Martina (38): Vinou laxního přístupu nové kolegyně jsem měla práce nad hlavu. Musela jsem ji proto potopit

Pracuji ve velké firmě, která se zabývá poradenskou činností a následným prodejem zboží. Na oddělení pracujeme dvě. Dlouhé roky jsem měla stejnou kolegyni. Byly jsme sehraná dvojka. Obě jsme pracovaly tak, abychom té druhé nezpůsobily žádné problémy.

Mohlo by Vás zajímat:

Sofie (22): Začala jsem do práce nosit drahé boty a parfémy. Kolegyně mě mají za zlatokopku, ale pravda je jinde

S kolegyní jsme byly bezvadná pracovní dvojka

Jenže moje spolupracovnice odešla do starobního důchodu. Asi dva měsíce jsem pracovala sama. Objem práce mě doslova zavalil. S radostí musím říct, že zaměstnavatel mi vyplatil slušnou finanční odměnu. To jsem velice kvitovala. Ale jelikož jsem se začala cítit unavená, žádala jsem, aby co nejrychleji přijali novou pracovní sílu.

Mohlo by Vás zajímat:

Verča (27): Máma se mnou nemluví. Neskousla, kolik si vydělám tím, co podle ní není skutečná práce

Mé nadšení novou kolegyní rychle opadlo

Netrvalo dlouho a nastoupila ke mně nová kolegyně Eva. Byla v mém věku, a tak jsem se těšila, že si budeme rozumět. S chutí jsem se pustila do jejího zaučování. Jenže jsem zjistila, že Eva má zvláštní přístup k učení. Nedělala si poznámky, tudíž se stávalo, že jsem jí postup musela opakovat několikrát, protože si ho nepamatovala. Velice slušně, abych se jí nedotkla, jsem jí řekla: „Evi, já to dělám tak, že si na papírek napíšu pracovní postup. A když příště něco zpracovávám, jedu podle něj.“

Eva se vše učila velice dlouho. Nemohu říct, že by byla líná. Jen jí bylo jedno, že udělá chybu. Bylo jí jedno, že tou chybou přidělá práci mně. Neustále jsem po ní opravovala špatně odvedenou práci a potom teprve mohla začít zpracovávat tu svou. Pokaždé jsem Evu na chybu upozornila:“ Evi, prosím tě, dávej si pozor. Už zase jsem po tobě musela opravit data.“ Na to mi Eva pokaždé odpověděla: “ Promiň, příště se to nestane.“ Stalo.

Mohlo by Vás zajímat:

Oldřich (33): Když přijdu z práce, manželka si chce hodinu povídat. Vůbec nechápe, jak moc mě to otravuje

Kolegyni jsem při pohovoru shodila

Blížil se konec zkušební doby a já doufala, že se mě nadřízení zeptají, jak se mi s Evou spolupracuje. Věřila jsem, že mám skvělé šéfy, kteří si zjistí podklady k rozhodnutí, zda Evu přijmou do pracovního poměru, či nikoliv. Nezklamala jsem se v nich. Váhala jsem, nakolik mám být upřímná. Ale šlo o člověka, se kterým jsem byla úzce pracovně svázaná. Rozhodla jsem se, že své pocity sdělím otevřeně.

S Evou zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr ve zkušební době. Eva se cítila ukřivděná a vyčetla mi, že jsem ji poškodila. Mám z toho trochu špatné svědomí. Ale při představě, že bych s ní musela spolupracovat, vím, že jsem udělala dobře. Za čas bych to byla totiž já, kdo by si hledal novou práci. Nevydržela bych neustále po ní něco opravovat.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Helena (38): Můj manžel mě pěkně ztrapňuje. Nechává si od maminky nosit obědy do práce