Matyáš (36): Bojím se, že mateřská udělá z mé ženy alkoholičku. Ona ale tvrdí, že žádný problém nemá

Byl jsem šťastný, když se nám narodil syn. Tři roky na mateřské dovolené měly být pro mou ženu Terezu časem radosti a společného objevování, ale něco se zvrtlo. Po půl roce, když přestala kojit, bylo vidět, že si tohle období najednou moc neužívá. Mateřské povinnosti ji dost prudily a fungovala spíš jako stroj.

Mohlo by Vás zajímat:

Karel (20): Rodiče nezajímalo nic jiného než alkohol. Na dně jsem neskončil jenom díky cizímu muži

Chová se podivně

Začal jsem si všímat, že Tereza není často ve své kůži. Byla unavená, podrážděná a někdy měla divně rozostřený pohled. A kolikrát nevnímala, co jí říkám. Jednoho dne jsem v kuchyňské skříni narazil na dvě prázdné láhve od vína. „Co to je?“ zeptal jsem se s podezřením.

„Byly tu kamarádky a přinesly víno, tak jsme si trochu daly,“ odvětila s úsměvem, ale ten mě nepřesvědčil.

Mohlo by Vás zajímat:

Hana (40): Po 20 letech jsem utekla od manžela alkoholika. Tchyni se to nelíbí

Popírání situaci ještě zhoršuje

Začal jsem si všímat dalších detailů. Prázdné lahve schované v garáži, vyhozené korkové zátky v koši. Vypadalo to, jako by měla doma dámský dýchánek skoro obden. Navíc z ní občas táhl alkohol. I když se snažila, abych nic nepoznal, bylo mi to jasné během pár vteřin. Bohužel i moje máma ráda pila a její stavy si doteď dobře pamatuji. I má žena si ale samozřejmě nechce nic přiznat. Když jsem na ni znovu uhodil, vše popřela.

„Občas si dám skleničku, abych se uvolnila,“ tvrdila. „Ty vůbec netušíš, jak těžké to tady s malým je,“ snažila se vše vysvětlit. Prý ji občas ubíjí samota a pocit, že je k ničemu.

Jedno odpoledne, když jsem přišel dřív z práce, jsem Terezu našel na gauči. Syn si hrál s kostkami poblíž, ale měl jsem husí kůži při představě, co by se mohlo stát, kdyby se rozhodl někam vylézt nebo se dostal k nebezpečným předmětům.

„Terezo, tohle už není normální. Potřebuješ pomoc,“ řekl jsem jí, když se konečně probrala. “Chceš, aby se stal nějaký průser?” zeptal jsem se jí už rozčíleně.

„Nepřeháněj!“ zvýšila také hlas. „Nejsem žádná alkoholička, jak si myslíš! Všechno zvládám. Jen je to občas náročné a potřebuju si taky odpočinout.“ Pak na mě spustila lavinu výčitek, že ji málo pomáhám a je osamělá.

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (46): Občas si dám se skoro dospělým synem alkohol. Rodiče mě za to odsuzují

Nevím, jak jí mám pomoci

Rozhodl jsem se to změnit. Zařídil jsme si více práce z domu. A častěji se věnuji také synkovi, aby si odpočinula. Ale ona jde raději někam ven. Co tam dělá a jestli si dopřává alkohol, nepátrám. Ale mám o ni strach. Bojím se, kam až to může zajít. Tereza je skvělá máma, ale její problém s alkoholem může všechno zničit. A nejde jen o ni, ale i o našeho syna. Vím, že to může mít vážné následky. Opravdu se musí stát něco zlého, aby si svůj problém uvědomila a začala ho řešit?

„Terezo, udělej to kvůli nám. Najdeme odborníka,“ zkoušel jsem to znovu.

„Nemám žádný problém!“ odsekla. „A jestli mě budeš dál obviňovat, bude lepší, když půjdeme od sebe,“ dodala tvrdě.

Teď stojím před těžkým rozhodnutím. Co mám dělat, když pomoc odmítá? A násilím ji nikam neodvedu?

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Markéta (34): Moje kamarádka se hodně opila a přiznala mi strašnou věc. Nevím, jak s tím naložit