
Pavel s manželkou Dagmarou si rádi zajdou na večeři do restaurace. V poslední době neměli šťastnou ruku při výběru podniku. Pokaždé se nestačili divit, jak se někteří návštěvníci chovají.
„Lásko, oblíkej se, zajedeme si na večeři. Zajistil jsem hlídání pro děti,“ oznámil jsem manželce Dagmar, která okamžitě zaplula do koupelny.
Společná záliba utužuje manželství
Za hodinu manželka stála v obýváku v plném lesku. Perfektní make up, vyžehlené vlasy a na sobě měla šaty s výstřihem, který zvýrazňoval její nové poprsí. Dohodli jsme se, že nám dvě děti stačí. A když už se nebudeme rozmnožovat a kojit, Dagmar si přála modelaci a zvětšení prsou. Splnil jsem jí její přání, i když si myslím, že to bylo zbytečné. Nicméně výsledek mě překvapil. Dagmar se pyšní krásnými silikonovými ňadry o číslo většími oproti původním.
Moje mamka je skvělá. Občas si bere děti na víkend a když zavolám, ráda děti pohlídá i v pracovní dny. Tím máme s Dagmar prostor k tomu, abychom vyrazili do kina nebo na večeři. A právě návštěva zajímavých restaurací je naším koníčkem. Klidně si zajedeme i do sto kilometrů vzdálené restaurace jen pro ten zážitek. Obvykle si dopřejeme degustační menu.
Večeři si dokážeme užít
Jsem rád za svou manželku. Dokáže si jídlo vychutnat a nebojí se, že když si občas dá velkou večeři, že bude hned o několik kil těžší. „Pavli, znáš mě. Druhý den nasadím dietnější jídlo a je to v pohodě,“ směje se na mě pokaždé Dagmar s mastnou pusou nad krvavým steakem od ucha k uchu. Pokaždé mám nutkání si ji vyfotit. Ten pohled mě rajcuje.
Kdyby moje žena jedla jen zeleninové saláty, nebyla by s ní taková zábava. Já jídlo miluji. Miluji dobré jídlo vyrobené z kvalitních surovin a jsem ochoten zaplatit za to i adekvátní cenu. Celkový zážitek mi dotváří i atmosféra v restauraci. A samozřejmě i oblečení. Proto se pokaždé s manželkou hezky ustrojíme a celý večer pojmeme jako malou společenskou událost.
Burani nemají v restauraci co dělat
Když už nechám v restauraci okolo čtyř tisíc za večer, tak si myslím, že hezké oblečení a příjemná atmosféra je základ. Bohužel se nám poslední dobou často stává, že u vedlejšího stolu sedí lidé v roztrhaných džínách a teniskách. Vzhledově naprosto do distingovaného prostředí stylové restaurace nezapadají.
Onehdy jsme byli v restauraci, kde za zaplacený paušál může člověk sníst, co hrdlo ráčí. Muž u vedlejšího stolu byl absolutně nechutný. Objem jídla, který do sebe nasoukal byl šokující. Dokonce si i nahlas krknul, jak byl přejedený. Ani to ho neodradilo od toho, aby si chvíli odpočinul a naložil si na talíř snad desátou hromadu jídla. Nebo se nám stalo, že se v lepší restauraci pár u vedlejšího stolu hlasitě pohádal a došlo i na vulgarismy. Docela nám to pokazilo večer. A to nemluvím o opilém hostu, který se potácel restaurací a srazil číšníka. Holt musíme s manželkou přijmout skutečnost, že lidé jsou čím dál tím větší burani bez úrovně.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.