Zorka (34): Manžel „umírá" i na rýmičku a já ho vždy musím obskakovat. Jednou jsem si to nenechala líbit

S manželem Hynkem (37) jsme svoji sedm let. Mám ho opravdu moc ráda a nevyměnila bych ho za nikoho jiného. Jeho jediný problém je, že když onemocní, chová se hrozně. Stačí obyčejná rýma a už je z něj jiný člověk.

Mohlo by Vás zajímat:

Hedvika (29): Partner je strašný uplakánek. Už mě obtěžuje být ta silnější

Manžel těžce nese i rýmu

Hynek je nemocný tak třikrát do roka. Je jedno, jestli je to rýma nebo něco vážnějšího, pokaždé se chová, jako kdyby umíral na tu nejzákeřnější a nejhorší nemoc na světě. Ihned lehne do postele, svíjí se tam ve strašných křečích a horečkách. A navíc mi začne rozkazovat. Chce, abych se o něj pořádně starala.

Je to pokaždé stejné. „Zorko, přines mi, prosím, kapesníky. Neuvařila bys mi čaj? Dal bych si pořádný hovězí vývar, potom se mi určitě udělá lépe,“ úkoluje mě. A já to vždycky poslušně trpím, protože chápu, že je mu zle a pokud se o něj můžu starat, udělám to ráda.

Mohlo by Vás zajímat:

Katka (32): Vymyslela jsem si nemoc, abych měla klid od dětí. Pak jsem skutečně onemocněla

Chytla jsem to taky

Před týdnem Hynek znovu onemocněl. Nevím, jestli to byla angína nebo chřipka, ale už od začátku mi bylo jasné, co přijde. Zase se objeví ten Hynek, který potřebuje opečovávat, aby se mu udělalo lépe. Byla jsem na to připravená.

Jenže den po Hynkovi jsem lehla i já. Bylo mi naprosto příšerně. Bolela mě hlava, celé tělo i v krku. Měla jsem teplotu a mlela jsem z posledních sil. Když jsem si přišla lehnout do postele vedle Hynka, ani mě nenechal zavřít oči a hned mě požádal, jestli bych mu neuvařila bylinkový čaj. Opravdu se mi nechtělo.

Mohlo by Vás zajímat:

Alice (24): Měla jsem strach, že je máma nemocná. Ukázalo se, že trpí krizí středního věku

Už jsem to nevydržela

„Mohla bych ti ho donést za chvíli? Potřebovala bych na chvilku zavřít oči,“ řekla jsem mu a on byl zticha. Po dvou hodinách neklidného spánku, kdy jsem se snažila pořádně vypotit, mě Hynek překvapil ještě jednou. „Neskočila bys, prosím, do obchodu? Už nám dochází zázvor,“ zeptal se mě.

A to už jsem nevydržela a vybuchla. „Víš, že jsem taky nemocná? Mohl bys na mě brát nějaké ohledy. Nejsi nemohoucí, můžeš tam skočit sám,“ rozčílila jsem se. „Nejsem žádná tvoje služka,“ uzavřela jsem debatu. Hynek zmlkl a do obchodu došel sám. Asi pochopil, že by se měl taky snažit a nedělat ze sebe chudinku. Snad to do další nemoci nezapomene.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Adam (32): Manželka se po porodu změnila. S každou bolístkou jezdíme do nemocnice

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.