Petra (22): Po deseti letech se mi ozval otec. Pokus o sblížení ale skončil katastrofou

Můj otec odešel od naší rodiny, když mi bylo dvanáct. Nechápu, jak si může myslet, že se s ním budu stýkat o deset let později. Jen tak si přijde s tím, že začíná nový život a chce mě najednou vídat?

Mohlo by Vás zajímat:

Radka (28): Můj otec trápil celou rodinu, pak se upil. Já mu nedokážu odpustit ani po smrti

V pubertě jsem mámu trápila, chyběla mi pevná ruka

Když si táta sbalil kufr a odešel, moc jsem se tomu nedivila. Bylo mi dvanáct a rozuměla jsem tomu, že spolu naši nechtějí být. Jenom se hádali a můj starší bratr vyprávěl, že tomu tak bylo ještě před mým narozením. Netušila jsem ovšem, že se táta neozve deset let. Myslela jsem si, že mě občas vezme na pouť nebo do zoo. Přestal se o mě ale úplně zajímat.

Někdy mi chyběl, ale většinou jsem na něj byla naštvaná. Máma jeho odchod moc nezvládala, jak psychicky, tak finančně. V pubertě jsem ji navíc potrápila tím, že jsem neustále někde ponocovala a nosila domů špatné známky. Asi mi chyběla "pevná ruka". Mámu jsem tehdy neposlouchala, dnes to vůbec nechápu a je mi to líto.

Kolem osmnácti jsem se ale „dala do kupy“ a začala studovat na vysoké škole, máma měla radost. Brácha měl už dávno vlastní rodinu a o tátovi jsme prakticky nemluvili. Považovala jsem ho za podrazáka, díky němuž nebudu nikdy věřit chlapům. Ani by mě nenapadlo se po něm shánět a snažit se mu nějak zavděčit. Už jsem ho zkrátka vymazala ze života.

Mohlo by Vás zajímat:

Alice (24): Táta mi prozradil, že kluk od sousedů je jeho syn. Blbé je, že jsem s ním něco měla

Otec mi najednou zavolal, byla jsem v šoku

Pak mi zničehonic zavolal a měl pořád ten stejný hlas. Rozbušilo se mi srdce a cítila jsem, jak se ve mně perou protichůdné emoce. Nečekala jsem, že k němu pocítím ještě nějakou náklonnost. Bránila jsem se tomu, jak se dalo. Nechtěla jsem mu to „dát zadarmo“. Jen tak si zavolá a pozve mě do cukrárny? Máma nad tím kroutila hlavou: „Zve tě na dort, jako bys byla pořád malá. Zajímalo by mě, co mu přelítlo přes nos, že by nějaká nemoc?“

Taky jsem byla zvědavá a s otcem se nakonec plná obav sešla. Vypadal úplně jinak, hodně sešel. Obejmul mě a nebylo mi to moc příjemné.

V očích měl takovou zvláštní jiskru, kterou jsem si nepamatovala. V dětství se mi nijak zvlášť nevěnoval. Řekl mi, že ho všechno mrzí a že konečně zjistil, co od života chce. A rád by za vším udělal tlustou čáru a znovu mě vídal. Začal prý meditovat, dělat si čajové rituály a zjistil, že miluje jízdu na koni.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (24): Zjistila jsem, že táta má milenku. Když jsem se to chystala říct mámě, dokonale mě uzemnil

S otcem se už vídat nechci

Pak mi vyprávěl, co celou dobu dělal a občas se zeptal i na mě, ale nezdálo se, že by poslouchal. Když jsem o tom pak přemýšlela, usoudila jsem, že zřejmě došel k nějakému životnímu milníku. Je sice moc pěkné, že chce začít znovu, já to mám ale jinak.

Dospívání bez táty bylo těžké a nemám zrovna chuť dělat tlusté čáry a začínat znovu. Povídat si s taťkou, jako by se nechumelilo. Tím spíš, že chce on mluvit jen o sobě a zřejmě si něco dokazovat. Bohužel, už je na to pozdě. Další pozvání odmítnu, stejně jako to udělal brácha.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (24): Zjistila jsem, že táta má milenku. Když jsem se to chystala říct mámě, dokonale mě uzemnil