Pamětník Bohumil Venclík: 101letý vlastenec přežil brutální výslech na gestapu i tvrdou ruku komunismu

Byl 15. březen roku 1939 a učitel Eugen Poláček řekl svým žákům, mezi které patřil i Bohumil, že si zazpívají hymnu. Republika totiž právě skončila a zemi obsadil wehrmacht. A od té doby to pro Bohumila byla doslova jedna životní rána za druhou.

Mohlo by Vás zajímat:

Vyhlazení Lidic ve vzpomínkách pamětníků: Tatínek mě políbil na čelo. Pak jsem ho už nikdy neviděla

Matka, otec i syn Venclíkovi na gestapu

Tatínek pana Venclíka, Bohumil starší, byl vlastenec a náčelník Sokola. Okamžitě se tak zapojil do odbojové činnosti, jež chtěla obyvatele vyburcovat k povstání proti okupantům. Nacistům se ale 5. okrsek Obrany národa, kde jeho otec působil, podařilo odhalit a rozbít. Někteří členové přesto dokázali válku přežít.

Nicméně pro rodinu Venclíkových to v prosinci 1943 skončilo zatčením a odvozem na služebnu gestapa. Prozradil je odbojář Rajmund Navrátil, který nevydržel mučení během výslechu. V poutech skončil otec, matka i devatenáctiletý Bohumil. Jeho jedenáctiletá sestra Marie, jako jediná, zůstala doma a díky tomu mohla zničit všechny kompromitující materiály.

Během tvrdého výslechu přišel Bohumil o zub. Když jim řekl, že o ničem neví, „dali mu přes hubu“. Následně putovali do olomoucké věznice, kde čekali na soud. Ten rozhodl takto: otec dostal trest smrti, matka pět let vězení a Bohumil byl zbavený svobody na osmnáct měsíců. Bohumil starší byl sťat gilotinou 26. května 1944.

Mohlo by Vás zajímat:

Invaze vojsk Varšavské smlouvy: Svědectví pamětníků odhalují vděčnost, prozření i probouzející se nenávist

Život Bohumilu Venclíkovi zachránilo podlomené zdraví

Pan Bohumil si měl svůj trest odsedět ve věznici v bavorském Bernau. Nebyl na tom ale po zdravotní stránce vůbec dobře, měl těžký zánět pohrudnice, který mu ale paradoxně zachránil život tím, že mu zajistil svobodu. Nacisté ho pustili domů s tím, že až bude zdráv, vrátí se a odpyká si zbytek trestu.

Na to ale naštěstí nedošlo. Dostal ještě žloutenku a zánět slepého střeva. Léčba se tak protáhla a skončila až po konci druhé světové války. Zde se potvrdilo rčení, že vše špatné je pro něco dobré.

Bohumilovi Venclíkovi je 101 let! Přežil nacistické vězení i perzekuci komunistů. Nacisté popravili otce, uvěznili matku, sám prožil pět měsíců nacistického kriminálu. V roce 1951 mu komunisté sebrali živnost. Bohumil Venclík 13. ledna oslavil v dobré náladě sto jedna let na… pic.twitter.com/Tshs9xng1E

— Paměť národa (@Pametnaroda) February 20, 2025

Rodinný podnik už znovu neobnovil

Bohumil Venclík chtěl po válce obnovit hrnčířskou dílnu v Tovačově, odkud pocházel. Byl to rodinný podnik a tradice předávaná z pokolení na pokolení. Zpočátku to vypadalo slibně. Dílnu rekonstruoval, přibral tři zaměstnance a začal vyrábět. Pak ale přišlo v roce 1951 předvolání na okres, kde mu sdělili, že musí podnikání okamžitě ukončit a nastoupit jako dělník do stavebního podniku, kde poté pracoval až do důchodu.

Přestože si v životě prošel mnoha útrapami, zůstal pozitivně naladěný. A těm, kdo si jeho příběh přečtou, by rád vzkázal: „Lidem dnes chybí vlastenecké cítění“.

Mohlo by Vás zajímat:

80. výročí založení ghetta Terezín: Pachu mrtvého člověka se nikdy nezbavím, říká pamětnice