Milan si před několika lety se svou přítelkyní Alenkou pořídil byt, do kterého časem hodlali přivést děti. Zatím se k nim ale přidala jen Alenčina mladší sestra, která po rozchodu neměla kam jít. Teď zřejmě neví, kdy odejít...
Byla to tehdy docela rychlá akce. Alenka (33) mi zavolala, že její mladší sestra Pája (28) má nějaké potíže s přítelem. V práci jsem řekl, že musím něco zařídit, a vyrazil za nimi.
Byl to dramatický rozchod
Dorazil jsem tam asi za deset minut. Pája brečela a Alenka se hádala s jejím klukem před panelákem. Lidé koukali z oken, ale byli to jenom pasivní diváci. Když jsem vyskočil z auta, zůstalo ticho. Naštěstí jsem po tátovi zdědil figuru, takže mám přes dva metry a sto kilo, což obvykle vzbuzuje respekt.
Nic jsem neříkal. Pájin přítel jen koukal a zůstal tiše stát. Alenka vešla do baráku, za chvíli vynesla ven kufr a hodila na zem klíčky od bytu. Sebral jsem kufr a naložil ho do auta. Pak nasedly holky. Já zatím pozoroval toho kluka, kdoví, co by se mu mohlo zrodit v kebuli.
Věděl jsem, že Pája se s tím svým už delší dobu hádá, ale moc jsem se v tom nevrtal, byl to její život. Teď mi došlo, že to je asi definitivní rozchod. Předpokládal jsem, že nemá kam jít. Na nic jsem se neptal a zamířil rovnou do našeho bytu.
Bydlí u nás sestra mé přítelkyně
Alenka nabídla Páji volný pokoj, který snad jednou bude patřit našim dětem. Dal jsem holkám chladit láhev vína a vrátil se do práce. Určitě si budou chtít povídat a u toho asi být nemusím. Alenka mi ještě vtiskla polibek a Pája tiše poděkovala.
Když jsem se vrátil večer domů, holky byly v dobrém rozmaru. "Hle, můj zachránce," zašveholila Pája a vrhla se mi kolem krku. "Ale já nic neudělal, jen jsem tě odvezl," hlesl jsem. "A jak je skromný," zasmála se Alenka. "To proto ho tak miluji," dodala a také se na mě zavěsila. Holky byly pěkně nacamrané. Ale vždy lepší, než kdyby měly brečet a kdoví co.
A tak se Pája u nás zabydlela. Udělali jsme si harmonogram na použití koupelny, protože ty dvě by v ní snad i bydlely. Smířil jsem se s tím, třeba na záchod si ráno můžu dojít i v práci. Byl jsem rád, že Alenka pomůže sestře dostat se z rozchodu.
Doma začíná být dusno
Pája občas udělala nákup a něco dobrého nám uvařila. Ale po měsíci už mi bylo divné, že se nikam nechystá. Nenápadně jsem se o tom zmínil Alence, která mi řekla, že se její sestra ještě úplně nevyrovnala s rozchodem, takže by ji raději měla pod dohledem.
Ale co já? Když jsem se občas chtěl večer koukat na fotbal, holky tam měly nějaký svůj film, cpaly se popkornem a mě si nevšímaly. To ale ještě nebylo to nejhorší. Alenka se mnou odmítá spát. Prý jí vadí, že je její ségra ve vedlejším pokoji a nedokáže se uvolnit. Zkoušel jsem všechny svoje finty, ale nic nepomohlo. Jednou jsem dokonce nabízel Páji lístek do kina, abych měl s Alenkou klid. Jenže Pája nechtěla jít sama, tak se k ní Alenka přidala a já zůstal doma.
Po šesti měsících mám pocit, že je u nás trochu dusno. Já jsem bez nálady a naštvu se za každou hloupost, také Alenka už začíná být nevrlá. Jen Pája si žije spokojeně ve svém vlastním světě. Doufám, že brzy budu moct odvézt její kufr někam jinam, protože u nás už ji moc dlouho nesnesu.
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.