Polévka ze žraločích ploutví. Starověké čínské jídlo, o němž se traduje, že přináší do života prosperitu, je dodnes žádáno v mnoha regionech po celém světě. Jedna miska vývaru tak může stát až 100 dolarů. Tento pokrm má ale i svou temnou stránku.
Žraloci jsou ploutví zbaveni zaživa a poté hozeni zpět do oceánu. Buď se tak stanou kořistí jiného predátora nebo klesnou na dno a udusí se. Ročně tak tímto způsobem zemřou desítky milionů žraloků, což dnes ohrožuje existenci jistých druhů.
Odkud pochází a co je polévka ze žraločích ploutví?
Vznik polévky ze žraločích ploutví se datuje do období čínské dynastie Sung (960 - 1279). Jelikož tehdy považovali žraloky za nejděsivější mořské tvory, kdo pokrm snědl, měl se dočkat bohatství a moci. I dnes je symbolem blahobytu a štěstí.
Již od starověku se připravuje z rozřezané chrupavky žraločí hřbetní ploutve (na horní straně zad). Chrupavka prý dodává vývaru chuť. Mnozí ale tvrdí, že to není pravda. Má ho také zahušťovat. Suma sumárum příprava polévky zabere dlouhé čtyři dny. Jelikož u ní musí vydat kuchař obrovskou spoustu námahy, její podávání je projevem obrovské pohostinnosti. Díky své obtížnosti se také stala jakýmsi elitářským pokrmem až po dynastii Čching, která vládla do roku 1912. Po nástupu komunistů k moci v roce 1949 zaznamenala polévka ze žraločích ploutví značný pokles. Emblémy bohatství totiž začaly být veřejně očerňovány.
Jenže tato "pochoutka" se už stačila rozšířit také do Tchaj-wanu, Vietnamu, Singapuru, Malajsie a Hongkongu. Právě tam se polévka míchala s rýží a byla poznávacím znakem bohatých. A stále je. V osmdesátých letech se také znovu rozšířila po zbytku Číny. S reformou modifikovaného kapitalismu si opět chtěli lidé dokázat, že na to prostě mají. Dnes se dokonce misku polévky, kvůli zlevnění nákladů na zpracování, dá pořídit za 12 dolarů. Nóbl restaurace si ale mohou účtovat 160 dolarů.
Brutalita a dopady polévky ze žraločích ploutví na životní prostředí
Oblíbenost polévky učinila ze žraločích ploutví cennou komoditu. Rybáři mohou prodávat zhruba půl kila ploutví za 500 i více dolarů. Obvykle se odstraní jen hřbetní ploutev a zbytek se hodí zpět do moře. Přestože tato ploutev tvoří jen pět procent hmotnosti žraloka, je nedílnou součástí jeho přežití. Bez ní není schopný plavat a udržovat rovnováhu. Obvykle tak umírají na vykrvácení či udušení. Ročně je, dle odhadů, takto zabito až 100 milionů žraloků.
Lidé ale nejdou jen po ploutvích ale také masu, které je považováno za pochoutku. Kupříkladu na Islandu se vyrábí takzvaný hákarl, což je pokrm ze žraloka malohlavého / též grónského), který se uloží do země, aby před konzumací zkvasil. Žraločí maso lze také najít v Anglii, Španělsku a Itálii. Mezi další významný maloobchodní trh také patří Jižní Amerika. Jenomže odstraňování ploutví, tedy jinak vynesení rozsudku smrti, s pomalým procesem reprodukce, začíná být pro tento druh nebezpečné. Mezi ohrožené patří již kladivoun bronzový (vroubkovaný) a hladký. To může mít neblahý dopad na oceánský ekosystém.
Neudržitelná pro lidi ani pro životní prostředí
Kromě dopadu na životní prostředí může být konzumace žraločího masa škodlivá pro lidské zdraví. Jelikož je na vrcholku potravinového řetězce oceánu, prochází ním bioakumulace, to znamená, že se v něm ukládají všechny toxiny z ryb, které pozře. Váže tak na sebe i nebezpečné kovy. A právě i z tohoto důvodu vznikly organizace, kterým se podařilo snížit v Číně konzumaci této polévky až o osmdesát procent.
Británie, členské země Evropské unie a několik států v USA zakázaly prodej žraločích ploutví úplně. Přesto boj ještě neutuchá. Stále je spousta restaurací, které tento produkt, ilegálně, nabízejí.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Shark fin soup
Allthatsinteresting.com: The Ugly Truth About Shark Fin Soup, The Delicacy That Could Drive Some Species To Extinction