Miluše (65): Svá vnoučata jsem měla v náručí jenom jednou. Rve mi srdce, že žijí až v Americe

Na jedné straně jsem ráda, že se Jarmilce (37) daří a uchytila se v Americe. Kvůli tomu jsem však přišla nejen o ni, ale také o svá vnoučata.

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpánka (64): Těšila jsem se, že stáří strávím obklopená velkou rodinou. Jenomže moje děti si vůbec nerozumí a vnoučata moc nevídám

Dcera vždy chtěla poznat svět

Jarmilka byla neposedná holka. Vždycky chtěla cestovat po světě a využila každou příležitost. My jsme měli peníze tak akorát na dovolenou v Chorvatsku, takže si to zařídila po svém.

Všechno úsilí věnovala učení, aby získala možnost vycestovat na různé výměnné pobyty. Neuniklo jí žádné stipendium v zahraničí. Neměla klasický život mladé ženy, která randí a chodí ven s přáteli. Když se neučila, tak byla na brigádě.

Každé léto strávila v jiné zemi, pracovala, cestovala a poznávala to tam. Těch pár let bylo pro mě mimořádně složitých. V létě jsem svou jedinou dceru neviděla, protože byla v zahraničí. Zbytek roku strávila na univerzitě a stále se učila...

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (60): Snacha je veganka a já mám kvůli tomu strach o svá vnoučata

Dcera žije v Americe

Pak šla na rok studovat do zámoří a už se vlastně nikdy pořádně nevrátila. Na jedné straně jsem měla radost, že si plní svůj sen. Přesto mi hodně chyběla. Nejsložitější to pro mě bylo, když řekla, že by se chtěla usadit v Kalifornii. Nelíbilo se mi to.

„Mami, mám tam spoustu kamarádů a nějaké nabídky od zajímavých firem. Nechci zahodit životní šanci,“ řekla mi tehdy. Obrečela jsem to, ale nechtěla jsem jí stát v cestě.

A tak byla jednoho dne pryč. Volaly jsme si přes internet. Můj manžel si pořídil chytrý telefon a naučil se s ním pracovat, aby si s Jarmilkou mohli psát. Ale stejně to nebylo ono.

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (65): Kamarádky se pořád chlubí vnoučaty. Už to začíná být pěkně otravné

Chybí mi vnoučata

Jarmilka žije v Americe už víc jak deset let. Opravdu si našla dobrou práci a má tam spoustu přátel. Dokonce se usadila a udělala ze mě dvojnásobnou babičku. A já? Šla jsem do důchodu a ztratila manžela.

Dcera mi nabídla, ať se přestěhuji k ní. Jenže já si na to netroufám. Cizí země a lidé, řeč, kterou neovládám. V Čechách si můžu zajít s kamarádkami na kafe, projít se po místech, na která mám spoustu hezkých vzpomínek. Co bych dělala tam za mořem? V Čechách to mám moc ráda.

Stejně mi rve srdce, že vnoučata vídám jen přes internet. Ve své náruči jsem je zatím měla jenom jednou. Rostou jako z vody a dělají mi radost. Jen kdybych nežila tak daleko…

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jitka (55): Vnuka skoro nevídám, zatímco druhá babička ho má věčně u sebe. Vtírat se k mladým ale nechci

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.