Oliver (33): Měli jsme krásnou a drahou svatbu, kvůli které jsme se zadlužili. Málem nás to stálo střechu nad hlavou

Plánovali jsme svatbu, která měla být dokonalá. Roky jsme o tom mluvili – velký obřad, rodina, přátelé, nádherný prostor, kde by každý detail vypadal přesně tak, jak jsme si vysnili. Nechtěli jsme šetřit na zážitcích, chtěli jsme, aby to byl den, který si budeme pamatovat celý život. Když jsme začali s přípravami, postupně nám bylo jasné, že to bude dražší, než jsme si představovali. Ale říkal jsem si, že to zvládneme. Na svatbě se přece nemá šetřit, je to jednou za život.

Mohlo by Vás zajímat:

Marta (41): Kvůli finanční krizi jsem dětem nemohla zaplatit školní výlet. Pomoc nakonec přišla z nečekané strany

Náklady nám přerostly přes hlavu

Každá položka na seznamu rostla – od šatů až po catering. A my jsme do toho investovali bez většího přemýšlení, podléhali jsme nadšení a očekávání. Vzali jsme si pár menších půjček, abychom mohli vše zaplatit. Každý nás ujišťoval, že svatba je důležitý moment, na kterém se nešetří, a my tomu věřili. Jenže když ten den skončil a euforie odezněla, zůstali jsme s holou realitou.

Po návratu z líbánek nás čekaly první výdaje, které jsme si začali uvědomovat až příliš pozdě. Byt, který jsme si pronajímali v Praze, měl nájem vyšší, než jsme plánovali, a ceny potravin a energií mezitím stoupaly rychlým tempem. Do toho přišly první splátky půjček, které jsme si vzali na svatbu. Když jsme začali počítat všechny výdaje, zjistili jsme, že vůbec nevíme, jak to všechno zvládneme zaplatit.

Zůstal jsem bezradný, zatímco se měsíční náklady jen hromadily. Po několika měsících záplatování půjčky dalšími půjčkami od známých a rodiny jsme se ocitli v absolutně zoufalé situaci. Dostali jsme se až tak daleko, že jsme prostě neměli peníze na nájem a já cítil obrovskou zodpovědnost. Jak jsme se mohli nechat strhnout tak daleko? Měli jsme si stanovit limity. Ale svatba nás zaslepila, chtěli jsme pro sebe to nejlepší.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (29): Svatba mé sestry byla jako pohřeb. Je mi líto, že se vdala z donucení rodičů

Změnili jsme životní styl

Nakonec jsme museli přijmout tvrdé rozhodnutí. Nemohli jsme dál žít tak, jak jsme plánovali. Náš životní styl se musel radikálně změnit. „Musíme začít prodávat věci, které nám zůstaly ze svatby, všechny drahé dárky a luxusních věcí, které nám ze svatby zůstaly. Všechno musí pryč,“ oznámil jsem doma a čekal jsem scénu, ale i manželka souhlasila.

Když jsem nesl poslední balíčky na poštu, abych je odeslal, uvědomil jsem si, že tato svatba, která nás měla spojit, nás málem uvrhla do obrovského chaosu. Byli jsme pár týdnů od toho, abychom ztratili střechu nad hlavou. Ale místo toho nás tento šok donutil sebrat odvahu a změnit přístup. Naučil jsem se, že krásné okamžiky a luxusní svatba nemohou nahradit jistotu a stabilitu, kterou jsme si nyní museli těžce znovu vybudovat.

Postupně se nám povedlo dluhy zaplatit a začali jsme i šetřit a pečlivě plánovat. Uvědomili jsme si, že opravdová hodnota spočívá v tom, že zvládneme překonávat těžké chvíle, nejen si užívat ty radostné. Teď žijeme skromněji, s menšími očekáváními a větší pokorou. A když vidím prázdné místo, kde dříve stála drahá dekorace ze svatby, aspoň si připomenu, že opravdové štěstí není v pompéznosti, ale v tom, jak dokážeme zvládat reálný život.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Šárka (34): Růst životních nákladů nás donutil nastěhovat si domů cizí ženu. Brzy jsem se začala bát o život