Milada zdědila šátek po prababičce a později zjistila, že má kouzelnou moc. Nasadila si ho na hlavu a viděla aury kolem lidí. Poznala tak, kdo je nebezpečný.
Prababičku jsem vídala jen v dětství, jmenuji se po ní a po její smrti jsem dostala její šátek. Trvala na tom, aby mi patřil, a už vím proč. Dokážu díky němu rozpoznat dobro a zlo.
Díky prababiččině šátku jsem kolem lidí viděla světlo
To, že mi zemřela prababička, jsem se dozvěděla od otce. S tím se moc nestýkám, jakožto s celou jeho rodinou. Prababičku jsem si pamatovala matně, jako malé dítě jsem ji měla ráda. Žila v malém domečku v horách a připomínala mi babičky z pohádek. Překvapilo mě, že jsem po ní něco zdědila.
Odkázala mi šátek s nášivkami, byl překrásný. Přijala jsem ho s ostychem, neboť se mi zdálo, že si nic takového nezasloužím. Ale táta na tom trval. Nejprve jsem ho měla asi rok vystavený doma. Potom přišel větrný den a já měla jít s kamarádkou na jarmark. Napadlo mě vzít si šátek konečně na sebe. Jakmile jsem si ho dala na hlavu, děly se zvláštní věci.
Moje kamarádka mi najednou připadala úplně jiná, zářilo kolem ní bledě modré světlo. Když jsme procházela mezi lidmi, uvědomila jsem si, že kolem sebe má podobnou světelnou siluetu skoro každý. Ještě jsem nevěděla, že jde o barevné aury. Kamarádce jsem nic neřekla, určitě by mi nevěřila.
Šátek mě varoval před špatnými lidmi
Pak jsme potkaly jednoho známého, kamarádka z něj byla „paf“. Já ale cítila silné nutkání ji ochránit. Měla jsem z něj nepříjemný pocit, přitom nedělal ani neříkal nic strašného. Bylo to jen tušení, že by mohl kamarádce přinést neštěstí. Co nejrychleji jsem se ho snažila z naší společnosti vystrnadit.
„Co blbneš, chtěla jsem ho pozvat na moji oslavu, kdybys mě nechala domluvit,“ čílila se kamarádka. Já ale neměla pro svoje chování žádné vysvětlení. Ten večer jsem si šátek sundala a spadla ze mě nějaká zvláštní tíha. Usnula jsem jako zabitá a zdálo se mi o prababičce.
V tom snu mi řekla, že má šátek speciální moc. Poznám díky němu hodné a zlé lidi. Používala ho celý život, a vyhnula se tak mnohým nebezpečným lidem a situacím. Nabádala mě, ať ho nosím a ať se nebojím pomoct ostatním. Ráno jsem si říkala, že už mi solidně „hrabe“ a nechala šátek zase zdobit konferenční stolek. Pak mi kamarádka řekla něco o tom klukovi, kterého jsme potkaly na jarmarku.
Šátek od prababičky mi možná zachránil život
Ukázalo se, že ten náš známý je pěkný prevít. Svoje předešlé přítelkyně podváděl a urážel. Proslýchá se o něm, že nejde daleko ani pro ránu. Pochopila jsem, že má ten šátek velkou moc. A okusit jsem to měla i na vlastní kůži. K večeru na mě někdo zvonil, kukátkem jsem viděla muže v kšiltovce.
Prosil mě, zda by si ode mě mohl zavolat. Zabouchl si prý klíče. Neznala jsem ho, a tak jsem si nasadila šátek. V tu chvíli jsem jasně viděla, že je tam něco špatně. Dveře jsem neotevřela a druhý den jsem se dozvěděla šokující věc. Nějaký člověk vykradl sousedku pode mnou. Vyhrožoval jí nožem a musela mu odevzdat šperky a peníze.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.