Petra má dvě dcery, obě studují vysokou školu. Ač má Petra každý měsíc alimenty od jejich otce na účtu, nezvládá ještě živit jejich partnery, kteří u nich bydlí několik dní v týdnu.
"Mami, pojedeme nakoupit? Už tu není nic k jídlu," zeptala se mě dcera hned po příchodu z práce. "Za hodinu dorazí Pavel a budeme tady přes víkend," usmála se. Ani jsem se nestihla převléknout a volala mi druhá dcera: "Mamčo, až budeš nakupovat, vezmi ty dobrý párky jako minule, s Vojtou jsme si pochutnali," poděkovala.
Ze začátku jsem byla naší velkou partou nadšená
Před necelým rokem si obě dcery našly partnery. A protože na vysoké mají přednášky jen tři dny v týdnu, zbytek času tráví doma. Musím říct, že chodí i na brigádu a cestování si platí samy. Když mi přivedly představit své kluky, nakoupila jsem pohoštění a strávili jsme moc hezký společný večer.
Klukům se u nás líbí, protože se k nim nechovám jako jejich matka, ale spíše kamarádka. A tak se stalo, že během několika měsíců jsou u nás až tři dny v týdnu. Každá z dcer má svůj pokoj, a tak jsou všichni zalezlí u sebe. Nevadí mi, že nemám soukromí a že je nás v malém panelovém bytě pět.
Přestaly mi stačit finance na jídlo pro pět osob
Spíše vnímám, že se dostávám do finanční tísně kvůli tomu, že neustále nakupuji jídlo. Mladí se zdravě stravují, a tak nakupuji zeleninu a ovoce po kilech. Navíc kluci jedí velké porce všeho. Nedávno jsem uvařila guláš z víc než kila masa. Byl toho velký hrnec. Večer jsem dorazila hladová z práce a našla v myčce jen špinavý hrnec. "Teda, Peti, to jsme si pochutnali," chválili mě večer oba kluci.
Jen jednou se stalo, že si dcera s přítelem nakoupili jídlo sami. Byla jsem na víkend pryč a rozhodla se, že se mladí o sebe musí postarat. Hodně mě překvapilo, když mi po návratu přinesla dcera účtenku a požádala mě, abych jí nákup proplatila. Vlastně jsem nechápala, proč dcera platila celý nákup. Proč se na jídlo nesložili s přítelem?
Musela jsem si s mladými promluvit
Peníze jsem dceři dala a při nejbližší příležitosti načala s mladými diskusi ohledně nákladů na jídlo. Ujistila jsem je, že jsem moc ráda, že tráví čas u nás. Na rovinu jsem jim ale řekla, že ze svého platu nezvládnu financovat stravu pro pět lidí. Že budu nakupovat a vařit jídlo, ale jen v určitém množství, a když to nebude stačit, musí si chlapci něco sehnat sami. Zeptala jsem se, zda dostávají peníze od rodičů na jídlo. Oba mě ujistili, že peněz mají dost.
Dále jsem je poprosila, aby mi nechali aspoň jednu porci jídla v lednici. Musela jsem jim upřímně říct své pocity, aby problém nebobtnal a nevytvořili jsme si mezi sebou zbytečnou averzi. Já si stanovila částku, kterou jsem ochotná každý měsíc do stravy investovat. Lednice je vždy plná. A když mladí u nás tráví víkend, chodí si nakupovat za své. Tento model je pro mě přijatelný.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.