Matylda (28): Přítel každou chvíli fňuká a vyžaduje péči. Přitom má jen rýmu nebo natažený sval

Petr (29) je fajn kluk, ale zvykl si trpět na všelijaké neduhy a využívat mě coby ošetřovatelku. Brzy jsme pochopila, že to tak dál nepůjde. Sama jsem onemocněla a on se mi obloukem vyhnul, aby chudák něco nechytil. Příště mu to nedaruji

Mohlo by Vás zajímat:

Zita (62): Chtěla jsem se konečně rozvést a odejít. Manželova vážná nemoc mi ale udělala čáru přes rozpočet

Naši první dovolenou zhatila rýmička

S Petrem jsem se chystala na dovolenou do Českého ráje. Měli jsme strávit několik dní jen spolu v malebné chatičce s výhledem do přírody a já se nemohla dočkat. Šlo o naši první dovolenou, chodili jsme spolu teprve měsíc. Jaké to bylo zklamání, když mi Petr zavolal s tím, že odjet nemůže, že je nemocný. Samozřejmě mi ho bylo líto a letěla jsem za ním hned odpoledne se silným vývarem a ovocem.

Vypadal na umření, ani se nezvedl z postele. Poklidila jsem mu byt, ohřála polévku a uvařila konvici zázvorového čaje. Chtěl, abych si vlezla na chvíli pod peřinu, ale já nechtěla chytit žádnou zákeřnou nemoc. Čelo Petr horké neměl a za celou dobu se nanejvýš dvakrát vysmrkal. Nechtěla jsem do něj rýpat, tvářil se, jakoby měl minimálně čtyřicítky a angínu k tomu.

Za dva dny už hrál s kámošem basket za domem, takže asi nešlo o nic vážného. Jenže ten den si natáhl stehenní sval. Nemohli jsme na výlet a zase jsme o něj celý den pečovala. Skákala jsem u sporáku, uklízela a došla jsem mu dokonce pro dvě zásilky na poštu. Docela mě naštvalo, že jel o pár dní později na kola s bratrem.

Mohlo by Vás zajímat:

Ludmila (34): Moje mateřská rozhodně není dovolená. Pečuji o dvě děti, barák a manžel k nám chce dotáhnout nemocnou tchyni

Každý druhý týden je přítel nemocný

Uběhlo pár týdnů a Petr se klátí s železnou pravidelností do postele, jakoby ho měla postihnout smrt. Už tu bylo naražené žebro a samozřejmě covid, oboje trvalo asi dva dny. Nechyběla střevní chřipka a několik migrén. Jednou si poranil kapesníkem oko a také raději ulehl.

Často léčba probíhala v době, kdy se mu někam za boha nechtělo. Tak například na oběd k mým rodičům nebo na služební cestu v práci, kde z něj asi musí mít taky radost. Zpočátku jsem ho litovala a pokaždé mu obstarala něco dobrého. Nikdy jsem ho nenechala strádat a zařídila, co bylo potřeba.

Pak jsem ale jednou ulehla já, měla jsem zánět nosohltanu. Nebylo mi do skoku a Petr se opravdu zastavil, aby mi podal ve dveřích koupenou polévku. „Raději hned běžím pryč. Nechci chytit žádného bacila. Víš přeci, jak jsem náchylný a mám imunitu naprosto v háji," řekl mi v rychlosti a zmizel. Polévku jsem si přitom mohla klidně objednat kurýrem.

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (38): Manžel pečuje o domácnost, já vydělávám peníze. Říkají mu podpantoflák, ale pro mě je dokonalý muž

Naštval mě a příště má utrum

Uvědomila jsem si, že chodím s bolestínkem, co se o mě nikdy nepostará. Naopak bude vyžadovat stoprocentní péči ode mě. Já si to ale nenechám líbit. Petr se brzy chystá na vyndávání zubů moudrosti. Marodí snad už předem jen z té představy, co ho čeká.

Donutila jsem ho nakoupit si zásoby přesnídávek, kila zmrzliny a jogurtu. Nehodlám za ním přijít ani na skok, něco si vymyslím. Chlapec bude muset pochopit, že nejsem jeho soukromá ošetřovatelka.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Zorka (34): Manžel „umírá" i na rýmičku a já ho vždy musím obskakovat. Jednou jsem si to nenechala líbit

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.