Monika (34): Na domluvenou schůzku dotyčný ze seznamky nepřišel. Pak mi ale napsal, jak mi to slušelo

Ještě než jsem se stihla sejít s Liborem ze seznamky, věděla jsem, že je to ten pravý. Jenže na rande nedorazil. Místo toho mě vyděsil a pak zmizel z povrchu zemského.

Mohlo by Vás zajímat:

Lenka (46): Podivný telefonát mě zachránil před rodinnou tragédií. Dodnes nevím, kdo byl volající

Konečně někdo pořádný na seznamce

Byla jsem už poměrně zoufalá, neboť na seznamce jsem zažívala samé nepříjemnosti. Buď jsem si psala s chlíváky, anebo se adepti odmlčeli. Narazit na muže, se kterým bych si od začátku mile dopisovala, bylo skoro nemožné. Když jsem pak jednoho takového poznala, ihned jsem zadoufala, že je to třeba ten pravý.

Jmenoval se Libor, zajímal se o stejné věci jako já. Četl tytéž knihy, poslouchal stejnou hudbu, bylo to až neuvěřitelné. Psalo se mi s ním lehce, byl vtipný a já také chrlila jeden bonmot za druhým. Bývám stydlivá, ale s Liborem jsem byla velmi záhy ochotná sejít se osobně. Nejprve jsme si ale zavolali, chtěla jsem znát jeho hlas.

A to bylo hodně zvláštní. Jako bych už ho někdy slyšela. Doopravdy jsem měla pocit, že mluvím s někým, koho velmi dobře znám. A řekl mi také podivnou větu, kterou jsem nemohla dostat z hlavy: „Až vyvenčíš Beryho, sejdeme se v kavárně.“ Jenže já Liborovi neřekla, že mám psa. Nenašla jsem to v žádné odeslané konverzaci.

Mohlo by Vás zajímat:

Slávka (53): Z muže ze seznamky se vyklubal podivín. Dva měsíce jsem se ho nemohla zbavit

Na známost ze seznamky jsem čekala marně

Po hodině čekání jsem se necítila moc dobře. Libor mi neodpověděl na zprávu a v kavárně plné lidí jsem si začala připadat jaksi „na ráně“. Cítila jsem, jak na mě padá úzkost. Hlavou se mi honilo mnoho ponižujících myšlenek. Odešla jsem domů s tím, že už nikdy nevstoupím na seznamku. Doufala jsem, že bude mít Libor alespoň tolik slušnosti, že se mi omluví

To se nestalo. Napsal mi však uprostřed noci: „V těch fialových šatech ti to moc slušelo…“ Jinak nic. Byla jsem vystrašená, protože Libor byl asi nějaký blázen. Pozoroval mě a nechal mě tam sedět samotnou. Přitom jsme si tak hezky rozuměli! Od té doby mi denně psával nějaký kompliment. „Kdy si zase vyjdeme, krásko? Nemůžu na tebe přestat myslet.“ Já hloupá mu na sebe dala telefonní číslo.

Jednou večer mi zavolal a na druhém konci jsem slyšela nějakou hudbu. Když jsem se pořádně soustředila, uvědomila jsem si něco hrozného. Touž skladbu jsem před chvílí sama poslouchala! Okamžitě jsem zavolala kamarádce, aby přijela. Sama bych se doma asi zbláznila a potřebovala jsem slyšet cizí názor.

Mohlo by Vás zajímat:

Zuzana (25): Už nějaký čas mě sleduje neznámý muž, kterého nikdo jiný nevidí. Majitel domu mi naznačil, o koho jde

Naše konverzace zmizela, stejně jako telefonní hovor

Obě jsme zkonstatovaly, že je to celé velká záhada. Když jsem chtěla kamarádce ukázat konverzaci s Liborem, stalo se něco neuvěřitelného. Vše zmizelo, dokonce jsem nenašla v telefonu ani náš hovor. Kamarádka si mě starostlivě prohlížela a začala mi klást otázky, zda se cítím dobře.

Vypadá to, že jsem si to celé vymyslela, ale to přeci není možné! Libor mi od té doby nenapsal, jeho profil ze seznamky zmizel a já se ptám sama sebe, zda jsem si ho jen nevysnila.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Petr (25): Kamarádka si vybájila přítele. Zatímco zpočátku to byla docela legrace, teď mi z toho tuhne krev v žilách