Facebook
Instagram
Do speciálního dílu pořadu Na Kafeečko s Miluší Bittnerovou přijala pozvání pekařka Iva Trhoňová. Společně se potkaly na křtu nové kuchařky magazínu Toprecepty Naše kuchařka 2. Nepovídaly si jen o vaření, ale i o nemoci, která u Ivy propukla v jejích 15 letech.
Iva Trhoňová je autorkou kuchařských knih Ruce v mouce, Upečeno s láskou a Hrátky s těstem. Péct začla před lety v rámci šetření rodinného rozpočtu a postupně se z toho stala její životní vášeň. „Dokud peču, žiju,“ říká Iva, která od svých patnácti let bojuje s myopatií.
Iva Trhoňová o své nemoci
Křtíme tady sice knihu receptů, ale jak by se jmenovala kniha o tvém životě?
Chtěla jsem říct snadno a rychle, ale to se nedá, tak bych řekla takový běh přes překážky. Nebo se mi moc líbí: „I pád na držku je pohyb dopředu.“
Ty jsi vlastně do svých 15 let žila takový, dá se říct normální život. A v 15 najednou šup a něco se změnilo. Promiň, ale jak jsi přišla na to, že jsi nemocná. Že máš chronickou nemoc?
Zeslábla jsem, jak se vyvíjelo tělo. Kostra se vyvíjela a svaly to nestíhaly a začaly slábnout. Takže jsem to poznávala nejdříve na rukou a potom i na nohou.
A to znamená, že jsi přestala cítit ruce třeba, nebo brněly?
Ne, to jsem spíš nemohla dělat, například jsem třeba nemohla umývat okna tak snadno. Zdvihat ruce do výšky a zatěžovat je.
Takže předpokládám začala kolečka nějakých vyšetření?A za jak dlouho ti zhruba řekli diagnózu?
Ano začala a víceméně by se dalo říct, že mi ji řekli poměrně rychle. Už mají takové metody, že to zjistí docela rychle.
A Ivo, jaká to je tedy diagnóza?
Myopatie. Nezvratná progradující nemoc. Já se jí snažím bránit, ale lék na to není.
Chápu, že o tom nechceš mluvit úplně do hloubky, ale já jsem laik a úplně nevím, co to znamená. Vidím, že jsi na vozíku, to znamení odchází ti svaly a je to tak, že to postupuje v nějakých vlnách?
Ne, ne. Právě že to jde plíživě a pomaličku pořád dolů.
Takže ty od 15 let s touhle nemocí, dá se říct, bojuješ?
Dá se s tím bojovat jedině tím, že se člověk nevzdává. A jako říkám, nejsou na to léky, maximálně pomáhá třeba rehabilitace.
Pečení a vytváření receptů je její radost
Když teda se vrátím k tomu, že máš velmi omezený pohyb. Přesto ale jsi velmi výborná a uznávaná pekařka. Jak to děláš?
No teď už moc nepeču, teď už jenom vymýšlím recepty a někdo druhý mi je pomáhá ladit. Začala jsem péct vlastně kvůli tomu, že jsme měli málo peněz. Jako mladá rodina s malý klukem. Já jenom důchod, manžel vydělával a spravovali jsme dům a říkám těch peněz bylo opravdu málo. Hlad jsme nikdy neměli naštěstí. Zahrada veliká, já jsem strašně ráda zavařovala a pořád mi chybělo nějaké domácí pečivo. Když jsme třeba u nás na vesnici koupili chleba, tak to byl chlebík výborný, ale za relativně dost peněz na to, že byl během chvilky snězený. Nebo třeba taková vánočka s máslem, jak se namaže jenom obyčejná vánočka, tak ta u nás bývala jednou za čas. Protože to byla prostě škoda peněz na to. A tak jsme zkusila péct nejdříve bulky. Byly i pokusy o chleba, ale to jsem vzdala, protože to mi nešlo. Postupně nám ty bulky přestaly stačit. Tak jsme začali, nebo začala jsem různě improvizovat. Nahrazovat mouky v těstě, dělat jiné tvary, zadělávat tekutinou, jinak dochucovat a tak postupně vznikaly moje první recepty.
Měla jsi od začátku talent!
Ono to chce se nebát, protože když se člověk bojí, čehokoliv, tak je svázaný, sepnutý jak ve šněrovačce. A pak mu to tím spíš nejde.
A jak si se dostala k Top receptům?
Já jsem na Top receptech vlastně od začátku, už od roku 2008. Přidávala jsem tam recepty, byl to web, který se mně líbil. Poměrně během krátké doby jsem se zeptala, jestli nechtějí pomoct třeba s gramatikou, protože tam bývaly hrubky, jak tam vkládají recepty obyčejní lidé přímo z kuchyně - babičky, maminky, kolikrát i chlapi - tak málokdo umí češtinu. No a od té doby jsem moderátorka.
My jsme nyní křtily knihu Naše kuchařka 2. To není jenom tvoje práce, že ne?
To je práce celého týmu, je to práce obyčejných lidí. Těch, kteří dali na web toprecepty.cz svoje recepty nebo vyzkoušené recepty. No a my jsme se se spoustou dalších lidí z těch receptů vybrali ty nej. A ty jsme dali do téhle knihy. Opět, než do té knihy přišly ty recepty vybrané, než vlastně ta kniha mohla být vytištěná. Tak ty recepty se musely tunit, jak my říkáme. Uhlazovat, vyhlazovat tak, aby byly srozumitelné pro všechny, kdo podle nich chtějí uvařit. Já bych se třeba vůbec nebála takovou kuchařku koupit neteři, kamarádce, která začíná s vařením, která vplula do dospěláckého života. Podle těch receptů opravdu uvaří a upeče každý.
Iva Trhoňová brzy vydá čtvrtou knihu
Takže tohle to, vážené a milé, tohle je kniha, podle které můžu vařit i já. Což znamená, že vlastně každý. To je teda výborný. Tohle my potřebujeme. My, co neumíme vařit. Žádný takový to poznáš tu konzistenci, ne, musíš mi přesně říct, jak má ta konzistence vypadat. A pak tady máme ještě další knížky, třeba „Ruce v mouce“. Tady je to asi o pečení. Chápu to dobře?
O kynutém pečení a je už z roku 2017.
První kniha byla Upečeno s láskou?
To je kvásková kniha, jenom o kvásku. Tu jsem brala jako poctu chlebu, takže je tam spousta receptů na chleba i na drobnosti kváskové. Napsaly jsme ji spolu s paní Gottwaldovou, která také přidala svoje recepty. Do této knihy jsem zpracovala široké téma kvásku - jak ho vyrobit, uchovat, posílit, aby nezeslábla a nedej bože neumřel.
Já tu pošilhávám po knížce Hrátky s těstem - drožďové pečivo snadno, rychle a dokonale. To je i pro nás ne úplně šikovné kuchařky, je to tak?
Tahle kuchařka vznikla vlastně kvůli tomu, že, já jak mám spoustu těch kamarádek z Top receptů, tak jedna z nich, Maruška, vyučená kuchařka, mi říkala, že by potřebovala nějakou knížku, která by byla s frk-frk recepty. Původně jsme myslely, že by se mohla jmenovat třeba Pečení pro zaměstnané ženy, ale pak jsem si říkala, že aniž bych hleděla na genderovou rovnováhu, tak co se týče pečení a kváskového pečení, velice často jsou v tom úžasní právě chlapi. Takže to nejde napsat jako kniha pečení pro zaměstnané ženy, když vlastně zaměstnaní jsou i muži, kteří také rádi pečou.
Ty na mě nepůsobíš jako člověk, který žije v depresi a je utopený ve tmě. Kde se hledá ta životní síla? To, že prostě jdeš přes ty překážky?
Já si myslím, že člověk by se měl cítit šťastný. Měl by hledat a když je takhle třeba jako já na vozíku a má kolem sebe svůj malinký svět, ze kterého dosáhne jenom z toho vozíku, tak by se měl naučit být šťastný. Z malých věcí. Já mám třeba moc ráda, když jedeme do lesa na houby. To mě manžel frkne do auta, vyjedeme autem až na kraj lesa a on mě tam nechá v tom autě a valí na houby. Já mám otevřený dveře z auta ven, poslouchám ty ptáky a dívám se, jak si sluníčko hraje s lístky stromů na které svítí. Dívám se, jak jsou tam poházené bukvice, a to mně stačí. Mně to dělá hrozně dobře. Takovéto drobnosti.
Kdybys měla naším čtenářkám poradit, kde v sobě najít sílu, překonávat takový ten těžký den, když si třeba myslí, že ho mají, co bys jim poradila?
Řekla bych asi, odhodit takové ty zbytečné starosti a drobnosti, nad kterýma můžete mávnout rukou a říct si: Jo, vždyť to není vůbec potřeba tady toto.
Zanedlouho vychází vlastně tvoje čtvrtá samostatná knížka. Jak se jmenuje?
Bude se jmenovat Kouzlo domácí pekárny a vracím se v ní ke svým začátkům práce v domácí pekárně, protože moje úplně první knížka, která je pojmenovaná podle mého webu Pekárnomanie, je beznadějně vyprodaná, dotisk nebude a lidé si ji stále poptávají. Takže v kuchařce budou recepty pro domácí pekárnu, a pak tam bude ohromná spousta receptů, na které nám domácí pekárna jenom zadělá těsto a my ho upečeme v troubě, nebo uvaříme v hrnci. Je tam i recept na knedlíky a ve smažení budou například koblížky.
Související články
