Facebook
Instagram
Představitelka legendární Saxany Petra Černocká (72) přijala pozvání Miluše Bittnerové do talkshow Na kafeečko. Promluvila v něm o těžkých chvílích, které prožívala, když jí krátce po porodu zemřel syn Petr. Podle svých slov je dnes mistryní ve vytěsňování nepříjemných vzpomínek. Vytěsnit se jí podařil i fakt, že její dcera Barbora trpěla bulimií. Herečka také zavzpomínala na natáčení Dívky na koštěti, během kterého neustále bojovala s pocitem, že má macatá stehna a nehezké nohy. Jak dnes s úsměvem říká, celý národ ale nakonec uvěřil, že má nohy krásné.
Petra Černocká přijala pozvání Miluše Bittnerové do talkshow Na kafeečko. Promluvila o nejtěžším období svého života, kdy přišla o novorozeného syna Petra. Zdravé miminko, jehož otcem byl Jan Vaculík, zemřelo kvůli špatně vedenému porodu.
Později se umělkyni narodila dcera, zpěvačka Barbora Vaculíková (42). Manželství s Janem Vaculíkem sice nepřestálo nevěry, přesto se dodnes vídají a pravidelně spolu chodí na obědy. Petra nyní spokojeně žije s hudebníkem Jiřím Pracným (69), za kterého se provdala v roce 2004.
Legendární čarodějnice, kterou Petra Černocká před lety ztvárnila, se divákům dodnes připomíná prostřednictvím muzikálu Saxana, který v režii Šimona Cabana uvádí pražské Studio DVA. Její roli převzaly mladé talentované herečky Berenika Kohoutová a Vendula Příhodová. Petra v něm vystupuje jako speciální host. Jak nicméně nestárnoucí umělkyně prozradila v naší talkshow, natáčení slavného filmu pro ni příliš idylické nebylo.
Vorlíčkův slavný snímek Dívka na koštěti uvede dnes v 16:10 třetí kanál České televize.
O tom, jak jí zemřelo miminko
Myslím, že když to nakousnu, tak bych vám nemusela ublížit. Zemřelo vám miminko, syn, krátce po porodu. Je to věc, která se postupem času zahojí, nebo to je taková tragédie, která nikdy neodejde?
Záleží na tom, jak to člověk celé měl. Když se tahle strašně blbá věc stala mně, byla jsem předpřipravená. Umřela mi maminka, když mi bylo deset. Čili já měla ten šok už jednou za sebou. A když se vám tohle stane v deseti letech, že se na vás svět takhle vyprdne, tak ten krutý zásah prostě musíte vytěsnit. A já jsem mistr vytěsňování. Když se mi stala ta věc se synem, odcházela jsem z porodnice a říkal si: "Ano, nevyšlo to. Ale do roka to dítě mít budu." Pak se to trošku rozplizlo. Barunku jsem měla až ve třiceti. Umím tyhle věci i ve vztazích velmi rychle přehodnotit. Předevčírem jsem byla na obědě s mým prvním mužem. Občas chodíme na obědy, šíleně si rozumíme. Navštěvuji ho a všechny jeho partnerky mě měly celkem rády. Já jsem jim podlejzala, aby mě pouštěly do domácnosti, protože když žárlí, tak vás tam nemusí pustit, že? S exmanželem si samozřejmě rozumíme víc než tehdy, byly tam nějaké ukřivděnosti. On mi dost zahýbal.
Vy jemu ne?
Nevymyslela jsem nic chytřejšího, než že jsem mu udělala totéž. A to jsou takové věci, které jsou hloupé. Už jsme měli tříletou holčičku. Ale nějak jsme to zmákli. Převalilo se to a on i ostatním ženským dával trošku na frak. Ale je to bezvadný chlap. Můj dvojka muž ho má rád, oni se kamarádí. Jsou každý jiný, ale mají se rádi.
O celoživotním vzdělávání
Chodíte ještě na přednášky?
Už mám velké absence. Po padesátce jsem zdivočela, když už nebylo tolik koncertů. Měla jsem volnou kapacitu a říkala jsem si: Co teď? Tak jsem začala chodit na fildu na přednášky. Kamarád, moderátor Jančařík, mi řekl, že jeho kluk tam chodí a že je tam fantastický filozof Machovec, který tam přednáší. Tak jsem se mezi študáky vloudila do lavic. Přednášky jsou otevřené a já byla šťastná, že už nejsem tak pitomá. Potom jsem ještě chodila k Lukešovi na architekturu. Jsem prostě magor. Od školy trpím tím, že nemám vzdělání. Mám maturitu, ale na konzervatoři. Co si budeme povídat, tam to je tak, že když dobře zpívá, tak jí dáme. Ale jsem nedovzdělaná. Pořád tím trpím, a tak se dovzdělávám.
O dceři, která si prošla bulimií
Jak jste s dcerou řešila její bulimii?
Kupodivu jsem ji vytěsnila tak dokonale, že o tom nevím. Ona ta holka je velmi inteligentní. Řeknu vám, že jí závidím. Ona už dneska školí mě. Je to vysokoškolačka, dotáhla jsem ji až na Karlovu univerzitu. To se mi povedlo, já byla tak pyšná! Sama jsem nedovzdělaná a dcera je vysokoškolačka.
Na té její promoci jste si vlastně už pro diplom došla.
Ona mi ho přinesla ukázat a já byla nejšťastnější na světě. O bulimii mi neřekla. Nějak se z toho sama vyhrabala a úspěšně mi to zatajila. To bulimičky dělají. Nevěděla jsem to, dokud to neproskočilo nějakou „třináctou komnatou“.
Co to s člověkem udělá?
Vyděsila jsem se k smrti, jak nezodpovědná jsem byla matka, že jsem přehlédla tak zásadní věc. Muselo to být někdy v pubertě. Ona, jak je inteligentní, tak je samozřejmě vzdorná. Teď už je hrozně hodná, ale v pubertě to bylo na ostří. Navíc měla nevlastního tatínka, ale on je naštěstí zlatý. Ten řekl: "Hele, do toho se vám vůbec nebudu montovat." Od ní jsem se nic nedověděla. Zřejmě něčím takovým, jako je bulimie, trpěla, ale matce se rozhodně svěřovat nebude. Nevím, ve kterých letech to mohlo být. Poslali jsme ji do Austrálie, roznášela tam kafe a něco tam studovala. Vrátila se úplně jiná holka. Naprosto dospělá, úžasná. Od té doby byl klid. Bylo prostě období, kdy by se mi s takovouhle věcí nesvěřila. Dnes už se mi svěří se vším.
Petra Černocká o antichartě
Chci jen poukázat na to, že je spousta herců a hereček, kteří hrají třeba padesát let a nemají za sebou film, jako je Dívka na koštěti. Takhle je to vůči nim nefér.
To je velmi nefér. Ale já jsem byla taky potrestaná, protože už jsem to nemohla nikdy překonat. Měla jsem hit Koukej, se mnou si píseň broukej. Lidé si to se mnou zpívali, ale všechno zapomenuté. Náklaďák, to bylo v 80. letech, kdy jsem vyráběla hit za hitem. Ani nevím, jak jsem to dělala.
Také jste byla na Slavíkovi, že?
Byla jsem pořád čtvrtá. To bylo hodně výhodné místo, teď si klepu na rameno.
Klepejte, pojďte.
V té době se podepisovala Anticharta, vzpomínáte si na ten průšvih, jak tam nahnali umělce? Mě tam také hnala agentura. Řekla: "Půjdete." Seděla jsem doma s manželem a, Ježíši, ten by byl naštvaný. On byl takový zaťatý. Říkala jsem mu: "Hele, ale co s tím?" A on říká: "No, prostě tam nepůjdeš". A já jsem říkala: "No jo, ale já jsem čtvrtá. To by si mohli všimnout." Ale nevšimli si. Měla jsem teda kliku. Dalo mi dost práce nějak to vybalancovat. Takže zase taková frajerka jsem nebyla.
Petra Černocká a bratranec Vlastimil Brodský
Měla jste mezi příbuznými někoho, kdo se zabýval operou nebo zpěvem?
Má rodina byla múzická. Tetička Světla, taková pořádná ženská, byla hospodská v Dubině v Pardubicích. Dubina byl lesoparčík, v němž se nacházela zahradní restaurace. Jezdila jsem tam na prázdniny. Tetička mě měla ráda a vždycky říkala: "Když budeš chtít tatranku, tak si můžeš tady za pípu vždycky šáhnout." Asi za čtyři dny mi to zatrhla, protože já jsem tam sahala pořád. Odjakživa jsem milovala sladké. A tahle tetička znala veškerý repertoár, operní i klasický, a prý tam roznášela pivo a k tomu zpívala árie. Zdá se mi, že je to trochu přitažené, ale zřejmě byla muzikální.
Někdo z vaší rodiny přeci muzikální být musel.
Vlasta Brodský byl muzikální. Slyšela jsem ho jednou zpívat nějakou televizní písničku. Bylo to nic moc, ale čistě intonoval. Za mlada byli kámoši s mým tátou, Vlastimil Brodský je můj vzdálený bratranec. Byl ode mě věkem hodně daleko. Vlasta chodil do různých obskurních podniků stepovat. Na to člověk opravdu musí mít talent.
Petra Černocká a její nohy
Jste krásná ženská. Co na to chlapci, tenkrát?
Hezká jsem tedy byla. Ty fotky, když já se v nich hrabu!
Hlavně ty vaše nohy v Dívce na koštěti!
Ne, to byl malér, pozor. Teď už to můžu vykecat. Za mnou občas na koncert přijde starší pán, můj ročník. Ptala jsem se ho, jestli se koukal na Saxanu. A on říká: "Ano a vy jste v mé pubertě byla sexuální idol. Ty nohy!" Pusťte si to, ty nohy, to je jenom taková fáma. Ono to bylo působivé. Měla jsem dlouhé šaty a skočila jsem do studny. Bylo to spíš dramatické číslo. Utrhla jsem šaty a objevila se noha - ale jaká noha! Říkala jsem panu režisérovi: "Pane režisére, nemůžeme tu sukni trhat tak nakrátko. Já mám blbý nohy." On to taky nevěděl, není to tak poznat. Ale byla tam scéna, kdy jdu do podzemí chodbou a už jsem měla tu krátkou sukni. A kde byl problém? Druhý den si pustili, co natočili. A režisér říkal: "No, měla jste pravdu!" Kdybych k té sukni měla nějaké kramflíčky, ale byla jsem na boso a to té noze vůbec nepomohlo. K tomu mám takovou zvláštní houpavou country chůzi.
Mám pocit, že jsme obě viděly jiný film.
No právě, to je fantastické. Tohohle si nikdo nevšiml. Jak jsem si utrhla tu sukni a pak jela na motorce s medvědem, tak tohle bujné stehýnko... Národ prostě uvěřil, že mám hezké nohy. Mám normální nohy, není to průšvih.
Když jsme u těch nohou, tak v Semaforu to byl trest boží. Zpívaly jsme takhle vedle sebe u mikrofonu s Miluškou Voborníkovou a Naďou Urbánkovou. Nožky. A já jsem vždycky musela mít kalhoty. Nesnesla jsem tu možnost, že by někdo viděl, že já mám ty nohy nejblbější. Měla jsem je i malinko macaté, nebyla jsem tak hubená jako dneska. Dneska se mi to zdá dobré. A představte si, že jsem začala nosit minisukně. Prostě po padesátce jsem se rozšoupla a pomalu jsem dospěla k tomu, že proč ne.
Petra Černocká znovu Saxanou
Vím, že hrajete ve Studiu DVA Saxanu. Hraje vás Berenika Kohoutová. Já si ale umím představit, že když vás navléknou do kostýmu Saxany a dají vám tu paruku, že ze čtvrté řady nepoznají rozdíl.
Neumíte si představit, jak dlouho jsem o tom přemýšlela. Jednou jsem seděla v kavárně naproti Studiu DVA a byli tam takoví dva kluci. Takové ty ročníky, které by mě nemohly zajímat. Mladí kluci. A najednou jdou ke mně. A já si říkám: ,Sakra, co je?' Představili se mi, že to tam řídí a že tam budou hrát Saxanu. "My bychom chtěli, abyste tam hrála. Můžete si vybrat co." Chtěli mě do toho představení jako takový suvenýr pro diváky. A já jsem říkala: "No, tak snad jedině tu starou čarodějnici!" Opravdu se za půl roku ozvali a já byla přesvědčená, že takovouhle opičárnu nemůžu dělat. Být zase za Saxanu. Ale potom mi řekli, že to dělá Šimon Caban. Jako holka jsem za bratry Cabany chodila na tu jejich Baletní jednotku Křeč, jezdila jsem div ne za Prahu. Jsou skvělí. Jednou jsem s nimi dokonce secvičila taneček, protože jsem coby Saxana v Karlíně uváděla kouzelnický festival. Bydlela jsem tehdy na nábřeží v takovém krásném bytě, který měl halu jako je dnes celý byt. Tam jsme trénovali, ale televize to myslím nesnímala. Šimon to někde vyštrachal, točili si to na kamerku, šikulové. Téměř není poznat, že jsem to já, ale tančím tam výborně.
Celou zpověď Petry Černocké najdete v úvodním videu. Co dalšího prozradila?
- Proč se rozhodla studovat operní zpěv
- Proč jí dělá problémy placení
- Jak se dostala k opernímu zpěvu
- Co jí dalo do vínku její znamení Střelce
- Jak vnímá hudební kariéru své dcery
- Proč se naučila kouzlit
Zdroj náhledové fotografie k článku: Lifee.cz/talkshow Na kafeečko
Související články
