Středověké Vánoce: Bez kapra a stromečku, zato se selátkem, litry piva a pohanskými rituály

Než nad Evropou převzalo vládu křesťanství, nesly se svátky ve znamení oslav zimního slunovratu. Ten v pohanech vyvolával nadšení i obavy. Proto se bohům přinášely různé oběti. S tím bylo spojené i koledování s přáním hojnosti, během něhož lidé nesli figurku dítěte symbolizující nově zrozeného boha Dažboga.

Mohlo by Vás zajímat:

Středověké bizarnosti: Speciální sluha krále Jindřicha VII. Tudora a pořádně přeplněné postele

Historie Vánoc v českých zemích

První svědectví o oslavách Vánoc přinesl ve čtrnáctém století benediktínský mnich Jan z Holešova. Ve svém traktátu se zmiňuje o tom, že lidé pekli vánočku, drželi půst, obdarovali se i chodili na koledu. Jiní se raději opíjeli, hráli v kostky a obětovali svým bůžkům. Vánoční čas tak spojoval duchovní i hmotný prvek.

Postupem času se na vánočním stole začaly objevovat oplatky pomazané medem, které se rovněž jedly se šípky, bylinkami a česnekem. Tradiční se stala i houbová polévka či kroupový černý kuba. Kromě toho byly k mání různé druhy kaší a sušené ovoce. Každý sedlák chtěl ukázat, že má všeho dostatek. Nešetřilo se ani na domácích zvířatech. I jim byla dopřána větší porce krmiva.

Mohlo by Vás zajímat:

Rande ve středověku: Jak moc se trpělo pro krásu a co byly žetony lásky?

Vánoční rituály

Spousta tehdejších rituálů pocházela, jak jinak, od pohanů. Měly zaručit ochranu rodiny, majetku, či úrody. Často se také na podlahu dávala sláma, aby připomínala narození Ježíška v chlévě. Obydlí se zdobila větvičkami jehličnanů a jmelím. Ty měly chránit před zlými duchy a nemocemi. Vánoční stromečky se ale tehdy ještě nestrojily.

Pro vladaře se Vánoce nesly ve znamení povinností. Právě na toto období se plánovaly korunovace, slavnosti a svatby. Výjimkou nebyly ani říšské sněmy. Česká knížata je však neměla moc v oblibě. Ideální svátky pro ně představoval lov v lesích a následné hodování.

Mohlo by Vás zajímat:

Nebožtíci ve středověku: Tlející mrtvoly tančily s živými papeži a císaři na zdech kostelů

Vánoce bez masa? Jak kdy

Jak bylo uvedeno výše, na Vánoce se jedla hlavně bezmasá jídla. Některé domácnosti si ale nedokázaly představit Štědrý den bez pořádné zabíjačky. Obecně se také věřilo, že kdyby na večeři nebylo dobře propečené selátko, mohl by příští rok uhynout veškerý dobytek. Ryby byly, naopak, považovány za postní jídlo.

Zejména na Moravě také nesměl dojít alkohol. Zlatavý mok byl nedílnou součástí hostiny. Někteří ho pili jen proto, aby spláchli tučné jídlo. Občas ale teklo pivo proudem a jeden korbel střídal druhý. A právě na to rovněž upozorňoval Jan z Holešova. Narození Ježíše Krista bylo často oslavováno opilstvím a obžerstvím. Jak se ale říká - jiný kraj, jiný mrav.

Mohlo by Vás zajímat:

Pivo ve středověku: Bylo zdravější než voda, ženy jej vařily doma a podávaly i dětem

Zdroje informací: 

Hrady.cz: Vánoční středověké menu: devatero jídel, vepřové místo ryby, a pití piva ve velkém

Ct24.ceskatelevize.cz: Středověké Vánoce byly bez stromečku, nechyběl ale plný stůl a rituály. Lidé si dávali i dárky