Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

Bohuš Matuš (50) a Lucie Matušová (21) svým vztahem před lety šokovali celý národ. Lucii v té době nebylo ani šestnáct let. "Volala mi paní a ptala se, jestli je Lucinka stále panna. Ptal jsem se, jestli mám přinést potvrzení, tak jsem řekl: „Ano, Lucinka je stále panna.“ Oni si ten papír převraceli a já jsem si řekl: „Do čeho jsem se to zase dostal," vzpomíná náš populární zpěvák. Dnes spolu mají dceru Natálku (3,5) a všem posměváčkům tak vytřeli zrak. Ze začátku ale nebylo všechno zalito sluncem a oba museli čelit velkému tlaku ze strany okolí, ale hlavně médií.

Mohlo by Vás zajímat:

Bohuš Matuš slaví 50: Lidé mi hádají o 10 let méně. Zřejmě to bude mladou ženou a tím, že jsem včas přestal pít

Začátky lásky Bohuše Matuše s manželkou Lucií

Poprvé jste se setkali, když vám, Lucinko, bylo osm let.
Lucie: Ale to jsme se nesetkali osobně. Šly jsme s maminkou a s babičkou na Fantoma Opery. On tam byl jako Raul a měl rozepnutou košili. Vzpomínám si, že se mi to strašně líbilo, všechny ty chloupky. Říkala jsem si, že až jednou budu mít manžela, tak chci, aby měl chlupy.

Bohuš, i kdyby nechtěl, tak Lucinka si ho vyhlédla už v osmi letech. Později, v šestnácti letech, už přeci nebudete čekat, aby vám Bohuš zestárnul.
Lucie: Přesně tak. Fantom Opery byl ve dvanácti letech, v těch osmi letech byl Kat Mydlář, jen abych byla přesná.

Je evidentní, že Bohuš je vaše životní láska.
Lucie: Vždy se mi líbili starší muži. Už ve školce to byl Michal Nesvadba. Vždycky jsem si představovala, jak jednou budeme spolu.

A bude vás lepit páskou?
Lucie: Přesně na to jsem myslela. Chtěla jsem mít doma všechny tyhle věci z pásky. Pokaždé jsem na to ráda koukala a myslela jsem na to, jaké by to bylo. Potom byl Kamil Střihavka, moje obrovská láska. V šesti letech jsem si od Ježíška přála jeho fotky a alba nebo plakáty. Byla jsem smutná, že mě za ním máma nechce vzít. Bylo mi šest.

Bohuš: To je v pořádku.

Když Lucie dospěla, tak už to bylo jasné.
Bohuš: Ano. Nebo kdo další to byl? Tom Odell?
Lucie: Ne, toho jsem nemilovala. Líbily se mi jenom jeho písničky.

Nikdy jste neměla vrstevníka, který by vás zaujal?
Lucie: Ne. Umím si říct o stejně starém klukovi, že je hezký, ale nikdy bych si nedokázala představit, že bych mu měla dát pusu. Není to pro mě. Nedokázala jsem se s nimi ani kamarádit, nevím proč. Tohle byl doma největší šok, protože si mysleli, že asi budu na holky.

Bohuš: Na holky, na holky, no a potom Lucie vzala holky na Ples upírů, kde mám hlavní roli upíra. Teď se ten muzikál bude vracet. Lucie tam šla s mamkou a řekla: „Víš, tady mám toho kluka, co jsem si našla.“ „A který to je? Tenhle dvacetiletý tanečník?“ Řekni, Luci, jak to bylo. Mě to taky pobavilo.

Lucie: Prostě jsme tam s mamkou šly a ona pořád říkala: „Tak kde sedí? Je to tenhle? Kde sedí?“ Tušila, že tam asi někdo bude. „Tak mi to řekni.“ Nevěděla, že je to někdo z toho Plesu upírů. „No tak on je tady.“ „A kde sedí?“ „Tady ne. Tam je!“ a ukázala jsem na pódium. „Nedělej si ze mě legraci.“ Myslela si, že jsme se jednou vyfotili a že jsem nějaká poblázněná fanynka. Potom na ni vyskočil ten článek a v práci se, chudák, složila.

Bohuš: To jsme byli ještě kamarádi. Já jsem na nic nespěchal. Měl jsem tisíce žen.

Lucie: Co kecáš?

Bohuš: Ano, co kecám. No, volala mi paní a ptala se, jestli je Lucinka stále panna. Ptal jsem se, jestli mám přinést potvrzení, tak jsem řekl: „Ano, Lucinka je stále panna.“ Oni si ten papír převraceli a já jsem si řekl: „Do čeho jsem se to zase dostal.“

Bohuši, ale vy jste musel čekat, že to bude úplná bomba. To by muselo být, aby se něco nedělo?
Bohuš: Já vím, ale my jsme se jenom vídali, byli jsme kamarádi a oni hned psali, že spolu chodíme.

Jak je možné, že se to dostalo ven? Takových kamarádství je hodně. Znám páry, kde stalo, že se to nikdo nedozvěděl. Jak se to stalo, že se to média dozvěděla?
Bohuš: Jak jsme spolu, Lucinko, dlouho? Já mám podezření na jednoho mého kolegu, který to řekl do Super.cz. Víš, Miluško, přišlo mi to v pohodě, protože jsme opravdu neměli nic mezi sebou. Byli jsme kamarádi. Ale oni to pořád psali, aby mi udělali reklamu. Dokonce psalo vedení Plesu upírů z Rakouska, že mě asi budou muset vyhodit. Až nakonec měli potom už pravdu.

Bohuši, měl jste vždy mladší partnerky, nebo mezi nimi byly také starší?
Bohuš: Odjakživa jsem chtěl být sám. První vztah jsem měl Terezii Dobrovolnou, Miss, a byla to nešťastná láska. To mě natolik poznamenalo, že jsem žádnou další nechtěl. Měl jsem ji opravdu moc rád.

Jste podobně staří, že?
Bohuš: Ano. Dodnes je to nejkrásnější z Miss, poznali jsme se ve sboru Campanella. Hodně mě to zasáhlo. Dalších deset let jsem si na ni myslel. No a potom jsem byl sám, nebo jsem někoho někde potkal. Zastavil jsem se v osmnácti letech, myšlenkami a vším, proto se mi vždycky líbily holky v tomto věku, nebudu lhát. Když jsem Lucii poprvé potkal, ptal jsem se jí na přibližný věk a bylo to matoucí.

Trošku lhala, že?
Bohuš: Ale to vůbec nevadí. Alespoň byla ta hezká ostuda. Takže ano, pokaždé to bylo kolem té dvacítky. Měl jsem dobré tři roky i starší – byla to Táňa, mě bylo osmnáct a jí bylo kolem třiceti. Dělala zdravotní sestru na popáleninách a říkala: „Tyjo, ty nemáš vlasy!“ „No, mám hodně moc testosteronu!“ Píchala mi panthenol a měl jsem hrozně krásné a lesklé čtyři vlasy.

Lucince je 21 let a začíná se vzdalovat vašemu oblíbenému věku. Nevadí vám to?
Bohuš: No to ne, to mi vůbec nevadí! Je to hlavně o duši. A duše Lucie je opravdu krásná. Kdyby vypadala na padesát, tak je mi to jedno. Všechno je to o duši a o tom, jak se člověk chová a co vyzařuje.

Máte krásnou dceru. Lucie, vy jste nikdy nechtěla chodit na diskotéky?
Lucie: Ne, nikdy. Mám strach z opilých chlapů a když si představím diskotéku, tak bych tam asi nikdy nešla. Ani do klubu, ani na diskotéku. Možná, že kdyby tam byly jen holky, tak proč ne. Nemám ráda, když po mě jede nějaký opilý chlap. Opravdu z toho mám hrůzu.

Mohlo by Vás zajímat:

Miluju Draculu, byla jsem u toho, když ho můj první muž psal, vzpomíná Máma na přechodu Vendula Pizingerová

Divoké mládí Bohuše Matuše

Ráda bych se podívala do vašich dvaceti let. Lucince je dvacet let – Bohuši, jak jste na tom byl vy, když vám bylo dvacet?
Bohuš: Byla to nádhera! Dostal jsem se do muzikálu Dracula! Byli tam Karel Svoboda a také úžasný Jirka Korn nebo Tomáš Trapl. Ve svých dvaceti letech jsem zpíval v Divadle Semafor, kde zpíval také Tomáš Trapl. Řekl: „Bohoušku, pojď zkusit konkurz do Draculy!“ Týden předtím jsem si říkal, jak rád bych tam zpíval. Přišel jsem tam, Karel Svoboda tam přišel a řekl: „Ano, Bohumile, my bychom vás vzali!“ Byl to úžasný začátek také v tom, že tam bylo tisíc lidí v hledišti. V šatně jsem byl s Jirkou Kornem, s Lucií Bílou, s Tomášem a s Danem Hůlkou.

Počkejte, vy jste byl v šatně s Luckou Bílou?
Bohuš: Měla tam paravan a byla tam s námi. Bylo to pro mě opravdu neskutečné.

Byl to ten velký svět?
Bohuš: Byl, tam opravdu ano.

Nejvíc alkoholu, nejvíc žen, nejvíc drog. To začalo tam?
Bohuš: Ano. Předtím jsem byl hluboce věřící a chodil jsem do Českobratrské církve. Ptal jsem se jich: „Proč tady kouříte marihuanu?“ Později jsem k tomu jednou čichnul a začalo mě to hrozně bavit. Takže ano, tam to bylo hodně veselé. Jirka Korn nekouřil, bylo nás jen pár jedinců, kteří jsme tam takhle byli a užívali jsme si večírky. Seděli jsme tam třeba i dva dny.

S kým jste v té době chodil?
Bohuš: Byl jsem vždycky sám, s nikým jsem nikdy moc nechodil. Míval jsem vztahy spíše kamarádské – třeba ten poslední, těch osm let – byli jsme spíše kamarádi. Pořád jsem chtěl zpívat a staral jsem se o rodinu, protože s mamkou jsme to měli těžké. Mamka byla hodně nemocná. Strašně jí pomohl Dan Hůlka. „Pojď se mnou.“ Nějak jsme ji tam dopravili a ona viděla Dana Hůlku, začala se celkově zlepšovat. Dana mám od té doby strašně moc rád. Vzal ji dokonce na Vánoce k němu domů, je to strašně hodný kluk.

A s tou Škrlovou?
Bohuš: To byl v té době takový vtip. Volala mi jedna redaktorka a ptala se: „Bohuši, paní Škrlová řekla, že jste s ní chodil.“ Odpověděl jsem: „Jo, deset let. Máme spolu dvojdomek a dvě děti.“ Dělal jsem si z toho legraci a dnes to frčí, objevil jsem se v Kuřimské kauze.

Můžete si za to sám.
Bohuš: Asi ano.

Často se stane, že novináři nepochopí humor.
Bohuš: Byl jsem vždycky vtipálek! Dělal jsem si u lidí hrozně hezké jméno.

Srovnáváte sebe a Lucinku ve svých dvaceti letech?
Bohuš: Jsme si podobní. Také jsem nevyhledával žádné diskotéky, protože z církve by to ani nešlo.

Slávu Draculy Lucinka asi nezažívá a trávu doma asi také nekouříte.
Bohuš: To ne, to už mám dlouhé roky zakázané. Ale když jsme byli s Danečkem, kterého oba zbožňujeme, tak to byl veselý večírek, že?
Lucie: Ano, to bylo po druhé v životě, co jsem se opila. A to stálo za to. Byla to svatba jednoho kamaráda.
Bohuš: A Dan nás oba táhnul do hotelu, viď? A postaral se o nás.
Lucie: Pořád nám nalévali rum s colou. Řekla jsem: „Hele, moc mi tam toho nedávejte, já fakt nemůžu!“ Dali mi tam toho asi trošku víc, než jsem chtěla. Měla jsem asi čtyři cuba libre. Normálně vůbec nepiju, ani pivo. Asi jsem se toho dost nadýchala, protože se mi motala hlava – lilo to tam dost lidí vedle mě. Pamatuji si, že jsme přišli na hotel a na zdech byli namalovaní Indiáni. Ležela jsem v posteli, koukala na to a nezapomenu, že oni tancovali. Další den mě potom bolela hlava.

Mohlo by Vás zajímat:

Bohuš Matuš popsal svou nejhorší dietu: Vážil jsem 65 kilo, jedl jen vařené kuřecí krky a skončil se zánětem žaludku

Třicetiletý rozdíl mezi námi nevnímáme

Lucie, vyrůstala jste s mobilem v ruce?
Lucie: Ne. Jako malá jsem to ani nechtěla. První telefon jsem dostal asi ve třinácti nebo čtrnácti letech. V první třídě jsem dostala telefon, který mají dědečkové a babičky, abych mamce zavolala, kdyby se něco dělo. Hodně dětí telefon mělo, ale mě to nelákalo. Občas jsem si zahrála na počítači, měla jsem své princeznovské hry. Dotykový telefon přišel až v těch třinácti letech, kdy jsem viděla, že to mají všichni, a já to chtěla mít také. Tak jsem přišla k sociálním sítím.

Co třeba pohádky? Jen počkej, zajíci?
Lucie: To jsem měla také ráda, stejně jako Hurvínka. Pohádky jsem milovala.

Co zpěváci, pokud vyjmeme muzikál?
Lucie: Jako malinká, od tří do pěti let, musela jet třeba pět hodin Dáda Patrasová.
Bohuš: Já ji měl rád v Návštěvnících a v Arabele.

Máte nějaký sporný bod, kdy si říkáte, že je to generační rozdíl?
Bohuš: Asi ten Waldemar Matuška, viď, Lucko? Já miluju Waldemara Matušku a Lucinka chce, abych ho vypnul.
Lucie: Když to slyším po několikáté za den, potom už volám, ať to vypne.
Bohuš: Ale dceruška ho miluje! Říká: „Pusť Waldemara Matušku!“ Líbil se mi ve všech obdobích, i když už skoro nemohl. Stejně tam měl nějaké čaro, stejně jako Karel.
Lucie: Mám také ráda starší písničky, moc neposlouchám pop nebo modernu. Nemám ráda elektro ani rap.

Možná jste si našel starší ženu, než jste vy.
Bohuš: Je to tak, Miluško, a děkuji, že jste to řekla.
Lucie: Třeba mě teď hrozně baví zpívat a Bohuš taky chce, abych zpívala, proto taky chodím k němu do studia. Mám hrozně ráda Ivetu Bartošovou a poslechnu si také starší české písničky. Waldemar Matuška není můj styl, ale Karla Gotta si poslechnu ráda. Toho má Bohuš také rád.
Bohuš: Teď sis u mě šplhla.
Lucie: Na druhou stranu nemám velkou motivaci – kdo dnes poslouchá tyhle písničky? Baví mě zpívat Iveta Bartošová a těch lidí je málo.
Bohuš: Lucie zpívá nádherně. Připravujeme to a bude to moc hezké.
Lucie: Přijde mi, že se poslouchá jen to, co je s prominutím debilní – tím je to lepší. Kroutila jsem hlavou nad písničkou, kde je holka přivázaná na vodítku, říká si Hafo. Malá mi to přinesla ze školky. Myslela jsem, že vyletím z kůže. Je to docela dost sprostá písnička. Malá přišla s refrénem a já myslela, že se zblázním. Tyhle písničky já nemůžu a nikdy jsem je nepochopila. Přitom to má miliony shlédnutí.
Bohuš: I ta shlédnutí se dají koupit, Luci, nevěř všemu.

Otázka tedy je, jak to vidíte do budoucna. Nestihla jste si dodělat maturitu, že?
Lucie: Ano. Když jsem byla těhotná, tak mi ze začátku nebylo nejlépe a s mimčem to moc nejde.

Ale plánujete ji dokončit?
Lucie: To určitě ano.

Jak se na to, Bohuši, díváte? Jak moc je vzdělání důležité?
Bohuš: Když člověk nemá žádný talent, tak je vzdělání hodně důležité. Když zpěvák zpívá a není úspěšný, tak může učit. Měl Karel Gott maturitu, já myslím, že ne? Ale Lucie? Já nevím. Myslím, že by ji mít určitě mohla. Není to tím, že by neměla talent, ale pro ženu je vždy lepší maturitu mít. Chlap se z toho vykřeše.

Mohlo by Vás zajímat:

Manželka Bohuše Matuše, Lucie, prozradila detaily plastiky nosu: Za to, že jsem šla v 19 letech, mě lidé hejtují, neznají pravý důvod

První setkání s bulvárem byl šok

Když Bohuš řekne něco vtipného médiím, tak mu domlouváte?
Lucie: Občas ano.

Poslouchá vás?
Lucie: Ne.
Bohuš: Miluško, beru to tak, že hvězda byl Freddie Mercury a my si tady na něco hrajeme. Takže i kdyby mi někdo něco vylil na hlavu, že jsem blázen, tak je mi to jedno. Přijde mi to všechno směšné. Když to propuklo se Škrlovou, říkal jsem si, že to bude alespoň sranda.

Jaký byl, Lucie, pro vás a pro vaši rodinu první náraz s bulvárem?
Lucie: Ve škole to propálila učitelka, protože já jsem se tak trošku vyprdla na úkoly. Měla jsem jiné starosti. Řekla: „Tak už víme, proč Palkaninová neudělala domácí úkol!“ Otočila obrazovku s prvním článkem směrem k celé třídě. Všichni zmlkli, jen se podívali. Ale jinak v pohodě. Oni mě spíš pošťuchovali, ale že by kvůli tomu byla šikana, tak to ne.

Takže to, že je váš partner o třicet let starší, to je v tuhle chvíli normální.
Lucie: Některé mé spolužačky to tak mají. A ještě jsem byla jedna z posledních.

Jak jsou staří rodiče?
Bohuš: Jako já.

Jak jste nesla bulvár? Bulvár jste do té doby prý nečetla?
Lucie: Moc ne. Věděla jsem, že existuje nějaký Blesk, ale nečetla jsem to. Jen na mě něco vyskočilo. Nevěděla jsem, že to existuje a že je to tak zlé. Myslela jsem, že se tohle nedělá a že se nepíše, kdo kde a s kým. Myslela jsem, že je to veřejné – kdo s kým zpívá. Byla jsem hodně naivní.

Víte, že pod tím článkem jsem ještě komentáře?
Lucie: To jsem potom viděla.
Bohuš: Viděla to a vždycky mi to chtěla ukazovat. Říkal jsem, že mě to nezajímá.
Lucie: Ze začátku jsem na to koukala. Když mi někdo napsal, že jsem kráva, to mi bylo jedno. Vadilo mi, když někdo lhal. Byly tam třeba komentáře: „Tuhle holku znám, to je největší ku…“ a s kolika lidmi jsem spala. Takové komentáře tak byly docela často a tohle mi docela vadilo.
Bohuš: Pokaždé říkám: „Ukaž mi fotku toho člověka.“ Pokaždé se tam objevil nějaký zdegenerovaný chudák.

Jak jste to zvládal vy, Bohuši?
Bohuš: Jsem na to zvyklý, dělali mi to odjakživa. Lucinka se tomu smála a chtěla tam mít příště lepší účes. Dělala si z toho srandu. Ty články vlastně nebyly tak strašné. Pár jich bylo, třeba že Lucince češu vlásky.
Lucie: To jsou ty zdrobněliny.
Bohuš: Co je na tom špatného? Je to úplně jedno. V mém případě je to úplně jedno.

V kolika letech se vám narodila dcera?
Bohuš: Když mi bylo 47 let. Užívám si tu chvíli právě v tu chvíli. Snažím se, aby se Natálka pořád smála, aby byla nejšťastnější dítě na světě. Určitě je zabezpečená od Lucčiny rodiny, protože oni se mají strašně moc dobře. Tam žádný problém nevidím. Snad jen, že bych neměl kouřit ani cigarety s nahřívaným tabákem, abych zde vydržel co možná nejdéle. To mě trochu trápí. Dám jich třeba čtyřicet denně, není to dobré a cítím to. Chtěl bych to kvůli ní odbourat.

Byl byste jiný táta, kdybyste měl dítě ve třiceti?
Bohuš: Byl bych hrozný táta. Můj táta mě měl ve 21 letech, máma v 17 letech, a vím, že mladí kluci se potřebují vyřádit. Byl by to průšvih.

O čem dalším promluvili Bohuš a Lucie Matušovi:

• Má jejich dcera pěvecký talent?
• Zakázali by dceři o hodně staršího partnera?
• Jak Lucie napravila bouřliváka Matuše?
• Za jaké finanční částky Bohuš Matuš vystupuje a vystupoval?
• Chtěla by Lucie druhé dítě?

Galerie Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

+ 10 fotek + 11 fotek