Věra (64): Těšila jsem se na klidný důchod. Místo toho mi rozvedená dcera stále dává děti na hlídání

Moje dcera Petra (40) neměla štěstí na muže. Ten, kterého považovala za lásku svého života, ji nakonec opustil. Zůstala sama na tři děti.

Mohlo by Vás zajímat:

Miroslava (57): Dcera si pořídila dítě, ale pořád mi ho dává na hlídání. Podle mě ještě není zralá na mateřství

Do důchodu jsem šla ráda

Téměř čtyřicet let jsem učila na prvním stupni základní školy. Děti mám stále ráda, ale někdy jsem se musela ráno přemáhat, abych vstala a šla do práce. Ten hluk, zmatek a všechno co patří k tomu, než si děti zvyknou, že už mají i povinnosti, to mi prostě dalo zabrat.

Těšila jsem se na důchod a plánovala, že s manželem ho budeme trávit v klidu a maximálně si občas vezmeme na hlídání vnoučata. Jenže manžel se důchodu nedožil. Nebylo to spravedlivé. Celý život pracoval tvrdě a měl nárok na odpočinek.

I když jsem zůstala sama, do důchodu jsem šla hned, jak to bylo možné. Ve škole mě přemlouvali, abych zůstala, ale já už toho měla dost.

Mohlo by Vás zajímat:

Jindřiška (55): Snaše jsem odmítla příliš časté hlídání vnuka. Kvůli tomu mě seřval i vlastní syn

Dcera se rozvedla

Navíc se v té době rozváděla moje dcera, takže jsem jí mohla být v těch těžkých chvílích nablízku. Nechci zacházet do detailů, můžu jen říct, že došlo na má slova. Její ex se mi nikdy nelíbil. Mrzí mě, že Péťa prozřela až v době, kdy od ní odešel a nechal jí na krku tři malé děti.

Chodila jsem svá vnoučata hlídat, zatímco Péťa řešila věci kolem rozvodu, domlouvala si v práci směny tak, aby mohla být víc doma. Vařila jsem a uklízela. Každý den jsem hledala energii, abych mohla vstát z postele. Prakticky se toho moc nezměnilo v porovnání s dobou, kdy jsem chodila do práce.

Ale věděla jsem, že musím zabrat. Dcera mě potřebovala. Počítala jsem s tím, že až si věc sednou, budu se moct vrátit ke svému klidnému důchodu.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (55): Kvůli své minulosti jsem ztratila důvěru rodiny. Bojí se mi dávat vnoučka na hlídání

Vnoučata mám na krku každý den

Jenže se mi to zatím nepovedlo. Každé ráno jezdím k dceři, která vstává brzy do práce. Udělám vnoučatům snídani, pak je odvedu do školky. Poté mám pár hodin pro sebe, ale zase je potřeba uklidit a navařit. Do toho jsou děti občas nemocné a když jedno něco chytne, další dvě to hned mají taky.

K tomu mi dcera řekla, že si někdy potřebuje pročistit hlavu, tak zajde s kámoškami na drink. To jsem pak s vnoučaty celý večer. Zatím jsem si ze svého důchodu neužila ani jeden klidný den. Péti jsem to řekla, ale ona mi vždy poví jen to, že prostě potřebuje na chvíli vypnout, aby se z toho všeho nezbláznila.

Vím, že nemá jednoduchý život. Jenže by se mohly brát ohledy také na mě. Ani já nejsem stroj. Chci si užít důchod, ne každý den pobíhat kolem vnoučat. Už mi nejen dochází síly, ale také mě to přestává bavit.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Ludmila (65): Snacha mi dává hlídat vnoučata jen tehdy, když jsou nemocná. Musela jsem se tvrdě ohradit

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.