Pavla už dlouho nespala s mužem, možná i proto po pár drincích podlehla mladému a svalnatému hezounovi z baru. Když ráno zjistila, kdo to je, čekal ji pořádný šok.
Už celé roky jsem neměla sex! A když mě ten mladý a pohledný kluk začal balit, úplně jsem ztratila hlavu. Říká se, že muži středního věku se vrhají do románků. Ukazuje se ale, že ženy to mohou mít stejně. A já jsem toho nejlepším příkladem...
Kamarádky mě vytáhly do klubu
„No tak, bude to zábava! Musíš se trochu uvolnit! Co budeš dělat sama doma?“ přemlouvaly mě kamarádky, které moc dobře věděly, že nikam nechodím. Od chvíle, kdy můj syn Jonáš nastoupil na univerzitu, měl svůj vlastní život a někdy ani nepřišel na noc domů. Byla jsem rozvedená už dlouho, příliš zaneprázdněná výchovou Jonáše, než abych si našla toho správného muže. Moje večery byly jeden jako druhý. Trávila jsem je před televizí, s knihou nebo časopisem.
Trocha zábavy mi snad neuškodí! Plánovaly jsme jen tančit a dát si pár barevných drinků. Prostě si užít hezký večer. Skončilo to však úplně jinak.
„Podívej se na ty fešáky!“ zašeptala mi Táňa, když jsme už měly trochu upito. U baru stáli dva kluci, oblečení do džínů a přiléhavých triček. Rozhlíželi se po sále.
„Hele, ten jeden se na tebe dívá!“ dloubla mě do boku. „Vidíš, zírá na tebe!“
„Ale jdi, vždyť bych mohla být jeho máma!“ okřikla jsem ji.
Nemohla jsem si však pomoci a stále jsem po něm pokukovala. Líbí se mi, měl široká ramena.... a ty bicepsy, které se rýsovaly pod tenkým bavlněným tričkem... to byla lahůdka! Zrudla jsem. Pak jsem rychle sklopila oči, protože ten kluk šel přímo ke mně. Bylo však příliš pozdě!
„Mohu vás požádat o tanec?“ zeptal se.
Než jsem stačila odmítnout, Kamarádka mě postrčila směrem k němu. Vyšli jsme na parket. Tančil božsky, jeho rytmus mě úplně pohltil. Už dlouho jsem se necítila tak uvolněná a přitažlivá...
Svedl mě mladší muž
„Vsadím se, že odejdete spolu!“ řekla Táňa trochu závistivě, když jsem se vrátila ke stolu.
„Ale prosím tě, na románky nemám pomyšlení! V mém věku...“ zasmála jsem se.
„A proč ne?“ vmísila se další kamarádka, která se právě vrátila z parketu. „Užij si života, dokud můžeš! Navíc na svůj věk vůbec nevypadáš! Využij toho!“
Měla pravdu. Pořád jsem štíhlá a mám husté vlasy. Když jsem odpočatá, zmizí mi i drobné vrásky kolem očí.
„Je pro mě moc mladý!“ bránila jsem se ještě, ale slabě.
Kluk přišel znovu a vzal mě na parket. Když mě přitáhl k sobě, ucítila jsem jeho pevné svaly a... byla jsem ztracená! Věděla jsem, že kdyby chtěl, půjdu s ním kamkoliv. Možná je to moje poslední šance zažít něco vzrušujícího. Hlava se mi zatočila z těch všech dojmů, alkoholu a jeho svalů…
„Je vám dobře?“ zeptal se starostlivě. Pak mě odvedl ven na čerstvý vzduch. Letmo jsem ještě zahlédla kamarádky, které mi mávaly a připíjely si, zřejmě na "můj úspěch".
„Bydlíš daleko? Doprovodím tě!“ nabídl se. „Jmenuju se Petr...“
Věděla jsem, že Jonáš přespává u kamaráda, takže jsem Petra pozvala k sobě. Dělali jsme věci, které mi dodnes způsobují ruměnec na tváři! Milovali jsme se všude - na podlaze, na kuchyňské lince, ve vaně... Bylo to hříšné a úžasné...
Ráno jsem zažila šok
Ráno bylo stejně sladké. Ale pak, když Petr seděl v kuchyni a pil kávu, zažila jsem šok. Vrátil se Jonáš!
„Petře? Co tady děláš? Čekáš na mě?“ zeptal se můj syn překvapeně, když spatřil Petra. Naštěstí mi neviděl do obličeje, protože jsem musela zblednout.
„Jo! Stavil jsem se pro tu desku, kterou jsi mi slíbil!“ okamžitě zareagoval Petr.
„Aha... Ale jak jsi věděl, kde bydlím?“
„Dal jsi mi adresu, nepamatuješ? A protože jsem šel kolem...“ nasadil nevinný výraz.
„Dobře, pojď do mého pokoje!“ pronesl Jonáš a odvedl ho z kuchyně. Ještě mě stihl požádat o snídani, prý má hlad jako vlk.
Zůstala jsem stát jako opařená. Když Petr procházel kolem mě, naznačil mi, že bude mlčet jako hrob! Ale já si nejsem jistá. Co když někdy, třeba po pár skleničkách, prozradí Jonášovi, že spal se mou? Teď vím, že do konce života budu umírat strachy, že pravda vyjde najevo. Ta jedna bláznivá noc za to asi nestála. Vědomí, že jsem spala s kamarádem svého syna, mě bude pronásledovat už navždy!
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.