Patrik (42): Vsadil jsem se s přítelkyní, že zhubnu. Když jsem to dokázal, opustila mě

Na začátku to byla jen hra. Sepsal jsem si seznam předsevzetí, a protože jsem vždy potřeboval trochu motivace, přítelkyně navrhla sázku. Hubnutí bylo téma, o kterém jsme se bavili už dlouho – mých dvacet kilo navíc bylo vždy takovým tichým třetím účastníkem našeho vztahu. A tak jsme se dohodli. Jestli zhubnu, vyhraju deset tisíc. Byl to dobrý důvod začít.

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (45): Manžel se v novém roce pustil do hubnutí. Když jsem zjistila důvod, musela jsem přemáhat smích

Snažil jsem se, jak jsem mohl

Prvních pár týdnů bylo peklo. Hlad, únava, bolavé svaly z tréninků, na které jsem nebyl zvyklý. Ale sázka mě držela. Přítelkyně mě podporovala, připravovala mi jídla podle diety, povzbuzovala mě, když jsem chtěl skončit. A já začal vidět výsledky. Každý kilogram dole byl jako vítězství. Věděl jsem, že mi fandí, že chce, abych vyhrál. Nebo jsem si to alespoň myslel.

Když jsem dosáhl první desetiny, všiml jsem si, že se věci trochu mění. Lidé v práci mě začali více oslovovat, kolegové si všímali mé proměny. Dokonce i na ulici jsem zachytil pohledy, které jsem dříve neznal. Přítelkyně mě chválila, ale občas její poznámky měly zvláštní tón. „No vidíš, už i ženy kolem si všímají, že si zhubnul.“ Ignoroval jsem to. Měl jsem před sebou cíl, a to bylo vše, na čem záleželo.

Když jsem se dostal k patnácti kilogramům, věci doma se začaly vyostřovat. Každý kompliment od cizí ženy, každý úsměv, který jsem nechtěně vyvolal, ji rozčiloval. Neříkala nic přímo, ale napětí bylo cítit. Já to nechápal. Myslel jsem si, že je ráda, že jsem se konečně změnil. Že to dělám pro nás oba.

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (28): Po porodu mi zůstala čtyři kila, přítelkyně se přes to nemůže přenést. Už rok jsme spolu nespaly

Po dvacátém kilogramu se všechno zvrtlo

Dvacátý kilogram byl jako poslední kapka. Když jsem stál na váze a viděl tu magickou číslici, cítil jsem vítězství. Přítelkyně už tak nadšená nebyla. Vyčítala mi, že jsem se změnil. Že teď chodím běhat sám, že mi dělá dobře pozornost jiných žen. Byla přesvědčená, že se něco mezi námi změnilo. Já to neviděl. Pro mě jsme byli stále ti samí, jen já měl míň tuku a víc energie.

Jednoho večera jsem přišel domů a našel její vzkaz. Nebylo to žádné drama, jen stručná zpráva, že odchází. Že už mě nepoznává, že náš vztah byl založený na něčem jiném, a teď to zmizelo. Seděl jsem tam s obálkou s výhrou ze sázky a najednou jsem nechápal, co se stalo. Byl jsem se sebou spokojený, udělal jsem, co ona po mně chtěla, ale tohle nebyl výsledek, který jsem čekal.

Teď, když o tom přemýšlím, chápu to líp. Moje proměna nebyla jen fyzická – změnila to, jak mě vnímalo okolí, ale i já sám. A možná to změnilo i náš vztah. Sázka mě dostala ke zdraví, ale taky mě stála něco, co jsem bral jako samozřejmost. Dneska už vím, že každá výhra má svou cenu. Jen jsem nečekal, že tahle bude tak vysoká.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lukáš (32): Trápí mě jedna hloupá sázka. Měl jsem sbalit kolegyni, ale došlo mi, že se chovám jako blbec