Facebook
Instagram
Pozvání do talk show Miluše Bittnerové Na kafeečko tentokrát přijala publicistka a zakladatelka organizace Rozkoš bez rizika Hana Malinová (69). Promluvila o okolnostech, které nutí ženy prodávat svá těla v klubech nebo na ulicích, proč mezi nimi přibývá matek samoživitelek a jak se od 90. let změnil typický zákazník sexuálních pracovnic.
Organizace Rozkoš bez rizika letos oslavila 30 let své existence. Aktuálně působí ve 13 krajích České republiky a se čtrnáctým spolupracuje. Snaží se snížit riziko šíření pohlavních nemocí a poskytuje bezplatná vyšetření sexuálním pracovnicím. Málokdo také ví, že pod hlavičkou organizace funguje i divadelní spolek.
Zakladatelka organizace Hana Malinová v rozhovoru s Miluškou Bittnerovou odkrývá pozadí takzvaného sexbyznysu, který v Česku od 90. let prošel pozoruhodnou transformací. Přání zákazníků sexuálních pracovnic se podle Hany Malinové změnila, častěji požadují příjemnější služby, chtějí vyslechnout, masírovat olejíčkem a povídat si.
Odvrácenou stranou jsou v sexbyznysu nezletilí a také alarmující počet matek samoživitelek. „Těch rychle přibývá. Už nám přesahují 65 %. A největší progresivně rostoucí skupina jsou dvě a více dětí. Jako by to už nebylo možné uživit rodinu z normálního platu," zamýšlí se Hana Malinová.
Hana Malinová o holubech, kteří se nevracejí
Před třiceti lety jste založila organizaci Rozkoš bez rizika a mohou se na vás obracet...
Sexuální pracovnice.
Aha, takhle tomu říkáte? Sexbyznys můžeme také používat?
Můžeme.
Ale prostituce už ne?
Někdy se to používá, když popisujeme něco, co nazýváme prostituční scénou. Ale pokud oslovujeme ty dané osoby, tak o nich mluvíme jako o sexuálních pracovnicích a pracovnících.
Když jsem viděla váš dokument, bylo to v době, kdy jsem přišla do Prahy z malého města ve východních Čechách. Žádnou prostitutku jsme tam neměli, tedy nejspíš měli, akorát byla někde skrytá, ale já si z těch filmů, jako je Pretty Woman, představovala, že prostitutky jsou nejnádhernější ženy na ulici. Potom jsem přišla do Prahy, viděla váš dokument a přišla na to, že to není o kráse. A že ten princ na bílým koni asi nikdy nepřijede.
Tak on občas přijede. Nemůžu říct, že by nepřijel, ale je to tak jeden na deset tisíc. Že si někdo tu ženu opravdu vezme se třemi dětmi, stará se o ně, ona s ním definitivně zmizí a je opravdu bohatý, tak to jsem zažila víceméně jednou. My máme heslo "Dobří holubi se nevracejí". Žen, které jsou schopné skončit a změnit život, těch je samozřejmě daleko víc. Jsou takové, které si najdou partnera a skončí v práci, v sexbyznysu. Ale často se stává, že je to až druhý nebo třetí partner, se kterým nakonec zůstanou.
Proč myslíte, že to tak je?
Ono je takové přísloví, že je snadné se z bahna vytáhnout, ale je těžké se ho zbavit. Několik let v tom žena působila, nemá nikde jinde kamarádky, žádné jiné vazby, a musí si zvykat na něco nového. A i když jí z toho ten partner pomohl a je schopný skousnout její život, pořád se k tomu vrací v partnerském vztahu. Proto jim říkám: „Pokud možno, tak je někdy lepší se partnerovi nesvěřovat a nechat si nějaké to tajemství pro sebe." Muži se tváří jako hrdinové, ale ne vždy jsou opravdu ochotní a schopní to skousnout. Takže většinou je to tak, že jeden jí z toho pomůže a ona si potom najde někoho dalšího.
Monitorujete tyto ženy i v jejich dalším životě?
My už potom nemáme možnost jejich další osudy sledovat. Zkoušeli jsme to a ze sto padesáti telefonů jich fungovalo jenom patnáct. Dovolali jsme se na třináct. Ty ženy na nás vzpomínaly v dobrém, byli jsme pro ně opora. Většinou měly rodinu nebo nějaké jiné zaměstnání, ale hlavně za životem udělaly tlustou čáru. Všechno odříznou, zničí, a není možnost se jim dovolat. Přeruší veškeré způsoby komunikace, které by mohly sloužit k jejich identifikaci.
Jací muži vyhledávají placený sex
Kolik těch žen věří, že přijede Richard Gere a vytáhne je z toho?
Co mi ty holky říkaly, tak většinou tam prostě nechodí hezcí chlapi.
Dobře.
To už potom má nějakou úchylku nebo chce nějakou speciální službu. Ale většinou si tam jdou léčit nějaké mindráky. Z výzkumu, který jsme dělali, vyplývá, že tam nemusí chodit za sexem, ale léčit si mindráky. Potom zase chtějí určitý typ žen, chtějí spíše ty submisivní, se kterými mohou manipulovat. Samozřejmě využívají i toho, pokud jsou na drogách. Je to samozřejmě velmi nebezpečné, my jim vysvětlujeme, že je dobré si stanovit limity a těch limitů se držet.
Jaký je typický zákazník?
Dělali jsme výzkum a typický zákazník je muž kolem pětatřiceti, který má ještě chuť na sex, má na to peníze, trochu cestuje a je z businessu. Ale chodí tam třeba i vdovci. V podstatě je to souhrn příběhů a typologie se dá vytvářet těžko, ale dá se to.
Přibývá matek samoživitelek
Dá se říct, jestli se změnilo chování zákazníků od devadesátých let? Je změna také u sexuálních pracovnic, co se týká věku, například?
Trošičku nám stárnou. Měli jsme průměrný věk kolem 29 let, teď už máme asi 31 let. Přibývá nám matek samoživitelek. Ty už nám přesahují 65 %. A největší progresivně rostoucí skupina jsou dvě a více dětí. Jako by to už nebylo možné uživit z normálního platu.
Jak může do sexbyznysu taková žena spadnout?
Ženy pocházejí třeba z oblasti jižních Čech a jižní Moravy, kde je omezený počet zajímavých pracovních míst pro ženy, a nějaká firma tam krachne. Ona má patnáctiletou nebo šestnáctiletou dceru někde na studiích, má ji živit a není schopna najít místo, protože se všem zdá stará. Najednou zjistí, že v tom sexbyznysu, když je pěkná, tak stará není. Tam má své místo, pokrývá nějakou potřebu zákazníků, a zjistí, že je schopná tu dceru slušně uživit. Je to různé, jsou také ženy, které vydělávají sobě a partnerovi na drogu.
Drogy dnes už nikdo nechce
Hani, jsou v tomto oboru časté drogy?
Není to tak strašné. V těch devadesátých letech to bývalo mnohem horší. Na ulici drogy využívají k manipulaci s holkami, ale je také hodně žen počtářek - to jsou ty, co si dávají pozor, aby nepily alkohol, mají doma dvě děti, a snaží se, aby vydělaly peníze. Těch drogovek může být třeba 16 % a většinou jsou to ty z ulice. Neříkám, že v klubech se jim nedaří, ale je jich tam málo, protože je to mnohem více hlídané. Majitelé jsou si dnes vědomi toho, že drogy jsou v klubu problém.
Rozumím.
Chtějí mít prostě klid a pohodu. Aby žena vydělávala peníze pro ně a eventuálně pro sebe, ale aby se jim do toho rozpočtu ještě necpala droga. Hodně žen také říká: „Vždyť já jsem měla dva chlapy, než jsem šla do sexbyznysu." Ty ženy nepřicházejí z promiskuity a každý osud je skoro na román.
Zákazník chce bábovku a masáž teplým olejíčkem
Zákazníci se asi tolik nezměnili, ne?
Já už do terénu moc nechodím, ale připadá mi, že nám narůstá trend mamánků. Chtějí, aby měli všechno příjemné, takže jim ženy třeba pečou bábovky.
Ne!
Ano. Oni si přišli posedět, tak jim pečou bábovky. A já říkám: „A co to sado maso, ten sál nahoře?" Ona mi odpovídá: „Tam už jsem nebyla tři měsíce." Mamánci chtějí bábovky, chtějí polévat teplým olejíčkem, chtějí masáže prostaty. Oni si přišli jenom za příjemnými věcmi, nechat se rozmazlovat, ničím nerušení. Chtějí, aby to byla taková návštěva u přítelkyně. Všechno je to ten princip slasti. Zdá se mi, že trend teď je, že chlapi chtějí mít příjemné zážitky. Buchtičky a teplý olejíček.
Kolik si dnes prostitutka vydělá?
Často tady mluvíme o penězích. Můžeme si říct nějaké konkrétní částky? Kolik si třeba obecně vydělává měsíčně holka, která je v Praze na ulici?
V Praze na ulici si toho moc nevydělá. Na ulici je hrozně těch, které jsou závislé, a jsou tam osoby, které odčerpávají to, co ženská vydělá. Takže to není úplně dobrý příklad. Dlouhou dobu byla ulice jediným místem, kde bylo možné beztrestně nabízet služby.
Kvůli covidu, myslíte?
Kvůli covidu, protože byly nějaké tři metry od sebe a měly roušku. Za orální sex jste dostala třeba kolem pětistovky. Potom ale přijdou další, které nabídnou dumpingové ceny a tím je podrazí. Třeba už si domluví kšeft, přijde jiná a nabídne stejnou službu bez kondomu a za tisícovku, ne za 1500 korun. Holky se tam na něčem domluví, ale nikdo to potom nedodržuje.
A v klubech?
V klubech jsou služby víceméně stanovené a můžete nahlédnout do ceníků. Každý klub to má jinak, ale obecně je to kolem dvou tisíc. Tolik se o to nezajímáme, protože něco jiného je, co je napsané, co vám někdo řekne, a něco jiného je realita. Řekla bych, že ceny začínají na pětistovce.
Nezletilé dívky nejsou výjimkou
V kolika letech ženy začínají na ulici?
My, jako oficiální organizace, se můžeme stýkat jen s těmi, kterým je víc než 18 let. Jinak je to trestný čin.
Aha
Pokud nabízejí sexuální služby před 18. rokem věku, je to ohrožování mravní výchovy mládeže. Ale z výzkumů víme, že takových 30 % začínalo s placeným sexem před 18. rokem života. Není to naším úkolem, nejsme represivní orgán, jsme pomáhající. Víme, že tam ty ženy jsou, ale většinou jsou naučené říkat, že jim je 18. Ale jde o zdraví. Jsou třeba ženy, které mají pět chorob současně.
Jak potom reagujete?
To už potom považujeme zdraví za prioritní a takovou ženu vyšetříme a doléčíme. Většinou je tam někým vyslána a sledována. Někdy je ta práce složitá. A nemá to snadné ani ten zdravotní nebo sociální pracovník. Většina z nich ví, že by to neměly dělat před 18. rokem, tak vám řeknou, že jim je víc. A vy je prostě vyšetříte, protože víte, že to má význam.
O čem ještě promluvila Hana Malinová?
- O práci Heleny Třeštíkové s tématem prostituce
- O divadelním spolku Rozkoš
- Zda přišla Hana Malinová o víru v dobrého člověka
- Jaký je rozdíl mezi pornoherečkou a prostitutkou
Zdroj náhledové fotografie k článku: Lifee.cz/talkshow Na kafeečko
Související články
