Martina (34): Děsí mě vlastní dcera. Tvrdí, že se jí v dětském pokojíčku zjevují postavy muže a ženy

Manžel mě opustil, když byly Emičce dva roky. Rok jsem bydlela u rodičů, a když jsme se finančně vyrovnali, koupila jsem byt před rekonstrukcí ve starém činžáku.

Mohlo by Vás zajímat:

Jonáš (26): Vyvolávání ducha mého dědy se povedlo. Jenže pak mi sdělil něco, co jsem rozhodně nečekal

Od nového bytu jsem si slibovala nový start do života

Musela se modernizovat koupelna s toaletou, udělat nové plovoucí podlahy, osekat omítka až na cihlu a znovu natáhnout štuk. Nejhorší byl rozvod nového topení a instalace kotle. Abych ušetřila peníze, najímala jsem si na jednotlivé práce řemeslníky, sháněla materiál a co šlo, snažila jsem se zvládnout sama.

Rekonstrukci jsem chápala jako nový start. Rozvod jsem brala jako životní prohru, ze které jsem se několik měsíců vzpamatovávala. Bydlela jsem u rodičů a navždy jim budu vděčná za pomoc. Když jsem se dostala z nejhoršího a s manželem jsme se vyrovnali finančně, koupila jsem starý byt.

Mohlo by Vás zajímat:

David (18): Ve škole se mi zjevuje dívka, kdykoliv jsem někde sám. Myslím, že je to duch nešťastně zesnulé spolužačky

Dcera za mnou po nocích začala chodit

S výběrem nábytku jsem nepospíchala. Spoustu kousků jsem si nechala vyrobit na míru. S Emičkou jsem si hodně povídala a snažila se její dětský pokoj zařídit podle jejích oblíbených pohádkových postav. Emičce byly tři roky a pár měsíců, takže pokoj zaplnily plyšáci, panenky a houpací koník. Celkově to na mě působilo něžně a moc se mi to líbilo. I Emička byla pokojíčkem nadšená, když ho poprvé uviděla.

Bydlely jsme v bytě přesně čtyři dny, když za mnou Emička začala chodit v noci do postele. "Maminko, já nemůžu spát. Můžu být s tebou v postýlce?" prala se pokaždé. Přikládala jsem to změně prostředí a věřila, že až si Emička zvykne, bude opět spát celou noc. Jenže vše se ještě zhoršilo. Po týdnu jsem si všimla, že dcera si v pokojíčku neustále s někým povídá.

Mohlo by Vás zajímat:

Radim (56): V noci mě rušil hluk z bytu, ve kterém nikdo nebydlí. Teď už vím, že je tam duch staré paní

Dcera považuje duchy ve svém pokojíčku za normální

Zeptala jsem se jí, proč se dívá ke stropu a co to povídá. "Maminko, u stropu je pán s paní. Smějí se na mě. Jsou to kamarádi," odpověděla, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě. Už je to několik měsíců a dcera stále opakuje totéž. V rohu místnosti se vznášejí dvě postavy - muž a žena. Nemluví, jen hýbou hlavou. Dcera jim neustále něco povídá a diví se, že je nevidím.

Nevím, co si o tom mám myslet. Strávila jsem s dcerou v pokojíčku několik nocí a nikoho jsem neviděla. Dcera je v bytě klidná. Já na duchy nevěřím. Ale bojím se těchto tajemných záležitostí, nahánějí mi hrůzu. Dcera bere přízraky naprosto normálně, jako součást svého pokojíčku. Já se to snažím vytěsnit a přikládám to dětské fantazii. Radši, jinak bych se musela přestěhovat jinam.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Alžběta (28): Nevěřila jsem, že kamarádčinu dcerku navštěvuje v noci duch. Pak jsem ho jednou sama zahlédla