Míla (34): Třídní učitelky mi předpovídaly sotva vyučení. Dnes mám vyšší vzdělání než obě dohromady

​Jmenuji se Míla, v současné době pracuji ve výzkumu a jsem spokojená. Touha přicházet věcem na kloub mi byla odjakživa vlastní. Už jako dítě jsem často pokládala otázku: "Proč?" A nešlo přitom o neuvážený typicky dětský dotaz z nudy, protože odpověď, ať už na cokoliv, mě skutečně zajímala. Třeba proč někteří ptáci létají, a jiní ne? Svými otázkami jsem v okolí dokázala vzbuzovat nejen obdiv, ale také nechtěné rozpaky. Rodiče sice doufali, že mi veškeré dotazy zodpoví časem život nebo škola, a stalo se, jenže…

Mohlo by Vás zajímat:

Johana (45): Dceřina učitelka mě nesnáší. Musela jsem sáhnout po neobvyklém řešení

U každého rozhodnutí jsem chtěla znát důvod

Už když jsem nastoupila na základní školu, první, co mě vyvedlo z míry, byl nesoulad zájmů mých spolužáků a naší třídní učitelky Jitky. Ta měla tenkrát titul magistr z pedagogicky zaměřené školy a zdálo se, že na všechno má svou šablonu - snad i na to, kdy odskakovat na toaletu.

Vše fungovalo, žáci se do jejích tabulek obvykle vešli. Jen já málokdy. Nebavilo mě učit se věci nazpaměť nebo dělat něco jenom proto, že to dělá druhý. U každého rozhodnutí jsem musela znát důvod, a to byl kámen úrazu. Třídní si napřed myslela, že si z ní utahuju, později mě začala nemít v oblibě.

Mohlo by Vás zajímat:

Aneta (31): Můj manžel se chová jako frajírek. Nemohu snést jeho flirtování se sousedkami, prodavačkami a učitelkami

Učitelky v mých aktivitách hledaly provokaci

Přestože jsem se učila dobře, Jitce pořád něco vadilo. Nejprve mě začala šikanovat při tělocviku, který mi doopravdy nešel, později mě kritizovala i v jiných předmětech, v nichž jsem bývala dobrá. Ráda mě vydusila, protože mé reakce, které byly ve skutečnosti upřímné, považovala ta naschvály.

Jitka, v soukromí hrdá matka tří synů, byla navíc celkově zaměřena na výchovu chlapců, takže hůře snášela, když jsem občas bývala lepší než moji spolužáci - její klučičí oblíbenci, kteří měli podle ní automaticky před sebou kariéry lékařů, právníků nebo architektů. Byla to celé vlastně žabo-myší válka, jenže problémy nakonec vyústily v Jitčino podezření, že jsem k tomu, abych se chovala jinak, určitě nějak navedená. Když jsme pak končili první stupeň, sdělila našim, že s chováním, jaké mám, dojdu maximálně tak na prodavačku…

Mohlo by Vás zajímat:

Jaroslava (33): Cestou do školky jsem potkala dcerku v bačkůrkách. Vyrazila mi naproti, zatímco učitelka flirtovala s kolegou

Vzdor předpovědím se ze mě stala vědkyně

Ona měla jasno, zato já vůbec. Zajímalo mě totiž všechno, chtěla jsem mít všeobecný rozhled a doufala jsem, že na druhém stupni a nové škole bude učení jiné. Jenže ne. Třída, do které jsem nastoupila, dostala za třídní Jarmilu, shodou okolností opět hrdou matku synů a opět magistru, vyučující dle šablony.

Než jsem se tedy nadála, byly některé problémy zpět. Sice jsem se už snažila kontrolovat, abych zbytečně nezavdávala příčiny ke sporům, jenže marně. Jarmilka si na mě zasedla stejně jako Jitka a třeba se zeměpisem mě trápila tak, že jsem málem propadla. A když přišel konec osmičky, začala mi najednou i ona předpovídat, že člověk tak „divný“ jako já nemůže v životě uspět. S trochou štěstí se prý možná něčím vyučím.

Nestalo se. Na studia mě nakonec vzali i přes bídné známky z devítky a já nejen odmaturovala, ale po nějaké době i řádně odpromovala na vysoké. Nejen jako bakalář nebo magistr, ale jako doktor. Nastoupila jsem do vědecké sféry, práce mě baví a jsem spokojená. Dnes mám paradoxně vyšší vzdělání než obě mé bývalé třídní dohromady a jsem za to vděčná.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Matouš (52): Za manželku jsem si vzal svou učitelku ze základky. Dnes vím, že náš věkový rozdíl je příliš velký

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.