Nejhorší letecké neštěstí v Československu: Příčina havárie letu LZ101 je už téměř 60 let zahalená tajemstvím

Let LZ101 bulharsko-sovětské společnosti TABSO měl namířeno z Budapešti přes Prahu do Berlína. Tam se ale bohužel nikdy nedostal. Kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám byl nucen přistát na Slovensku. Jenomže manévr skončil jedním velkým neštěstím.

Mohlo by Vás zajímat:

Strašlivá neděle 27. března: Při letecké katastrofě přišlo o život 583 lidí. Nikdo na letišti si toho nevšiml

Letoun Iljušin létal bez nehody

Pro pravidelný let společnosti TABSO byl vybrán letoun Iljušin Il-18B, který neměl do onoho nešťastného dne ani jednu nehodu. Kapitánem byl jednačtyřicetiletý Lubomir Todorov Antonov. S téměř 12 tisíci nalétanými hodinami patřil mezi služebně nejstarší personál u TABSA. IL-18b se stal "jeho letadlem" krátce po nástupu do zaměstnání. Poprvé s ním vzlétl v červenci 1962. Letiště v Bratislavě znal jako své boty a navštívil ho už jedenáctkrát.

Prvním důstojníkem byl šestatřicetiletý Svetoslav Dimitrov Šakanadov, jenž složil zkoušku odbornosti den před tragickým letem. Posádku doplňovali navigátor 1. třídy Tomakov, radiotelegrafický důstojník Tasev, palubní mechanik Rangelov a stevardky Ivanovová, Georgievová a Stoičkovová.

Mezi čtyřiasedmdesáti cestujícími byly i slavné nebo významné osobnosti: bulharská operní sólistka Ekaterina Popová, bulharský velvyslanec, generál Ivan Bačvarov, honduraský spisovatel a novinář Ramón Amaya Amador a dirigent Václav Jiráček.

Let odstartoval v Budapešti. V Praze se zatím začalo zhoršovat počasí. Kapitán Antonov se tak rozhodl přistát v Bratislavě. Jelikož se okolo půl čtvrté odpoledne počasí v hlavním městě umoudřilo, začal se letoun připravovat ke startu. Meteorolog bratislavského letiště, Jan Popelený, sice kapitána varoval, že nad Malými Karpaty se ze severozápadu očekávají střední až silné turbulence, Antonov to ale zřejmě vyhodnotil jako malé riziko.

Po osmi kilometrech od letiště ale Iljušin havaroval, a to na svahu Sakrakopce v Malých Karpatech v oblasti zvané Rača. Letadlo narazilo do země ve velmi vysoké rychlosti. Strhlo s sebou řadu stromů a zhruba po dvaceti sekundách se rozpadlo. Vypukl prudký požár. Havárie se udála nedaleko zastavěné oblasti, viděla ji tak spousta lidí. Kvůli neschůdnému terénu, tmě a špatnému počasí se záchranáři dostali na místo až po devadesáti minutách. Nikdo nepřežil.

Mohlo by Vás zajímat:

Prokletí rodů Kennedyů: Nejstarší syn zahynul při letecké havárii, která je dodnes záhadou

Napětí na obou stranách

Vyšetřování tragédie se ujala československá komise pod vedením vrchního leteckého inspektora Jan Dvořáka. Dle platných mezinárodních úmluv bylo nutné spolupracovat s Bulharskem, tedy zemí, v níž bylo letadlo zaregistrováno. Tam se do čela vyšetřovacího týmu postavil předseda Státní revizní komise Ninko Stefanov spolu se zástupci výrobce Iljušinů a jejich motorů.

Celá spolupráce se ale nesla ve znamení velkého napětí. Kupříkladu delegaci společnosti TABSO nebylo umožněno vstoupit na místo havárie. A tak se obě strany začaly hádat, kdo by měl celou akci vést. Nakonec se musel do toho vložit tehdejší ministr obrany Alois Indra. Řešil hlavně to, na čí straně je vina. Odškodné v obou zemích, které by pozůstalým rodinám náleželo, bylo totiž velmi odlišné.

Jak tedy zněla závěrečná zpráva? Příčinu nehody podle ní nešlo jednoznačně určit. Avšak s největší pravděpodobností posádka letadla nedostatečně zhodnotila terénní a povětrnostní podmínky.

Mohlo by Vás zajímat:

Michel Lotito: Muž, který se proslavil tím, že během dvou let snědl celé letadlo

Politické pozadí a konspirační teorie

Konec vyšetřování havárie byl ve znamení sebevraždy soudce Nejvyššího soudu Nedjy Gančeva. Krátce předtím svým přátelům řekl, že nemůže udělat to, co po něm chtějí. To vedlo některé Bulhary k přesvědčení, že pád letadla mohl zosnovat tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Todor Živkov. Chtěl se tak prý tímto způsobem zbavit svého soupeře, generála Ivana Bačvarova.

Mohlo k tomu skutečně dojít, nebo jde jen o pouhou konspirační teorii? Skutečně by se kvůli jednomu člověku obětovaly životy několika desítek lidí? Doposud se nenašly důkazy, že by tomu tak bylo.

Mohlo by Vás zajímat:

Za svobodou: Skupinka mladých lidí unesla v roce 1970 z Karlových Varů letadlo, toužili po životě na západě