Olivie (24): V nemocnici jsem po nocích hrála šachy se starším pacientem. Jedno ráno jsem se pak dověděla šokující novinu

V nemocnici už jsem nevěděla, jak se zabavit. Noční šachové partie se staříkem mě bavily. Jen mě pak trochu vyděsilo, když mi řekli, že pán nemůže chodit a zemřel pár hodin před naší poslední hrou.

Mohlo by Vás zajímat:

Jonáš (26): Vyvolávání ducha mého dědy se povedlo. Jenže pak mi sdělil něco, co jsem rozhodně nečekal

Začala jsem po nocích hrát šachy se starším pacientem

Byla jsem už druhý týden v nemocnici a nikdo si se mnou nevěděl rady. Příznaky neodpovídaly snad žádné srdeční vadě, přesto si mě raději nechávali na pozorování. Na oddělení jsem byla jediná mladá holka, kolem leželi starší lidé po infarktech a podobně. Děsně jsem se nudila a to hlavně v noci.

Přes den mě navštěvovali kamarádi nebo rodina, na chodbě se pořád něco dělo. V noci nastalo nepříjemné ticho a mně bylo smutno. Procházela jsem se chodbami a jednou narazila na dědu, který asi také trpěl nespavostí. Seděl sám na konci chodby u šachového stolku.

Šachy miluju, takže jsem s ním ráda u hrnku čaje zahrála. Stal se z toho takový zvyk. Moc jsme toho nenapovídali, ale zpříjemnilo nám to dlouhou chvíli. Navíc jsem ho pořád nemohla porazit, takže jsem se těšila na každou další partii a myslela si, že tentokrát ho pokořím.

Mohlo by Vás zajímat:

Martin (28): Táta se mi ve zlých snech zjevoval jako zachránce. O pár dnů později bojoval v nemocnici o život

Konečně jsem vyhrála, starý pán ale do rána zmizel

Poslední noc, kdy jsem toho muže viděla, jsem konečně šachovou partii vyhrála. On se choval ale ještě tišeji než obvykle. V obličeji mi připadal mnohem mladší nebo zdravější. Měl uvolněnější výraz a po mé výhře se šťastně usmál. Většinou vypadal zachmuřeně a obličej měl v křeči.

Řekla jsem mu, že se mi zdá, že půjde brzo domů, a on odpověděl, že je to tak. Ráno jsem si šla do sesterny půjčit nějaké časopisy, a když jsem procházela kolem pokoje toho starého pána, všimla jsem si něčeho divného. Pokoj právě vyklízela uklízečka a postel byla prázdná.

Že by ho propustili tak brzy ráno? Zas natolik fit mi nepřipadal, a tak jsem se o tom zmínila sestřičce. Ta mi oznámila, že pán zemřel krátce po půlnoci. Já s ním ale hrála šachy ve tři ráno! "Drahoušku, to sis asi nějak popletla, vždyť nemohl poslední týden ani na nohy," odbyla mě a šla rozdávat léky.

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (21): Krásný kámen z Kanárů nosí smůlu. Když jsem ho věnovala kamarádce, skončila v nemocnici

Při poslední partii jsem se s ním rozloučila

Hrála jsem s nějakým přeludem, nebo jeho duší? Chtěla jsem tomu přijít na kloub, nejsem přeci blázen. Další noc jsem se opět zvedla a šla na chodbu číhat, zda se jeho duch neobjeví. Neobjevil se. Na šachovém stolku ale stála rozehraná partie.

Některé figurky byly seřazené na straně přesně tak, jak to dělával on. Zahrála jsem pár tahů a s pánem jsem se pak v duchu rozloučila. Další den už mě pustili s tím, že se na nic nepřišlo a pravděpodobně jsem zdravá jako řípa. Od té doby hraju šachy a věřím na duchy.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Robert (23): Babička mi v noci volala z nemocnice, abych jí přivezl jogurty. Ráno jsem zjistil, že už je nějaký čas po smrti