vás zajímat:

Lenka (44): Zemřela mi kočka, kterou jsem před lety dostala od své sestry. Ta mi pak řekla šokující věc

Darovala mi na rozloučenou řasokouli

Tak trochu za nás problém vyřešilo Adélino stěhování. Její bratr Martin onemocněl a ona se mu rozhodla pomáhat. Vlastně mi tím ulevila. Na rozloučenou jsem od ní dostala malý dárek. Z lásky. Prý když na ni budu hodná, ochrání mě.

Netušila jsem, o co jde, a krabičku rozbalila až večer doma. V uzavíratelné lahvičce se krčila malá, ale krásná řasokoule. Tmavě zelený tvoreček z řas, který byl poslední roky moderním doplňkem řady domácností. Chvíli jsem se na ni mračila, ale pak se hlasitě rozesmála. „Áďa!“ křikla jsem a bylo to. Áďu jsem si oblíbila. Pravidelně jí čistila vodu a mazlila ji, protože na omak je opravdu heboučká. To, co o ní Adéla před odjezdem povídala, jsem po dvou letech zapomněla.

Mohlo by Vás zajímat:

Dagmar (64): Od manžela jsem k odchodu do důchodu dostala dárek, který mi málem přivodil infarkt. Dnes už se na tom jen bavím

Řasokoule mi možná zachránila život

Až náhle přišel divný den. Pan domácí, u něhož bydlím v podnájmu, mě požádal, abych šla vyklidit sklep, že se další den budou kontrolovat trubky. Nechtělo se mi, protože jen na polici na mě čekalo dost přebytečností. „Jo, jdu,“ odkývala jsem mu to, ale nešla.

Vzpomněla jsem si, že už jsem Ádě dlouho neměnila vodu, takže dostala přednost. Osudovou. Když jsem pak výtahem sjela do sklepů a zaslechla při otevírání hlavních dveří obrovskou ránu, vycházející z mé kóje, vyrazilo mi to dech. Police s těžkými věcmi se zrovna propadla a skoro vše skončilo na zemi. Nebýt Ádi pravděpodobně by mě to zavalilo a možná bych utrpěla nějaké ošklivé zranění. Nebo by bylo ještě hůř...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Augustina (48): Tchyně omylem rozbalila pod stromečkem můj dárek. Zůstala na něj v šoku zírat a dodnes s námi nemluví

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.