Natálie (27): Po smrti kamaráda jsem nenáviděla celý svět. Zahodila jsem i amulet pro štěstí, který se mi pak záhadně vrátil do života

Romana jsem znala od střední školy. Byl to tehdy můj jediný opravdový kamarád, protože všichni ostatní se mi chtěli jen dostat do kalhotek. Roman byl jiný, věčně zahloubaný intelektuál, který viděl krásu všude kolem sebe. Moc ráda jsem poslouchala, když mi vykládal třeba o umění.

Mohlo by Vás zajímat:

Edita (35): Amulet od Egypťana mi přinesl štěstí, ve které jsem už vůbec nedoufala

Přišla jsem o nejlepšího přítele

Roman nebyl homosexuál, ale nepotřeboval honit každou sukni. To byla další věc, kterou jsem na něm měla ráda. A snad i díky tomu naše přátelství vydrželo tak dlouho. Po střední škole jsme se totiž rozdělili. On šel na vysokou, já si našla první zaměstnání.

Když jsem začala chodit se svým současným manželem, poradila jsem se s Romanem. Byla jsem zvědavá na jeho názor. Měl neuvěřitelný čich na lidi a i tehdy mi dobře poradil. Dnes mám spokojené manželství a dvě děti. Co víc bych mohla chtít od života?

Snad jenom to, aby mi nevzal Romana. Před časem ho totiž na přechodu zrazilo auto. Řidič měl dvě promile a myslel, že se chodcům vyhne. Nepovedlo se mu to. A v cestě mu stál Roman...

Mohlo by Vás zajímat:

Rebeka (38): V Itálii jsem si pořídila amulet. Velmi brzy jsem zjistila, že nejde jen o ozdobu

Zahodila jsem amulet pro štěstí

Když jsem se dozvěděla, co se stalo Romanovi, byla jsem zrovna na dovolené u moře. Dodnes si pamatuju, jak jsem seděla v hotelovém pokoji a nechtěla uvěřit tomu, co mi do telefonu říkala jeho maminka. Nemohla jsem se jí zeptat, jestli to není žert, ona by nic takového neudělala.

V ruce jsem svírala amulet pro štěstí, který mi kdysi dávno dal Roman, a brečela jsem. Proč se takové věci dějí dobrým lidem? Nikdy nikomu neublížil, byl hodný a vždy všem pomáhal. A najednou byl pryč. Můj smutek se pak proměnil ve vztek. Zlobila jsem se na celý svět, nenáviděla jsem vesmír za to, co provedl.

Manžel tehdy dětem řekl, že jsem unavená, takže si s nimi hrál víc on. Já chodila po pláži jako tělo bez duše. Měli jsme rezervovaný výlet lodí, ale mně bylo všechno jedno. Zatímco lidé si fotili vlny a ostrovy, já stála u zábradlí lodě a koukala do dálky. Pak mě znovu ovládl vztek. Strhla jsem si amulet z krku a hodila ho co nejdál od sebe. Zmizel ve vlnách, které se tvořily za lodí. Neulevilo se mi, ale neviděla jsem důvod nosit amulet nadále. Štěstí mi nepřinesl...

Mohlo by Vás zajímat:

Gábina (29): Někdo se mě snažil uhranout. Od silných bolestí hlavy a nevolnosti mi pomohl až amulet modrého oka

Amulet pro štěstí se ke mně záhadným způsobem vrátil

Dovolenou jsem si moc neužila. V noci jsem špatně spala, přes den mě nic nebavilo. Až ke konci se mi trochu zlepšila nálada, když mě děti vytáhly do vody. Na chvíli se mi povedlo zapomenout na Romanovu smrt. Ale stejně se mi tu noc o něm zdálo.

Další den ráno jsme s manželem balili kufry, protože v poledne měl přijet autobus a odvézt nás na letiště. Měli jsme všechno sbaleno a chystali se na poslední procházku po pláži, když manžel ještě kontroloval, jestli děti třeba nehodily něco za nábytek. "Hele, není tohle tvoje?" zeptal se mě najednou. Vytřeštila jsem oči. Za postelí našel amulet pro štěstí od Romana.

Vůbec nevím, jak se tam dostal. Vždyť jsem ho hodila do moře! Je možné, že mi ho nějakým způsobem vrátil sám Roman? Možná mi chtěl naznačit, že život jde dál a nemám kvůli němu truchlit tak dlouho. To byl celý Roman. Vždy říkal, že život se má brát z té lepší stránky. Jen škoda, že mi to už nemůže říct osobně...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Miluška (35): Na dovolené v Chorvatsku jsem si pořídila amulet, který mi měl přinést štěstí. Bohužel fungoval přesně naopak

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.