Nikola (28): Bývalý kamarád mě vydírá, že zveřejní mé intimní fotky. Odmítám mu platit za mlčení, ale mám strach

Znali jsme se od školky. Bydleli jsme vedle sebe, trávili jsme spolu každé odpoledne, léto, svátky. V pubertě jsme si začali psát věci, o kterých jsme se styděli mluvit nahlas. On mi posílal, co ho vzrušuje, já jemu svoje tajné sny. Dávalo mi to pocit bezpečí. Že když už nebudu nikdy nikomu stačit, tak aspoň jemu budu dost. Občas to byly i fotky. Hloupé, intimní, pubertální. Myslela jsem si, že je to navždy jen mezi námi.

Mohlo by Vás zajímat:

Anežka (33): Podivný muž mě sledoval několik týdnů až ke mně domů. Šlo mi o život a dodnes mi běhá mráz po zádech

Ozval se zničehonic

Postupně jsme se odcizili. On šel na jinou školu, pak do zahraničí. Já zůstala. Občas jsme si napsali, ale nic osobního. Dozvídala jsem se o něm jen z doslechu – že střídá práce, partnerky, že si půjčuje peníze a nevrací. Mně se nikdy neozval s žádnou prosbou, takže jsem si myslela, že náš vztah zůstal čistý.

Pak mi jednoho dne přišla zpráva. Nejprve jen pozdrav a zmínka, že máme pár společných vzpomínek. Nechápala jsem, co tím myslí, ale během pár minut mi přišlo pár screenshotů. Staré konverzace. Moje slova, moje fotky. Všechno, co jsem dávno vytěsnila. „Mám všechno. A ani jeden z nás nechce, aby to viděl někdo další, že ne?“

Udělalo se mi špatně. Srdce mi bušilo tak, že jsem neslyšela vlastní myšlenky. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Kluk, kterého jsem považovala v mládí za bratra a je vyděrač a ještě k tomu využívá mojí pubertální naivity a bezbrannosti!

Mohlo by Vás zajímat:

Sofie (25): Přítel se mi po rozchodu pomstil a zveřejnil moje intimní fotky. Nenechala jsem si to líbit

Odmítla jsem se mu podvolit

Chtěl peníze. Ne hned milion, ale dost na to, aby mi to ublížilo. Prý jen malá pomoc. A že když nezaplatím, fotky půjdou ven. Nevím, jak dlouho jsem jen seděla a zírala na ten chat. Neuměla jsem si představit, že bych to někomu řekla. Komu? Partnerovi? Policii? Nikdo neví, co jsme si psali. A ani já jsem to nechtěla znovu otevírat.

Několik dní jsem přemýšlela, jestli zaplatit. Napadlo mě, zda bych mohla říct, že to nejsou moje fotky. Ale na některých byla moje tvář. Moje jizva na břiše. Nebylo úniku. Nakonec jsem to nevydržela. Napsala jsem mu, že ať si to klidně zveřejní. Že je to jeho vizitka, ne moje. Zablokovala jsem ho, ale dalších několik měsíců jsem žila v děsu.

Nikdy nic neposlal, aspoň ke mně se to nedostalo. Jen zmizel. Ale nejhorší je, že někde pořád má moje tělo v počítači. A kdykoliv se může rozhodnout, že to pustí dál. Žiju s tím vědomím každý den. A že člověk, který mě znal jako nikdo jiný, se nakonec rozhodl mi takhle ublížit – to bolí víc než samotný strach.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Filip (40): Manželka mi ke kulatinám věnovala nahé fotky. Moje reakce ji dokonale zaskočila

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.