Mehrán Karímí Náserí: Kvůli byrokracii uvízl na letišti na dlouhých 18 let, zpátky na svobodu se mu nechtělo

Když se někdy let opozdí, je člověk odsouzen vegetovat v očistci plném hlučného davu, neustálých hlášení a nepohodlného sezení. Je to nejhorší můra každého cestovatele. A teď si představte, že byste na tomto místě uvízli dlouhých osmnáct let. Letiště Charlese de Gaulla se pro Náserího stalo nedobrovolným přechodným domovem.

Mohlo by Vás zajímat:

Šílenství v Bulharsku: Lars Mittank měl strach o vlastní život. Z letiště utekl do lesa, od té doby ho nikdo neviděl

Kdo byl Mehrán Karímí Náserí?

Mehrán se narodil 3. prosince 1942 v Masjed Soleyman, městě, jenž se nachází v iránské provincii Chúzistan. Íránsko-irácká válka přiměla mnoho lidí uprchnout na Západ, což se podařilo i Náserímu, který v roce 1988 požádal o politický azyl v Londýně. Toužil po tom začít nový život v jiné zemi, která není hospodářsky zdecimována a kde není na každém kroku vidět lidské utrpení.

Jelikož se mu ale nepodařilo najít přímý let, zvolil ten s mezipřistáním v Paříži. Tam si počkal na navazující let do Anglie. Když dorazil do Londýna, myslel si, že může z letiště odkráčet jako svobodný člověk. Jenomže, když byl požádán o prokázání občanství, nastaly problémy.

Mohlo by Vás zajímat:

Vrah, nebo hrdina? Naštvaný otec Gary Plauché pomstil znásilnění svého malého syna po svém. Na letišti násilníka zastřelil

Protichůdné informace

Náserí tvrdil, že byl z Íránu v roce 1977 vyhoštěn kvůli účasti na demonstraci proti šáhovi. To vedlo k uznání statutu uprchlíka Úřadem Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky. Pozdější šetření ale prokázalo, že ze své země nebyl vyhoštěn. A pak zde byla ztráta dokumentů v roce 1988. Prý mu byly ukradeny...

Ať tak či onak, musel zpět do Francie. Ale i tam po něm chtěli doklady, které neměl. Bez nich nemohl vstoupit do Francie, ani se vrátit do Íránu. To ještě netušil, že tam stráví 18 let. Nakonec si z letiště udělal provizorní domov. Co mu také jiného zbývalo. Personál mu pomáhal s čím se dalo. Čas trávil čtením časopisů, knih a novin. Získával je od cestujících anebo z letištních obchodů. Vedl si také zápisník. Rád také trávil čas v místním baru.

Mohlo by Vás zajímat:

Strašlivá neděle 27. března: Při letecké katastrofě přišlo o život 583 lidí. Nikdo na letišti si toho nevšiml

Konečně svobodný?

Náserí se po byrokratických tahanicích dočkal statusu uprchlíka až na počátku jednadvacátého století. Odejít tak mohl v roce 2004, vydržel tam ale ještě další dva roky. Za tu dobu se mu totiž zhoršilo duševní zdraví. Jako by se cítil nejistý, že má opustit letiště a žít život „tam venku“.

Sám ale poté neodešel. Odvezli ho lékaři. Bylo to potřeba kvůli zdravotním problémům. Poté putoval do pařížského útulku, kde žil až do roku 2022. Pár týdnů před smrtí vyslovil přání, že by chtěl skonat tam, kde to měl nejraději - na letišti Charlese de Gaulla, kde také zemřel na infarkt. Dožil se sedmasedmdesáti let.

Mohlo by Vás zajímat:

Výročí otevření pražského letiště: Před 86 lety jako první dorazilo letadlo ze Slovenska