Nabídnout pomoc někomu z rodiny se nemusí vždy ukázat jako dobré řešení. Své o tom ví Klára, která u sebe ubytovala sestru Alici s dětmi, když neměli kam jít. Teď už je to půl roku a sestra si nové bydlení neshání. A to není všechno!
Moje sestra Alice byla vždy zodpovědná mladá dáma. Ačkoliv je o čtyři roky mladší, vždy jsem ji obdivovala. Kdykoliv jsem k ní přijela, měla perfektně naklizeno, uvařeno a sama o sebe se také nezapomínala starat. To já byla úplně jiná. Tři děti po dvou letech, lak na nehty jsem ulovila jednou za měsíc a u kadeřníka jsem nebyla rok.
Nabídla jsem sestře pomoc
Když za mnou přišla poprvé, že se s Milanem rozvádějí, měla jsem pocit, že jí musím okamžitě pomoct. "Můžete samozřejmě zůstat i s dětmi u nás," vyhrkla jsem. Tehdy jsme koupili nový dům a dva pokoje jsme měli navíc. Jeden pro hosty a druhý pro našeho nejmladšího syna. Nebyl tak problém s místem.
"Děkuju, bude to jen na chvíli, než si něco najdu. Taky peníze, no, znáš to," zmínila se Alice. Bylo mi jasné, že odejít z manželství není nic jednoduchého, a tak jsem na ni ani netlačila. "Zůstaň, jak dlouho potřebuješ. Máme místo," objala jsem ji.
Sestra si neshání bydlení a nechá se obskakovat
Jenže to jsem ještě nevěděla, co je Alice zač. Rychle jsem zjistila, že její perfektně naklizená domácnost rozhodně nebyla její zásluha. Po domě nacházím nedopalky cigaret, když tajně kouří v pokoji, špinavé kalhotky zakopnuté pod gauč nebo použitý tampon na poličce u záchodu. To vše bez jakékoliv snahy nebo omluvy.
A to není vše. Uběhlo už půl roku a Alice u nás stále bydlí. Vůbec nic si neshání. S ničím nám nepomáhá a nájem také neplatí. "Ali, koukáš po něčem? Víš, ty pokoje, ve kterých bydlíte, se budou brzy rekonstruovat," zkusila jsem to po dobrém. "Jo, to víš, že jo, příští týden jdu na prohlídku," ujistila mě.
Nemůžu sestru s dětmi vyhodit na ulici
Na žádnou nešla. Její děti mají úplně jinou výchovu a ty moje chytají jejich móresy. Vařím jim, vlastně je kompletně živíme. Nechci ji vyhazovat, je to moje sestra... Ale čím dál víc mi chybí soukromí. Když ji ale vyhodím na ulici, nemá kam s dětmi jít. Nevím, co dělat, už jsem zoufalá.
Rodiče už nemáme a zbytek rodiny ji určitě neubytuje. Každý den lituju, že jsem jí tu pomoc nabídla, protože jí akorát poskytuji hotelové služby zdarma. Práci nemá. Dnes už si myslím, že to tam všechno bylo úplně jinak... Zajímalo by mě, proč se vlastně s tím Milanem rozvedli.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.