Facebook
Instagram
Dnešní doba online seznamování přeje, ale nikdo neví, kdo se za tou kterou přezdívkou skrývá. A o co tomu, na koho právě narazíte, jde. A jestli nemá na každém prstě nějakou nápadnici. Tak jako Petřin nový objev.
Nepatřila jsem k těm ženám, které propadají panice, že jim ujíždí vlak a slyší tikat biologické hodiny. Bylo to jinak – nechtěla jsem být sama a neměla jsem moc příležitostí k seznámení. A tak jsem zkusila internetové seznamky.
Očekávala jsem pověstnou jiskru
V té době jsem pracovala v jedné malé firmě jako asistentka. Byly jsme tam čtyři ženy a jediný chlap, kterého jsme potkávaly, byl pošťák. Byl sice docela prima a možná, že by s některou z nás udělal štěstí, ale byl v té době poměrně krátkou dobu ženatý a měl malé dítě.
Kolegyně mě pořád popichovaly: „Koukej si už někoho najít!“ A když jsem koulela očima, že netuším, kde bych mohla vhodného nápadníka potkat, následovala otázka: „Proč to nezkusíš online?“ Tak jsem si řekla – proč ne, mrknu tam a zkusím to. Absolvovala jsem asi deset schůzek, žádná sláva to nebyla, se dvěma muži jsem se vídala častěji s tím, že jim dám šanci, ale prostě to nešlo. Milí kluci to byli, ale chyběla pověstná jiskra.
Nakonec jsem se i já zamilovala
Nakonec jsem se rozhodla snížit trochu svoje požadavky "Ty jsi prostě moc náročná!“ tvrdily mi holky, a tak jsem se sešla s dalším z potencionálních nápadníků. Docela jsme si rozuměli, a protože jsem už byla z nekonečného hledání a odepisování unavená, nechala jsem se přemluvit k další schůzce, a nakonec došlo i na sex.
Asi za to mohly hormony, ale ze dne na den jsem byla zamilovaná. „Holky, tak to vypadá, že mám chlapa!“ pyšnila jsem se. Celé dny jsme si textovali, posílali všelijaké vtípky, obrázky a z práce jsem utíkala hned na schůzku s ním. Pokud měl čas. Pokud neměl, nevyzvídala jsem.
Zjistila jsem, že přítel si upletl dítě s jinou
Chodili jsme spolu skoro rok. Sem tam byl nedostupný, ale neřešila jsem to, byla jsem tolerantní. Každý přece chceme mít chvilku pro sebe – nebo nějaké to tajemství… A pak se náš vztah najednou začal kazit. Nejprve byly jeho reakce na SMS váhavé a skoupé, pak přestal reagovat úplně a telefon mi vytípával. Každé ženě by hned bylo jasné, která bije, jen já si nedokázala přiznat, že je konec.
„Jak dlouho ta vaše láska vlastně trvala?“ ptaly se mě kolegyně, které „s námi“ všechno prožívaly – od začátku až do konce. „Vypadalo to tak nadějně!“ Začala jsem počítat: V lednu jsme si napsali poprvé, v půlce února se sešli, 1. března byl sex (to jsem si pamatovala přesně) - no a teď máme podzim… „Asi tři čtvrtě roku?“
Uběhly dva měsíce. Poplakala jsem si, uklidnila se a co se nestalo – najednou mi od něj přišla zpráva: „Tak, Pepo, už jsem otcem!“ Cože? Došlo mi, že musel zplodit dítě s jinou, když jsme spolu chodili – a ta chuděra těhotná to asi vůbec nevěděla!
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Andrea Verešová zažila obtěžování i šikanu kvůli vzhledu: V Paříži mi chtěli operativně prodloužit nohy
Andrea Verešová zažila obtěžování i šikanu kvůli vzhledu: V Paříži mi chtěli operativně prodloužit nohy
Související články
