Martina (47): Manžel tvrdil, že domácí práce jsou brnkačka. Tak jsme si na měsíc prohodili role

Muži leckdy nevidí, co všechno obnáší péče o domácnost. Můj Vráťa (48) byl taky takový. Ale myslím, že dnes už se na to kouká jinak.

Mohlo by Vás zajímat:

Žaneta (36): Kvůli dětem a práci někdy nemám čas na úklid. Každý den se děsím toho, co řekne manžel, až přijde domů

Manžel mě kritizoval

Dlouho to u nás vypadalo stejně jako ve většině českých domácností. Vaření, úklid a děti jsem měla na starosti já. Manžel občas udělal nákup a o víkendu jsme spolu někam vyrazili. Když jsme jeli na chalupu, Vráťa tam něco kutil nebo opravoval.

Jednou jsme byli na chalupě, děti si hrály, já seděla a jen tak relaxovala. „To se to někomu odpočívá, když nemusí nic dělat,“ nadhodil Vráťa. „Já se dost namakám v týdnu,“ reagovala jsem. „Taky chodím do práce...“ prohodil manžel. „Nemluvím o práci. Mám na krku také domácnost,“ hájila jsem se.

„To je toho. Vždyť to nic není. Děláš, jako kdybychom měli doma statek nebo co,“ dodal a pořádně mě tím naštval. Bylo po hezkém víkendu...

Mohlo by Vás zajímat:

Ingrid (41): Rodina mi nechtěla pomáhat s úklidem. Musela jsem se uchýlit ke lsti

Navrhla jsem mu změnu

Celý víkend jsem měla blbou náladu. Vráťa to vycítil a cestou domů znova otevřel téma domácnosti. „Tak si to někdy zkus,“ vybídla jsem ho. „Není problém. Co třeba na týden? Nebo ne, to bys řekla, že týden nic není. Celý měsíc...“ dodal se samolibým úsměvem.

„Klidně,“ pověděla jsem mu. Představa, že Vráťa bude mít domácnost na krku celý měsíc, mě pobavila, ale také trochu děsila. Kdoví, jak to zvládne. Byla jsem si jistá, že neví, do čeho jde. Ale pokud se kasá tím, že to dokáže, tak ať si to zkusí. Možná mu konečně dojde, že to není tak jednoduché.

Musím říct, že první dny se snažil. Nakupoval a připravoval jídlo, pokud děti nechaly něco na zemi, tak to odklidil. Když jsem ho viděla utírat prach, málem jsem nevěřila svým očím. Poradila jsem mu jenom ohledně praní, ale to bylo v pořádku, nikdy předtím to nedělal.

Mohlo by Vás zajímat:

Líba (45): O domácnost se starám jenom já. Když mi došla trpělivost, začaly se dít věci

Zvládl to s odřenými ušima

A tak jsem si užívala, že mám spoustu času navíc. Četla jsem knížky, hrála si s dětmi, bylo to moc fajn. Vůbec mi nevadilo, že má Vráťa na obličeji samolibý úsměv, který mi asi měl dát najevo, že to je brnkačka.

Po dvou týdnech jsem si na něm všimla pár změn. Úsměv byl pryč, večer šel spát hned po dětech. Dokonce jsme spolu ani nespávali tak často, jako předtím. Byl totiž vyřízený. O víkendu se na chalupě ničeho nedotkl, jen seděl a odpočíval.

Musím ale uznat, že si na nic nestěžoval a ten měsíc dotáhl do konce. „Tak co, jaké to bylo?“ zajímalo mě. „Ale jo, dalo se to... Jen jsem úplně hotový. Nechápu, kde na to bereš energii,“ řekl tiše. Teď jsem pro změnu měla úsměv na obličeji já.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Vendula (35): Baví mě být ženou v domácnosti. Do práce se nechci vrátit za žádnou cenu

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.